Často teď od politiků slýcháme, co je třeba dělat. Ne, že by to nebyly věci, na které upozorňuje odborná veřejnost minimálně poslední dekádu. Ale je dobře, že už i volení zástupci opouští alibistickou rétoriku “s tím nic neuděláme, neporučíme přece větru, dešti.” Samozřejmě, je otázkou, co se slibuje a tvrdí, že se děje a co se v oblasti adaptace na klimatické změny děje skutečně, o tom ale jindy.

Co mi momentálně vadí na celé věci asi nejvíce, jsou situace, kdy stát toleruje hazardování s vodními zdroji. Je to totiž totální nesmysl - pokud chceme řešit sucho a dělat opatření, abychom v budoucnu nepomřeli žízní, tím naprosto základním standardem musí být neohrožovat už existující zdroje pitné vody!

Od svého zvolení se věnuju kauze potenciální těžby štěrkopísku mezi obcemi Uherský Ostroh a Moravský Písek na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje. Prostor, kde by se mělo těžit leží totiž pár set metrů od pramenišť souhrnně nazývaných “Bzenec-komplex,” které jsou strategickým a nenahraditelným zdrojem pitné vody pro cca 140 tisíc lidí v okrese Hodonín. Existují závažné a oprávněné obavy, že těžba negativně ovlivní kvalitu i kvantitu vody v daných prameništích. Kauza se táhne cca 12 let a v posledních měsících nabrala nečekaný zvrat.

Už na podzim roku 2017 si Ministerstvo životního prostředí vyžádalo u České geologické služby (ČGS), což je vysoce odborné pracoviště zřizované právě ministerstvem, stanovisko, zda potenciální těžba může ohrozit kvalitu vody ve zmiňovaných prameništích. To dokládá například dopis ze 14. září 2017. V tomto materiálu šlo o zhodnocení celkem 15 posudků, hodnocení a odborných stanovisek, které v dané věci byly k dispozici. Vyjádření ČGS bylo celkem jednoznačné. V závěru dopisu, po odborné analýze, se konstatuje, že: “Vzhledem ke strategickému významu jímacího území Bzenec-komplex pro značnou část Jihomoravského kraje je nezbytné jakékoli negativní ovlivnění tohoto vodního zdroje zamýšlenou těžbou štěrkopísků a jejími důsledky jednoznačně vyloučit.” Dále je zde řečeno: “..., že plánovaná těžba štěrkopísků představuje pro jímací území Bzenec-komplex reálné riziko zejména z hlediska negativního ovlivnění kvality podzemní vody.” Na závěr dopisu shrnuje ČGS své stanovisko takto: “Z výše uvedených důvodů nemůže ČGS ve smyslu předběžné opatrnosti označit záměr těžby štěrkopísků v DP Uherský Ostroh z hydrogeologického hlediska jako akceptovatelný.”

Problém vyřešen, řekl by si člověk. Bohužel tomu tak není - ministerstvo z nějakého důvodu nejenže toto odborné stanovisko vlastní servisní služby nebere v potaz. Dokonce jej zatajuje před veřejností. Pokud by se podezření naplnilo, jedná se o dost závažný prohřešek s bezprostředním dopadem na téměř 140 tisíc lidí v jedné z nejsušších oblastí ČR.

Z toho důvodu jsem ve čtvrtek 9. srpna 2018 podal na ministra Richarda Brabce písemnou interpelaci, ve které se ptám na následující věci:

1. Jaký byl důvod zadání dotazů zodpovězených ve zmiňovaném dopise České geologické služby?
2. Proč jste se o existenci tohoto stanoviska nezmínil při ústní interpelaci na toto téma, kterou jsem přednesl na půdě Poslanecké sněmovny ve čtvrtek 18. ledna 2018?
3. Proč se o existenci tohoto stanoviska nezmínili zástupci Ministerstva životního prostředí na veřejném slyšení ve věci petice č. 11/17 "Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí", které proběhlo na půdě Senátu ve středu 28. března 2018?
4. Měla tento materiál k dispozici rozkladová komise MŽP, která posoudila dne 23. 3. 2018 podnět společnosti VaK Hodonín, a.s. k přezkoumání závazného stanoviska MŽP (z 26.10.2015) k záměru těžby štěrkopísku a jeho vlivu na životní prostředí a která tento podnět doporučila odložit jako nedůvodný? Pokud ne, z jakého důvodu?
5. Jaké byly finanční náklady spojené jak s vydáním zmiňovaného stanoviska ČGS, tak i zmiňovaného stanoviska rozkladové komise MŽP?
6. V dokumentu “Státní politika životního prostředí České republiky 2012–2020” (ve znění aktualizace z roku 2016 schválené usnesením Vlády ČR č. 1026 ze dne 23. listopadu 2016) je v implementační části (str. 20) bod č. 1.1.1.7, který říká: “Zajistit ochranu (CHOPAV), vyhledávání a realizaci zdrojů povrchových a podzemních vod pro zásobování obyvatelstva a omezit ohrožení podzemních zdrojů vod v důsledku zvyšování těžby štěrkopísků v nivách toků.” Jak hodnotíte, v kontextu uvedeného bodu strategie, počínání Vámi řízeného ministerstva ve věci těžby štěrkopísku nedaleko jímacího území Bzenec-komplex?

Jakmile dostanu odpověď od pana ministra, podělím se o ni. Výhodou písemných interpelací je, že v případě neuspokojivé odpovědi je možno problém bezprostředně otevřít na jednání Poslanecké sněmovny. A pokud se potvrdí naše podezření, budeme problém určitě na plénu Sněmovny řešit.

Autor je poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a místopředseda sněmovního Zemědělského výboru.

Zdroj: piratskelisty.cz