Založení diskusního fóra bylo provázeno velkým pobouřením pražského intelektuálního výkvětu. Dopis s podpisy slovutných osobností byl ministru zahraničí poslán, aby to tak nenechal a nepovolaným nepovolil diskutovat o věcech, které jim nepřísluší.

Když jde o spolupráci s Ruskem, je to totiž vždy proti Ukrajině, tak jako spolupráce s Čínou je proti Tibetu. "Spolupráce" je pražskými pravdou a láskou posedlými intelektuály vždy jen proti někomu, nikoliv práce na společném díle, na společných zájmech. Analogie z domácí politiky si nechám raději na příště.

Budu se věnovat Ukrajině, kvůli které s Ruskem diskutovat prý není radno. Urovnání situace na Ukrajině je však ve společném zájmu naší republiky i Ruska. Časem k tomu dospěje i EU. Jak je takové urovnání situace reálné, odvažují se jen naznačit.

Mým příspěvkem do diskuse je úvaha o smyslu a dopadu události na Majdanu, kterým potíže s Ruskem začaly. Lze však spíš soudit, že jsou jen záminkou pro zatracování Putina a čehokoliv spojeného s Ruskem. Věci se mají možná jinak, než jak nám tvrdí oficiální zdroje. Pak by šlo o konspiraci. Je jen otázka, kdo konspiruje.

Konspirační teorie jdou na dračku, protože jsou často provokativní. Níže vám jednu, předestřu a je na vás, abyste míru její konspirativnosti posoudili.

Při tvorbě této teorie vycházím z toho, co odevšad slyšíme a všude čteme:

1. Za vším hledej Putina a Rusko.

2. Z aplikace starého detektivního pravidla, které všichni známe: komu Majdan prospěl? Komu přinesl a komu teprve přinese užitek?

3. Ze současného stavu Ukrajiny, o kterém slyšíme, ať chceme nebo ne.

Bude  Ukrajina v EU? Bude Ukrajina v NATO? Kolik bude stát její členství v EU, NATO a MMF peněz a přijde-li na to i lidských životů, až bude nutné demokracii a evropské hodnoty na Ukrajině bránit.

Kolik už demokratizace Ukrajiny stála USA, víme, díky vyjádření Victorie Nulandové: 5 miliard dolarů "vrazili" jen do uspořádání Majdanu. Mejdanu s Viktoriinými sušenkami a snajpry čert ví koho, neboť dosud to vyšetřeno nebylo. Výsledky demokratizace Ukrajiny vidíte na počtech Ukrajinců, kteří dali přednost cizině. Oficiálně 150 000 u nás, přes milión v Polsku a ještě daleko více v Rusku.

Putin prý vzal Majdan a jeho následky, tedy chaotizaci Ukrajiny, jako záminku, aby mohl připojit k Rusku Krym. Ted se postupně dovídáme, že majdanským převratem nastolená demokratická vláda oligarchů o Putinem připravované anexi Krymu předem věděla, leč nic proti tomu neudělala. Snad nebyl Turčynov & spol. s Putinem předem dohodnut?

Na Krym Rusko expandovalo už v XVIII. Století. Staré imperiální zločiny Ruska napravil Ukrajinec Chruščov, který Krym připojil v roce 1954 k Ukrajině, avšak v rámci SSSR.

Putin pak využil Majdanem vyvolaný státní chaos, korektně řečeno demokratické ambice majdanského lidu, do kterých Victoria Nulandová investovala těch 5 miliard dolarů. Na první pohled je zřejmé, že Putin to vše zneužil ve prospěch ruského imperialismu. A co teprve na druhy pohled!

Základy současné ukrajinské státnosti položil Gruzínec Josif Džugašvili, známý jako Stalin. Hranice současné Ukrajiny byly upraveny nechvalně známým paktem Molotov -Ribbentrop v roce 1939 a opětovně schváleny v Postupimi dohodou mezi Stalinem, Churchillem a Trumanem.

Myslíte si, že se Polsku líbí hranice, které nalajnoval Molotov s Ribbentropem v roce 1939 a které schválila Postupimská konference v roce 1945? Když 2. světová válka začala pravě kvůli napadení Polska Německem? Demokratičtí vůdci Truman a Churchill svěřili v Postupimi péči o polskou demokracii sovětskému diktátorovi Stalinovi.

