Co bylo větší - strach Západu z šíření komunismu z bývalého SSSR nebo nynější strach EU, NATO, USA z Putinova Ruska? Myslím, že buď z komunismu Západ strach neměl, nebo že za dob existence komunistické hrozby byla na Západě ještě demokracie. Zřejmě však Západ ten strach úspěšně předstíral, asi v zájmu vojensko-průmyslového komplexu, čehož si byl, např. prezident Eisenhower, dobře vědom a varoval před ním.

Jak jinak si můžeme vysvětlit povolenou, legální činnost komunistických stran za dob studené války, které byly např. v Itálii, Francii ve volbách na předních místech. Ostatně existence těchto kremelských expozitur byla tolerována i v dalších státech. Byl to tedy povolený strašák. Je současné Rusko také jen strašák nebo skutečně pociťovaná hrozba?

Pozoruhodné je rovněž to, že volby tehdy nebyly ohrožovány komunistickými novinami a dalšími tiskovinami, které patřily mezi nejčtenější, např. L'Humanite, Unita, ale i Morning Star v Británii nebo DailyWorker v USA. Na rozdíl od údajně elektronické subverze Ruska, která ohrožuje i samotné NATO, o ovlivňování voleb nemluvě! Nejsilnější komunistické strany z Francie nebo Itálie zmizely a jejich stranický tisk rovněž. Tyto tiskoviny, sponzorované otevřeně komunisty z SSSR, byly citovány tehdejším komunistickým mainstreamem, tak jako je nyní citován Washington Post nebo CNN atd. tím současným. Všimněte si ostatně, že naši presstituti citují stále stejné prameny, jako za komunistů, jen s jinými názvy.

V současnosti je vše úplně naopak. V Rusku je komunistická strana v opozici, zatímco na Západě jsou bývalí komunisté, maoisté, trockisté komisaři v Bruselu. Kdysi, po VŘSR, byli komisaři akorát v Kremlu. Neokonzervativci, vládnoucí v USA mají trockistické kořeny a jejich první generace se s tím netajila.

Chcete jmenovat? Zbytečně, je to hotovy telefonní seznam establishmentu.

Studená válka skončila paradoxně: Západ byl infiltrován transformovaným komunismem, tedy neomarxismem, Rusko kapitalismem. Kdy nám to dojde, se všemi důsledky? Svět se ideologicky přepóloval. Proto všechny ty neomarxistické novoty vítají i pražští intelektuálové. Jsou jim totiž intuitivně blízké po meči i přeslici. 

Nyní je největší hrozbou pro západní demokracie ruská hrozba, která však kupodivu nevyhrožuje globálním budováním socialismu. Jak by také mohla, něco podobně skvělého budují bruselští komisaři, misi globálního pokroku nese US-Army. Někdo se toho přece musel ujmout, když se to těm, co přišli v Rusku k moci po velké říjnové, nepovedlo.

V USA se už 9 měsíců brání nejmocnější president světa před obviňováním, že není loutkou prezidenta bývalé velmoci, kterou USA porazily v té studené válce. Vítěz studené války se čím dál víc jeví světu jako banánová republika, vydána napospas Rusům, navzdory 17 rozvědkám, na které praskne víc finančních zdrojů než na celou ruskou armádu.

Svět se nám ideologicky přepóloval, ale jaký to bude mít dopad, hlavně hospodářsky na Evropskou unii? Pochopitelně bude nucena preferovat dříve nebo později řešení svých hospodářských záležitostí. Nestane se tedy nic nečekaného, překvapivého.

Důležité události v mezinárodní politice se neodehrávají tak, jak soudí mnozí a z různých pozic, že se např. Angela ráno probudí a řekne si, už mám po krk Trumpa i Poláků, vyrážím za Vladimírem Vladimirovičem a domluvím se s ním. Nebude s tím problém. Vladimír umí výborně německy, já skvěle rusky. S Rusko-Německou domluvou problém před Majdanem nebyl. Ani kvůli Krymu by asi nebyl. Ale to sestřelené letadlo, zvláště když "se dobře vědělo", kdo ho sestřelil, dříve než dopadlo na zem!

