S pobavením jsem si přečetl nedávný článek o znalostech dětí a studentů, které se týkají historie naší země. Netvrdím, že každého musí zajímat historie a dějepis, ale základní údaje by měl znát každý. Stále se mluví o hrdosti na vlast, neztracení se v molochu sjednocené Evropy, ale skutečnost je naprosto jiná. Povědomí o tom, že Jan Amos Komenský byl upálen v Kostnici, Masaryk byl první dělnický prezident a podobné perličky odrážejí stav společnosti. Dotazy „celebritám“ na letišti před asi třemi týdny ukázaly, jak naše osobnosti umí reprezentovat svoji vlast v zahraničí.
Jak se tedy vytvářejí osnovy pro školy? Chaoticky. Je málo hodin na výuku a učitelé při nejlepší vůli nemohou zvládnout v přidělených hodinách ani to základní. Sám pořádám přednášky o historických událostech v období 2. světové války. Podotýkám, že zdarma. Vzít si peníze za něco, co je takřka povinnost znát o své vlasti, se nedá zaplatit. Učitelé, kteří si mě pozvali, vždycky říkají to stejné: „ Jsme rádi, že jim to někdo může vysvětlit. My na to nemáme čas.“ Smutné. Sám jsem vystudoval pedagogickou fakultu, tak je naprosto chápu. Co však nechápu, je zjištění, že nikdo už pomalu nevnímá, co je důležité učit. Ekonomiku, český jazyk, dějepis, a další předměty? Jak je možné, že před 20, 30 lety to šlo? Chyby jsou asi v osnovách. Jsou chaotické a nečitelné. Zde by asi měla být nějaká regulace ze strany státu o tom, co je nutné znát. Vždyť i v cizích jazycích jsou takové rozdíly, že případný přestup na jinou školu přináší velké problémy žákům i kantorům.
Tohle všechno a spousta dalších problémů jsou úkoly pro novou sněmovnu a poslance, kteří dané problematice rozumí. Ministrům kteří tento chaos způsobili už snad odzvonilo a lidé si vyberou kvalitnější reprezentaci.
Mgr. Petr Gruber, kandidát SPOZ do PS Parlamentu ČR