A zde jsme u druhého nespokojeného souseda Ukrajiny, Polska, které rovněž mělo svůj zájem na tom, aby se dění na Ukrajině dalo do pohybu. Tak jako Rusku šlo o Krym, Polsku jde o Halič, o to, čemu Poláci říkají Kresy, což je pro ně obdoba našeho pohraničí čili Sudet. I proto možná aktivně podpořili Majdan, dokonce v zastoupení svým presidentem.

Nakolik se do majdanizace Ukrajiny vložilo Maďarsko kvůli Podkarpatské Ukrajině, netřeba probírat, ale zájem o svého souseda má, protože součástí Uherského království byl tento region od nepaměti. Stalin ho po dobrém převzal od Československa, kde pobylo jen 20 let, aby ho připojil k Ukrajině.

Podobně je tomu i s Rumunskem, protože historicky byla Bukovina jeho součástí. Rumuni na to určitě nezapomněli ani v NATO a EU. I Bukovinu kdysi připojil Stalin k Ukrajině. 

Ukrajina se desovětizovala a přejmenovala mnoho měst, vesnic i ulic. V rámci teto desovětizace se dechruščevizovala a přišla o Krym. Co se stane, až se bude i destalinizovat, je zřejmě z přehledu toho, čím vším přispěl Ukrajině Stalin. Z Ukrajiny si budou sousedi ukrajovat, co jim kdysi patřilo. To, co zbude se třeba připojí k Doněcku a Lugansku.

Majdan byl jen škrtnutím sirky u zápalné šňůry k náloži, která vybuchne pod Ukrajinou, státem, který se distancuje od svého zakladatele a rozšiřovatele. A od jeho ideologie.

Znáte to rčení, ze státy zanikají, když zanikne idea, kvůli které vznikly? Stalinovi jako vědeckému materialistovi zřejmě o ideu ani tak nešlo, byl to však expert na národnostní záležitosti a podle toho zaniklou carskou říši rozporcoval, aniž tušil, že to jednou někdo bude brát vážně.

Naporcoval carskou říši na 15 sovětských socialistických republik na národnostním principu. I W. Wilsonovi, s jeho principem práva národů na sebeurčení, by se to muselo líbit.

Nešťastné teritorium, nešťastný lid, který tam žije, ať už patří k jakémukoliv etniku či národu. Původní stát, tedy Ukrajinskou sovětskou socialistickou republiku vytvořil postupně jakýsi kolektivní Frankenstein, tedy Stalin, Molotov, Ribbentrop, Chruščov.

Nyní je tento stát, teď už se zkráceným názvem, na nadnárodní jednotce intenzivní péče USA, EU, NATO, MMF a tito lékaři ukrajinské národní státnosti se zrovna neperou o to, kdo bude u lůžka pacienta v kómatu.

Přiznejme si konečně: Ukrajina kolabuje, selhává jako stát a sousedi jen čekají, kdy si ji budou moci rozebrat. Kdo a kdy jim k tomu dá požehnání, je jen otázka času.

Pak je ještě jeden důvod k nepochybování o konspirační teorii: začleňování Ukrajiny do EU, kvůli kterému byl Majdan organizován, probíhalo pod vedením eurokomisaře pro začleňování nových států, pana Štefana Füleho. Pan Füle je absolvent MGIMO, tedy Moskevského státního institutu pro mezinárodní vztahy, kam měly přístup jen komunistické nomenklaturní kádry. Tak jako pan Telička.

Tak se nedivte, ze začleňování Ukrajiny do EU takhle dopadlo. Jak vidno, MGIMO je vynikající škola a její absolventi jsou úspěšní. Jde jen o to, z které strany na to nahlížíte. Zda z Bruselu nebo z Moskvy. V zámoří je to jasné.

Prozatím z Majdanu profitoval jen Putin a Rusko. Proberte si to. Bez Krymu by Rusko na tom bylo hůř než v XVII. a XVIII. století, kam by ho mnozí rádi zahnali. Pokud Putin opravdu využil Majdan a jeho následky jako příležitost k anexi Krymu, pak je nutno říci, že Majdan proběhl za 5 minut dvanáct. Bez chaosu, rozpoutaného Majdanem, by si Putin anexi nemohl dovolit.

A v Sevastopolu by časem jistě kotvila nějaká flotila, ruská by však určitě nebyla. Komu tedy prospěl Majdan? A včil diskutujte!