A nemám na mysli jen poslance či ministry, ale také úřednickou kamarilu, různé rádce a poradce a v neposlední řadě i některá tzv. esa žurnalistické obce.
Případná nová politická garnitura tak bude vždy konfrontována s touto mizérií. Přesto se v té záplavě nechutností, nemravností a nicoty objevují první záblesky něčeho, co by přeci jenom mohlo vnést trochu světla do té temnoty.
Především jde o určitou emancipaci některých médií, včetně různých internetových portálů. Více o sobě dávají vědět i některé občanské iniciativy, které si začínají uvědomovat, že nestačí protestovat proti něčemu, ale pro něco. A pak se zdá, že se velmi pomalu trhá doposud pevný řetěz mocenského kartelu, který vlivným hráčům zaručoval nejen výhody a profit, ale i beztrestnost. Přinejmenším aktuální postoje nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana či překvapivého nového ministra vnitra Jana Kubiceho dávají tušit, že se lehce rozčeřila hladina rybníka, což některé kapříky evidentně znervóznilo.
Třeba se jednou dozvíme i závěry šetření švýcarské prokuratury v kauze Appian group, případně i toky peněz v některých dopravních, armádních, energetických a jiných velkých veřejných zakázkách.
Anebo vyplave na hladinu to, kteří poslanci jednou větou změnili zákon o obnovitelných zdrojích elektřiny, případně to, kteří z nich mají či ještě nedávno měli akcie na doručitele u projektů fotovoltaických elektráren. A nejde jen o nesmyslně nastavenou výkupní cenu či 10 mil. solárních panelů po celé zemi, ale ve svých důsledcích i o desítky a možná stovky arbitráží řady investorů. Brutální nástup ekobyznysu byl jen viditelným příkladem toho, jak mnozí poslanci zřetelně konali v rozporu nejen s dobrými mravy, veřejným zájmem, ale i se zákony a Ústavou ČR.
Jedinou spravedlivou tečkou musí být i definice trestně právní odpovědnosti. Večírky K9 a „kecy naší Betsy“ z mejdanů véček jsou jenom mlhou, která lidi otravuje, znechucuje a odvádí pozornost. Nezachrání to ani vulgární glosy rádoby vtipného knížete. Už to není jenom hloupé, už je to trapné a nekonečně drahé představení.
Dlouho to vypadalo, že je to vše polovině lidí jedno, a ta druhá si na to zvykla. Jenže teď se zdá, že končí další dvacetileté období české dočasnosti. Účet je děsivý. Svědčí o tom, že svoboda bez zákona je ve finále nesvobodou. Jedinou smysluplnou reformou musí být vláda práva a pořádku. Prvním krokem bude muset být vypuštění zakaleného rybníka i s jeho vypasenými kapříky. Zároveň platí, že si zkušení kapříci sami rybník nevypustí. Nevěřím na jejich pokání.
