Dnes se mě redaktoři z televize Prima ptali na postoj Pirátů k návrhu kolegů z hnutí STAN na sloučení ministerstev zemědělství a životního prostředí do nového Ministerstva pro udržitelný rozvoj.

Bezvýhradně souhlasím s tím, že by se agenda ochrany a péče o krajinu měla dělat lépe a systematičtěji, protože právě stav krajiny má klíčový vliv na otázky sucha a zadržování vody. V minulosti se navíc ukázalo - a potvrzuje to například i NKÚ - že obě ministerstva postupují v přístupu ke krajině nesmyslně a nezřídka i v jasném protikladu. Předsedou vlády tolik slibovaný konec resortismu (tedy toho, že si ministerstva hrají "na svém písečku", bez ohledu na to, co dělají ostatní) nepřišel.

Návrh kolegů z hnutí STAN ale bohužel podpořit nemohu, protože s sebou nese ten prostý fakt, že by se agenda ochrany přírody a krajiny dostala pod stejnou střechu jako podpora agropotravinářského komplexu. My se (na základě aktuálních, velmi špatných zkušeností) obáváme, že by to vedlo k pravému opaku, než je zamýšlený záměr, tedy k faktické likvidaci ochrany krajiny u nás. Proto, pokud by návrh prošel do 2. čtení budu navrhovat, aby agenda potravinářského průmyslu přešla pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Jako vhodnější řešení vidím rozvinutí konceptu krajinného plánování - tedy důkladné analýzy stavu krajiny, stanovení optimálního stavu odborníky, práci s krajinou a také promítnutí potřeb krajiny do roztříštěných agend státní správy, které se krajině a hospodaření v ní věnují. Vznikl by tak systém, který by přinesl tolik potřebné změny a zároveň byl pro zemědělce, lesníky a další skupiny v krajině hospodařící, výrazně jednodušší a přehlednější.