Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, není mým zájmem, abych tu nějak dlouze hovořil na téma legislativní nouze, protože většina z vás je připravena na debatu o obsahu tohoto zákona, nicméně rád bych navázal na vystoupení naší paní předsedkyně, protože i já se domnívám, že pro schválení tohoto zákona ve stavu legislativní nouze nejsou naplněny materiální podmínky, což ve svém důsledku může zakládat protiústavnost těch doplněných částí do energetického zákona, a to pro rozpor s čl. 1 ústavy, který stanoví, že Česká republika je demokratický právní stát, pro rozpor s čl. 2 odst. 3 ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které stanoví, že státní moc lze uplatnit jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. V rozporu čl. 6 ústavy, který stanoví, že rozhodování většiny dbá ochrany menšiny. Čl. 21 odst. 1 Listiny, podle nějž mají občané právo podílet se na správě věcí veřejných skrze své zástupce - poslance - a z toho plyne právo poslanců vykonávat svůj mandát při správě věcí veřejných, tedy i podílet se na schvalování zákona v řádném, v zákonem upraveném procesu, protože povinnost postupu podle zákona je i ústavním principem.
Já jsem si vzal na pomoc tady tento komentář k jednacímu řádu, jehož autorem je autorský kolektiv pod vedením paní doktorky Syllové. Určitě ho všichni znáte, máte ho dobře nastudovaný, mnozí z vás ho mají na svých nočních stolcích. Takže ti, kteří ho mají před sebou, tak si prosím, nalistujte stranu 551 a můžete dnes sledovat.
Z výkladu § 99 odst. 1, který zní, že legislativní nouze je možná pouze za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů, nebo bezpečnost státu, nebo když státu hrozí značné hospodářské škody, tak v takovém případě může být vyhlášen nouzový stav. A pokračuji: Z textového výkladu vyplývá, že podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je existence jedné z těchto mimořádných okolností. Je to předpoklad pro vyhlášení výjimečného stavu, kdy nelze pokládat každou hrozbu negativních důsledků - teď se odkazuji na jednací řád Poslanecké sněmovny - ale pouze takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnějších i vnitřních. A nebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy a jejichž typová závažnost musí být srovnatelná se závažností situací uvedených v ústavním zákoně o bezpečnosti. Jak vyplývá z ústavního nálezu číslo 55/10, vyhlášení stavu legislativní nouze z důvodu hrozících značných hospodářských škod, je třeba, aby přistoupila závažnost poměřená v návaznosti na ústavní zákon o bezpečnosti. Je třeba, aby zároveň byla zásadním způsobem ohrožena bezpečnost státu či byla ohrožena práva a svobody občanů. To platí zejména pro situace, kdy rozhodnutí o použití stavu legislativní nouze nebylo dosaženo konsenzuálně či alespoň většinou nezbytnou k přijetí ústavního zákona. V opačném případě jsou kritéria Ústavního soudu mírnější. Tolik citace z knihy.
Teď k několika faktům. Ten stav legislativní nouze byl vyhlášen standardně rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Je to toto rozhodnutí číslo 46. (Poslanec Vondráček ukazuje plénu výše uvedené rozhodnutí. Z pléna se ozývají připomínky: Neslyšíme. Poslanec Vondráček se proto obrací na předsedajícího.) Pane místopředsedo, mně se obtížně hovoří pro hluk, já bych poprosil...
Takže, vážené kolegyně, vážení kolegové, i vás, které to nezajímá, kteří to neznají, tohle je to rozhodnutí předsedkyně Sněmovny. (Poslanec Vondráček ukazuje plénu rozhodnutí 46.) Tam není žádné odůvodnění, což já nerozporuji, protože to je standardní postup. Ale tady se o důvodech legislativního stavu nouze vůbec nemluví.
Pak si vezmu ten zákon. V tom zákoně vás prosím upozorním na bod 12 důvodové zprávy (poslanec ukazuje plénu zákon), kde je jedna jediná věta, kterou tady mám zatrženou, a já ji přečtu. V daném případě lze mít za to, že takovýto zrychlený režim je obhajitelný, neboť zde existuje mimořádná okolnost (energetická krize vyžadující časově koordinované řešení a hrozí zde značné hospodářské škody), nemohlo by dojít k inkasu a následnému přerozdělení finančních prostředků v řádu miliard korun českých. (Hluk v jednacím sále přetrvává.) Někdo mi říkal ústně, že snad existuje ještě nějaký dopis pana premiéra paní předsedkyni, kde zdůvodňuje, proč chce nouzový stav. Ten jsem ale nedohledal ve veřejném prostoru. Jestliže existuje, pak bych poprosil, zda by někdo z koalice byl schopen to odprezentovat nebo nejlépe pan premiér, kdyby vysvětlil důvody stavu legislativní nouze. Tady se píše, že se musí jednat o časově koordinované řešení. (Premiér Fiala diskutuje zády k řečnickému pultíku s poslancem Bendou.)
Já bych se chtěl pana premiéra zeptat, s čím to má být koordinované. S poslaneckým návrhem, který jste předložili ve druhém čtení k windfall tax? S tím, se kterým prostě my nesouhlasíme, a už to říkala naše paní předsedkyně? No, já to když tak panu premiérovi zopakuji v té debatě. Skutečně se jedná o tak nečekanou a překvapující událost, že musíme pokračovat ve stavu legislativní nouze? Když víme, že ten problém existuje od března a už na konci února zde vystupovali lidé a mluvili o dočasném krizovém rámci a žádali urychlené řešení? (Hluk v jednacím sále přetrvává.)
Já se znovu ptám pana premiéra, s čím to má být koordinované. Jestli s tím poslaneckým návrhem ve druhém čtení, u kterého ještě večer před třetím čtení koalice vlastně nevěděla, pro co bude hlasovat a jak to celé dopadne? Tak s tím koordinuje vláda? A další otázka. Jaká škoda tedy vznikne státu, když proběhne řádný legislativní proces, když ten zákon budeme mít o měsíc později? Já chci slyšet odpověď na otázku, v čem spočívá ta škoda. O kolik tedy vybere ten stát míň a jestliže vybere míň, tak ty peníze tedy mají být utraceny za kompenzace? Je nějaká představa, kolik to má být? A škoda by snad v tom případě spočívala v úrocích, které by ten stát zaplatil za to, že by si finanční prostředky zaplatil jinde. Nebo v čem tedy spočívá ta škoda, když ten stát vybere míň? Mě by opravdu zajímala nějaká kvantifikace, pane ministře (poslanec Vondráček se otáčí do vládní lavice na pana ministra Síkelu). Vy na mě nevěřícně koukáte, já to nekladu ani nějak nepřátelsky, ale spočítal někdo tu škodu, a ona musí být mimořádná, aby to ospravedlnilo stav legislativní nouze? To vám říkám jako právník. A tady nezazněla jediná částka a v čem ta škoda spočívá, když bychom měli první čtení, druhé čtení a třetí čtení, tak jak to má být.
A k tomu vám přečtu ještě kousek ústavního nálezu. Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním příjetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžný nástroj k omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoli opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využije jednacím řádem stanovené prostředky.
Tak, budu rád, když mi bude odpovězeno aspoň na ty základní dotazy: v čem spočívá ta škoda, jak by byla velká, v čem spočívá ta koordinace a s čím koordinujete a jak je možné, že okolnosti jsou natolik překvapivé a náhlé, že je zapotřebí postupovat ve stavu legislativní nouze.
Děkuji. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)
