Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám tady představil dva své návrhy. Jeden je pozměňovací návrh a druhý je návrh doprovodného usnesení. Ten pozměňovací návrh je poměrně jednoduchý. My už jsme ho jednou s kolegou Ondřejem Polanským podávali. Týká se domácího vaření piva. V současné době, pokud chcete vařit doma pivo, tak máte roční limit 200 litrů, musíte to hlásit celní správě a musíte vést a archivovat evidenci deset let. Ten náš návrh - původně jsme podávali návrh na navýšení na 2 000 litrů, zrušení povinnosti ohlášky a zrušení povinnosti evidence, nakonec po nějakých diskusích, které se tady už minule vedly, jsme tam ponechali povinnost ohlášení orgánům daňové správy a zkrátili jsme dobu povinnosti vést resp. archivovat evidenci z deseti na tři roky. Co zůstává, je to zvýšení limitu ze 200 litrů na 2 000. To množství bylo diskutováno. Zaslechl jsem tady několik připomínek, že je to strašně moc a že to nedává smysl. Ono to samozřejmě smysl má. Jednak v rovině principiální - my v podstatě neděláme nic jiného, než nějakým způsobem harmonizujeme domácí vaření piva s domácí výrobou vína. Vinař si může vyrobit 2 000 litrů vína. Samozřejmě má další omezení vycházející z vinařského zákona, ale to je jiná diskuse, jiná věc. Takže jedním z těch smyslů je harmonizovat domácí vaření piva s domácí výrobou vína.
A ta druhá věc je v podstatě logická nebo spíše věcná. Limit 2 000 litrů je v podstatě nastavený tak, aby se tomu domovarníkovi nestalo nebo s velkou pravděpodobností nemohlo stát to, že ten limit přesáhne, ale zároveň aby to nebylo lukrativní z hlediska nějakého nelegálního prodeje. Je to podle našeho názoru i podle diskusí, které jsme vedli s lidmi, kteří se domácí výrobou piva zabývají, vlastně nějaká rozumná hranice tak, aby byly splněny ty dvě podmínky.
Zároveň považujeme tu podporu domovarnictví za poměrně důležitou. Někdy se říká, jasně, dáváme občanům další možnost, jak se dostat k levnému alkoholu. Tento argument neobstojí. My jsme dostali od právě domovarníků, kteří vaří, nějaké vyčíslení nákladů na receptury a skutečně tam ty ceny byly od 17 korun někde do 30 u takových těch normálnějších druhů piva a teď se bavím o ceně za půllitr, 17 až 30 korun za půllitr u těch standardnějších receptur. U nějakých speciálních, kde jsou potřeba nějaké speciální druhy chmele a sladu, tak je to ještě více. A když si vezmete, kolik stojí v obchodě nejlevnější pivo, tak je výrazně levnější než těch 17 až 30 korun. Takže tento argument neobstojí.
Co je důležité, tak v posledních několika letech zažívají velký boom mikro a minipivovary. A je poměrně nedostatek sládků. A když se budete bavit s lidmi, kteří už se věnují té komerční činnosti, mikropivovarům, minipivovarům, tak zjistíte, že vlastně nemalé množství sládků, kteří teď vaří komerční pivo, odvádí z toho daně případně třeba zaměstnávají další lidi, tak vzešli právě z těch domovarníků. Protože oni se to naučili, pochopili, o čem výroba piva je, pochopili, jak se jednotlivé receptury a suroviny chovají a začali se tomu věnovat profesionálně.
Další důležitá věc. Pokud se bavíme o alkoholismu, tak je to v podstatě o tom, že si člověk nevybírá moc co pije, jde mu prostě o ten etanol. Když se bavíte s domovarníky, tak vám řeknou, že od té doby, co vaří pivo, tak se jim zásadně změnil vkus. Začali si víc vybírat, začali víc chápat, takže to má pozitivní dopady i na nějakou řekněme kultivaci spotřebitele.
A poslední věc k těm domovarníkům: Proboha, mně přijde naprosto absurdní, abychom lidi omezovali v něčem tak přirozeném, jako je domácí vaření piva. Dělalo se to tady historicky dávno, má to tady tradici a myslím si, že pokud chceme, aby občané dodržovali zákony, tak by měly mít ty zákony nějaký smysl. Takže tolik k těm domovarníkům. Ta druhá, toto doprovodné usnesení se také týká výroby alkoholu, ale v pěstitelských pálenicích. Tam je ta situace malinko složitější. V podstatě teď je to tak, že je nějaká sazba daně za líh komerční a poloviční 50 % je sazba za líh vyrobený v pěstitelské pálenici. Se zvýšením spotřební daně za líh, ten komerční, prostě logicky nastává i zdražení pro pálenice. Bohužel v tomto to nejde provést prostou změnou našeho zákona, protože to vychází ze směrnice 9283 EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, která platí v Evropské unii už od roku 1992. A to moje usnesení míří tím směrem, že považujeme za dobré otevřít diskusi o tom, že by se ta pravidla měla změnit. Protože to prostě nedává smysl. Bohužel v březnu tohoto roku vládu sabotovala nebo zabila, podílela se na zabití diskuse o změnách podmínek v EU u domácí výroby alkoholu případně i u toho pěstitelského pálení. Takže ta racionalizace bohužel pokud nějaká přijde, tak se tímto nějakým způsobem vzdálila. Ale my si myslíme, že je potřeba se o tomto bavit a vysvětlím posléze ty důvody.
Teď bych si dovolil načíst návrh doprovodného usnesení: "Poslanecká sněmovna I. Konstatuje, že pěstitelské pálení je tradičním způsobem výroby alkoholu v České republice a že realistický daňový režim pro tento způsobe výroby je součástí racionální protidrogové politiky, který vede ke snižování celkového množství nelegální a nekontrolované výroby alkoholu. II. Upozorňuje, že současná konstrukce sazeb spotřebních daní určená evropským právem postrádá dostačující flexibilitu. III. Vyzývá vládu, aby se problematikou sazeb spotřebních daní zabývala na úrovni Evropské unie a do 1. prosince 2020 seznámila Poslaneckou sněmovnu s kroky, které v této věci učinila."
To vychází z jednoho prostého faktu. Myslet si, že zdražením alkoholu, a to i té výroby v pěstitelských pálenicích, se sníží množství páleného alkoholu, je nesmysl. Jediné, co se stane, je to, že se zvýší množství alkoholu vyráběného nelegálně. Pokud chceme, a zopakuji to, co jsem říkal už u těch domovarníků, pokud chceme po občanech,a by dodržovali zákony, měly by mít ty zákony nějaký smysl.
Výroba v pěstitelských pálenicích je způsob, jak vzniká nekomerčním způsobem kontrolovaný alkohol. A to jak z hlediska daní, tak i z hlediska nějaké kvality. Dokonce u těch pálenic nějakým způsobem je ošetřena i kontrola toho, že ten kvas, který se pálí, nevznikl z nějakého kradeného ovoce. Pokud nechceme, aby se navyšovala ta čísla nelegálních pálenic, měli bychom se snažit o to, aby bylo co nejjednodušší dělat to legálně. Podle těch odhadů, které jsou takové poměrně složitě stanovitelné, tak to množství alkoholu, které se u nás vyrobí nelegálně, je někde na 50 až 100 % toho množství, které se udělá v pálenicích. Takže tady se bavíme o poměrně velkých číslech.
Já se potom o tom ještě více rozhovořím v rámci třetího čtení. Teď bych vás jenom chtěl poprosit potom o podporu a v podrobné rozpravě se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu a načtu i text návrhu doprovodného usnesení.
Děkuji za pozornost.
