To, co nás teprve čeká, a tady to od kolegů senátorů zaznělo, je to, co bude. My teď skutečně řešíme požár, který nějakým způsobem tímto způsobem hasíme, ale přijde čas, kdy to spáleniště budeme muset uklidit. A ten dům stavět znovu a od začátku. A to bude skutečně těžší. Mnozí rodiče, mnozí zřizovatelé mají obavu. A plně podporuji slova pana primátora Nwelatiho, který říká – ano, budou k tomu potřeba peníze, bude k tomu potřeba hodně peněz, ale ty peníze se nám vrátí. Protože příliv ukrajinských žáků a studentů není jenom problém. Je to i obrovská výzva pro Českou republiku a obrovská možnost pro Českou republiku. Já jsem hned týden po zahájení války, další čtvrtek, byl celý den v Bruselu. Obešel jsem paní eurokomisařku pro vzdělávání, šéfku výboru CULT Evropského parlamentu, generální tajemnici Evropské rady. A všem jsem půl hodiny vykládat, co už Česká republika za ten týden stihla udělat. Jak daleko jsme se posunuli, aby i Evropa pochopila, že je potřeba pomoci. My jsme, ano, my jsme nepřijímali kvóty. Napříč politickým spektrem tady kvóty pro uprchlíky nebylo něco, co bychom jako země přijímali, nicméně vždycky, ať byla jakákoli vláda, jsme jasně říkali, že jsme připraveni finančně pomáhat a podílet se na tom. V roce 2015 přišlo do Evropy milion a půl uprchlíku za rok. Teď jich přišlo více než 2 miliony za 14 dnů. A my to zvládáme. Ty děti chodí do škol, ty matky mají ubytování. Já nevím, do kdy to budeme schopni zvládat. Kapacita České republiky není nafukovací. Určitě vám o tom mluvil pan ministr vnitra. Nicméně zatím to funguje. Ty problémy nás čekají, ty problémy přijdou, tento zákon nezaručí, že vše bude bez problému v příštích měsících, nebude. Řekněme si to na rovinu. To znamená, před 3 týdny začala válka a svět se změnil. A změní se i naše životy. Změní se i naše vzdělávání. A my se tomu budeme muset přizpůsobit. Já jsem připraven na diskusi. A děkuji moc panu profesorovi Drahošovi, jako předsedovi školského výboru Senátu, i vám, jako senátorům, že jste evidentně připraveni na diskusi, na pomoc. Protože včerejší diskuse na školském výboru byla skutečně plodná. A mě samotnému vaše otázky přináší mnohé další podněty na to, co všechno je potřeba řešit. Na co všechno se je potřeba zaměřit. Pan senátor Pavera se ptal na maturitu. Ano, to je skutečně problém. Ukrajina má jedenáctitřídní systém, který není úplně kompatibilní s tím naším. A to se nebavím o známkování jejich dvanáctistupňovém, které je něco úplně jiného. V tomto roce pravděpodobně velmi málo ukrajinských studentů vzhledem k znalosti češtiny odmaturuje.
Nicméně my jsme v tom dlouhodobém zákoně, který přijde, o začleňování ukrajinských studentů v tom novém školním roce, připraveni tady toto zohlednit. A věřím tomu, že budou studenti, kteří prostě se za pár měsíců naučí česky. My připravujeme rozsáhlé kurzy češtiny a dotace do toho, aby se učili česky. Jak pro jazykové školy, tak pro jakoukoliv školu. Už včera se se mnou bavil třeba rektor Baťovy univerzity ve Zlíně. I oni připravují rozsáhlé kurzy jazykové. Už dnes má možnost jakýkoli cizinec v rámci inkluze, jehož mateřským jazykem není čeština, dostat v rámci inkluze podporu v základních a středních školách a jazykovou výuku. Toto všechno samozřejmě bude potřeba finančně posílit. Chceme k tomu využít i evropské peníze, ale bude to stát něco i náš státní rozpočet, který prostě není v dobré situaci. Ale bohužel pořád věřím tomu, že investice do tohoto se nám velmi, velmi vyplatí. A myslím, že i pan ministr financí to vnímá. Děkuji.