Novinka je součástí novely zákona o obcích a politici ji předložili na konci srpna. Podle průzkumu veřejného mínění, který zpracovala agentura STEM/MARK, by svého starostu chtělo ve volbách vybírat přes 80  procent dotázaných.

„Chceme, aby se starostou stal ten, koho lidé skutečně v čele obce chtějí, a tato funkce nebyla partajním handlem,“ říká spoluautor novely a místopředseda sněmovny Petr Gazdík (STAN). „Stává se totiž, že při povolebních jednáních se do funkce dostane neúspěšný kandidát, který se ani nestal zastupitelem a dodatečně se tam dostane po dohodě a díky odstoupení třeba dvou tří úspěšnějších kandidátů,“ vysvětlil Gazdík.

Zákon zavádí přímou volbu hlavy obcí v obcích do 1500 obyvatel. Rovněž dovoluje přímou volbu starosty v obcích do 10 000 obyvatel, ale za podmínky, že taková obec nemá radu města a o takovém způsobu volby rozhodne předem tamní zastupitelstvo.

„V malých obcích lidé vnímají starostu jako ústřední postavu své územní samosprávy. Proto jim chceme dát možnost vybrat si tuto osobnost přímo,“ říká poslankyně Věra Kovářová (STAN) a dodává: „Takto zvolený člověk nejen že bude mít legitimitu od občanů obce, navíc bude lidem daleko bližší, než to bylo doposud,“ říká Kovářová.

Celkem zákon umožní přímou volbu asi ve 3 tisících obcí v Česku. Starosta by byl zastupitelem obce, pracoval by ve funkci 4 roky a lidé by ho volili v obcích společně s ostatními zastupiteli, funkce starosty a zastupitele by byla slučitelná. Mohl by, stejně jako nyní, vykonávat funkci na plný úvazek - jako uvolněný, nebo souběžně s povoláním jako neuvolněný. Sám by si určil svého zástupce, místostarostu.

Europoslanec a místopředseda hnutí STAN Stanislav Polčák tvrdí, že přímá volba starostů funguje v různých podobách již ve více než polovině států Evropské unie, včetně všech našich sousedů. „Neexistuje žádná relevantní politická debata o tom, že by se tyto země chtěly přímé volby vzdát a přecházet zpět na volbu nepřímou. To potvrzuje její úspěch,“ říká Polčák a doplňuje: „U nás by přímá volba přiblížila lidem možnosti podílení se na utváření komunální politiky třeba i tím, že by měli možnost nekompetentního starostu sami odvolat,“ uzavírá Polčák.

Z průzkumu agentury STEM/MARK vyplývá, že přímá volba starostů by měla vedlejší, ale zato zásadní efekt: pokud by byla zavedena, k volbám by přišlo přibližně o 10 procent lidí víc, než je tomu tak nyní.

Výsledky průzkumu (STEM/MARK)

• Necelá třetina dotázaných nevěděla, že starostové nejsou voleni občany přímo. (32 %)
• Skoro všichni dotázaní by si přáli volit starostu přímo. (53 % určitě, 34 % spíše ano)
• Bezmála všichni dotázaní lidé by rádi odvolali starostu v případě závažného podezření ze spáchání trestného činu. (61 % určitě, 27 % spíše ano)
• Skoro všichni dotázaní by chtěli mít možnost odvolat starostu v případě, že bude svou funkci vykonávat špatně. (54 % určitě, 33 % spíše ano)
• Přes tři čtvrtiny dotázaných asi půjde letos ke komunálním volbám. (55 % určitě, 23 % spíše ano)
• Pokud by byla zavedena přímá volba starostů, voleb by se zúčastnili skoro všichni dotázaní lidé, což je asi o 10 % víc, než za stávající situace. (66 % určitě, 23 % spíše ano)