Tento nový předpis je z těch, co byly navrženy a schváleny jako poslanecký návrh. Je opět důkazem, že ve sněmovně sedí někteří poslanci, kteří zažili provoz na našich komunikacích pouze ze zadního sedadla limuzíny řízené řidičem.
Obliba kol všeho druhu je v současné době enormní a proto se poslanci snaží zalíbit těm cyklistům, kteří odpoledne co odpoledne ve svých dresech připomínajících Tour de France křižují silnice a silničky kolem našich měst. Tyto silnice a silničky ovšem slouží také těm, co se vrací z práce autobusy či auty do svých domovů a pokud by se přísně dodržoval onen, proti zdravému rozumu vytvořený předpis, tak by se jejich cesta prodloužila na dvojnásobnou dobu.
Včera byla sobota a silnice byly plné oněch rekreačních sportovně vyhlížejících cyklistů. Zkusili jste dodržovat přísně onen předpis?
Asi jste potom rozpalovali do běla řidiče jedoucí za vámi. Vyráželi nervózně a nebezpečně vpřed do protisměru a ohrožovali tak cyklisty jedoucí v protisměru, protože samozřejmě využívali každé skulinky, kdy v protisměru nejelo žádné auto.
Často se stává, že paralelně se silnicí je cyklostezka, ovšem tam „vystajlovaní cyklisté s nápisy jako z Tour de France jezdit nebudou. To je pod jejich úroveň.
Samozřejmě je velice dobré že si rodiny vyrážejí s koly na držáky svých aut do cyklistických rájů naší země, jako jsou nádherné cyklostezky při hranicích s Rakouskem na Jindřichohradecku. Jízdní kola jsou nezbytným dopravním prostředkem a nezbytností na Královéhradecku, Pardubicku a dalších rovinatých krajů naší republiky, kde se lidé jízdními koly přepravují od nepaměti a jízdní kola šetří čas i peníze.
Jsem pro rozšíření cyklostezek tam, kde to je možné. Ale zároveň jsem proti tomu, aby se třeba ve městech, „nalajnovali“ pruhy pro cyklisty, po kterých nikdo nejezdí, a navíc často končí zničehož nic, bez návaznosti. Takovéto pruhy jenom znemožní normální dopravu, protože tam kde byly i v tak přeplněných městských komunikacích v jednom směru jízdní dráhy dvě, tak v důsledku cyklopruhů je jízdní dráha jenom jedna a auta stojí.
Všechno je totiž třeba dělat s rozmyslem a ne z popudu jakýchsi nařízení.
A ještě něco. Moderní kola musí být pro ty, co překonávají sami sebe, co nejlehčí, aby jejich rychlost byla co nejvyšší a tak zmizely z kol zvonky. V zacpaných pražských ulicích cyklisté kličkují mezi věčně v zácpách stojícími auty a často jedou velkou rychlostí i po chodnících. Totéž v příměstských lesích, které jsou plné cyklistů s horskými koly bez výstražných zvonků. Kolikrát jsem musel uskočit na lesní cestě před řítícím se horským kolem. Ptal jsem se syna (který je přesně oním vyznavačem horských kol), proč nemají ty cyklisté zvonky. Odpověděl: „Tati to by bylo kolo těžší.“ Takže o několik gramů lehčí kolo má přednost před kolem pro ostatní uživatele cest bezpečnějším.
Bezohlední cyklisté jezdících po chodnících využívají své ilegality. Každé auto má registrační značku. Co také určitými registračními značkami povinně opatřit povinně i kola? A samozřejmě i povinným signálním prostředkem (jako byly dřív zvonky, které jsou doteď součástí kol, kterými se lidé dopravují v rovinatých krajích). Na námitku, že kolo bude těžší odpovídám. Vždyť jízdou na kole si zvyšuje cyklista fyzičku, tak na nějaké váze by záležet nemělo.
Nejednou se totiž stalo, že cyklista porazil chodce a ujel, protože jej nikdo neidentifikuje. Četl jsem, že v Paříži dokonce cyklista usmrtil poměrně mladou turistku a ujel a nikdy nebyl vypátrán.
Buďme ohleduplní jeden ke druhému. A používejme zdravý rozum. Nikdy jsem cyklistu neohrozil, ani když neplatil onen nesmyslný jeden a půl metru nařízený předpis při předjíždění cyklisty. Tento předpis ve své podstatě zvyšuje nebezpečí.
Mgr. Petr Hannig, lídr Královéhradecké kandidátky Aliance pro budoucnost