Naopak, problém byl s tím, že se tyhle mocnosti spolu domluví až příliš dobře. Roura s plynem po dně Baltu byla položena i když se z toho Poláci mohli zbláznit. A bude položena i druha roura.

Z minulosti víme, že se velmoci umí dohodnout rychle a efektivně, nejen jak předvedl Molotov s Ribbentropem. Protože to je vždy o zájmech a ne o lásce a přátelství, jak si různí dobroserové dosud myslí. Ani tehdy to nebylo tak nečekané, jak se divili. Adolf i Josif totiž dobře tušili, že Angloameričané zvažují, na koho vsadit (ne komu pomoci!), zda na Adolfa nebo na Josifa.

Víme jak to pak dopadlo. Z krvavého tyrana se stal na pár roků hodny strýček Joe a Adolf dopadl pak jako totální etalon zla na věcné časy. Mohlo to byt naopak a Adolf by byl gentleman. USA by však vyhrály tak jako tak. Velká Británie sice také, ale brzo by stejně přestala byt velká. Rusko pod krycím názvem SSSR sice též bylo na straně vítězů, ale pak bylo v dlouhé studené válce rovněž vyřízeno. Hospodářsky. „Partnerama“, řekl by Putin.

V současnosti je etalonem globálního zla Rusko. I když ve studené válce poražené a jelcinovským kolapsem málem na věky doražené. Nějak se stalo, že nenápadně získalo zpět svou suverenitu. Historikové by se divit neměli, jen komentátoři. Totéž se totiž stalo po Versailles, kdy především francouzská diplomacie poslala Rusko a Německo do autu. Ve třicátých letech byli ve hře zpátky.

Jaký je hlavní problém současné mezinárodní politiky? Hodně stručně řečeno: dostat Německo a Rusko ze hry, jak se to "povedlo"ve Versailles francouzské diplomacii. Rozhodovali a stále rozhodují Angloameričané, kteří od takového míru dali ruce pryč velmi brzo.

Francouzská diplomacie tedy problém nevyřeší, ani s Macronem. Mohla by ten mezinárodně politicky pat, který bude v dohledné době stále viditelnější, vyřešit US-Army, jak už si svět po vítězné studené válce zvykl? Nemyslím si to, protože kdyby toho byla schopna, dávno by to udělala. Ostatně všiml si někdo, že tato nejsilnější armáda od 2. světové nevyhrála žádnou válku, ačkoliv někde stále válčí? Pardon, na Balkáně se ji to povedlo a díky tomu máme v „měkkém podbřišku Evropy“, jak by řekl Churchill, Kosovo, které je údajně suverénním statním útvarem a my Evropane se budeme ještě divit, jak a čím nás obohatí.

USA zaspaly probouzení ruského medvěda. Lidé do široka otevírají oči a zírají, co se děje, když poražená velmoc obsadila - údajně-Bílý dům, velín vítěze?

Svět je tedy přepólován, ale mezi těmi póly bude snad ještě chvilku živo. Zvláště u nás, před volbami. Mívali jsme politické vedení (tehdy bylo slovo "elity" nekorektní), které i v posledním tažení před listopadem předvádělo v médiích od rána do večera, kde je pravda a "Aby pravda zůstala pravdou" napsal Vasil Bilak celou knihu. Byla to taková předlistopadová "antifejk příručka", dnešní terminologii řečeno. Třeba paní Romancovová na MV zrovna Biľaka překládá do „součastnostniny“. Kdo zažil předchozí režim a sleduje současná mainstreamová média, ten ví, o čem mluvím. Kdo ho nezažil, ještě zřejmě zažije jeho variantu.