NKÚ zveřejnil závěry z kontroly, která v minulých měsících probíhala ve státním podniku Lesy ČR a také na Ministerstvu zemědělství. Stejně jako Česká inspekce životního prostředí v roce 2018 i úřad nyní potvrdil, že přístup jak podniku, tak ministerstva v oblasti boje proti šíření kůrovcové kalamity byl nedostatečný, ba hraničící s úmyslným šířením kůrovce. Na kalamitu, která gradovala už v roce 2016, zareagoval podnik až v roce 2019.
Až do roku 2019 Lesy ČR opakovaně prodávaly napadené porosty k těžbě a odkupu dřeva prostřednictvím opakovaných aukcí, čímž oddalovaly těžbu a asanaci kůrovcem napadených stromů a umožnily dokončení vývoje škůdců. Ve výsledku tak přímo podporovaly množení kůrovců na svěřeném majetku, jak zjistila kontrola. NKÚ v závěrech inspekce poukazuje i na liknavý přístup ministerstva – konkrétně kritizuje například „generální pardon“ z roku 2017, který umožnil ukončení smlouvy na těžbu a prodej dřeva bez penále pro těžaře. Tento krok vedl k zanedbání těžby kůrovcem napadených porostů na přelomu let 2017 a 2018 i ke zvýšení nově vysoutěžených cen služeb. Naopak došlo ke snížení cen veškerého prodávaného dříví, paradoxně včetně cen nenapadeného dříví listnáčů. Ve finále to pak znamenalo dramatické zhoršení hospodářských výsledků Lesů ČR v roce 2018 a negativní dopady nově vysoutěžených cen na trh se dřevem u nás, respektive ke zhroucení cen dříví pod úroveň sousedních zemí.
Bez povšimnutí však nenechává úřad ani odvody do státního rozpočtu. Od roku 2013 vyvedly vlády z podniku okolo 32 miliard korun. Většina z této sumy byla vyvedena bez jakéhokoliv návaznosti na stav hospodářského růstu na straně jedné a rodící se nebo již probíhající kalamitu na straně druhé. O tom, že Lesy ČR čeká kalamita obrovských rozměrů, se vědělo nejpozději v roce 2016. V této době byl rozpuštěn i rezervní fond ve výši 4 miliard korun, který byl určen na zalesňovací práce, tedy na obnovu lesa. Nutno také dodat, že státní podnik jede od loňského roku v režimu kontokorentního úvěrování, tedy, že si půjčuje na provoz a letos se stane příjemcem dotací kompenzujících škody napáchané kůrovcem.
Od dubna 2018 jsem třikrát navrhoval, aby Sněmovna vyzvala Ministerstvo zemědělství k provedení hloubkové forenzní analýzy, která by detailně popsala vznik ohnisek a šíření kůrovcové kalamity. Sněmovna na můj návrh ani jednou nepřistoupila. Poukazuje to na obavy vládní koalice (a některých dalších politiků) z toho, že by se veřejnost mohla dozvědět pravdu o skutečném dění nejen v našich lesích, ale i na úřadech. Přitom cílem této analýzy nemá být ukazovat prstem, ale jasně identifikovat, kde se stala chyba, aby mohlo dojít k poučení a přijetí účinné nápravy.
Změny klimatu a sucho mohou být velkou zátěží pro naše lesy i v následujících letech. Pokud nedokážeme vymáhat po lesních hospodářích a státní správě odpovědný přístup k ochraně lesa a hospodaření v něm obecně, budeme mít do budoucna problémy obludných rozměrů. Pokud se orgány státní správy lesů, zejména pak Ministerstvo zemědělství, a vláda jako taková chovaly, jako by jim šíření kalamity bylo lhostejné, či dokonce vyhovovalo jejich představám o fungování podniků státních lesů, musíme vědět, proč se tak dělo a udělat všechno proto, aby se něco takového už nikdy neopakovalo.
