Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážení hosté, já nebudu nijak dlouhý ve svém projevu. V souvislosti s připomenutím 27. ledna jako výročí osvobození německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau je předkládáno usnesení ke Dni památky holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, vymezující pracovní definici antisemitismu. Návrh definice vypracovala Mezinárodní aliance pro připomínku holokaustu, sdružující evropské země včetně České republiky, státy Severní Ameriky, Argentinu a Izrael. Návrh byl jednomyslně přijat na plenárním zasedání této mezivládní organizace v květnu 2016.
I když byla Česká republika dosud uchráněna nejhorších projevů rasisticky motivovaného extremismu, je v Evropě patrný vzestup antisemitských projevů. Tato definice má význam nejen ve vztahu k našim tradicím a hlubokým vztahům ke Státu Izrael, ale i dobrému soužití s našimi Židy a dalšími etnickými a národnostními skupinami. Může tak posloužit jako vodítko k posuzování nenávistných projevů.
Mezičasem řada zákonodárných shromáždění přijala v letech 2016 až 2018 usnesení, v nichž se s deklarací ztotožňují a doporučují orgánům státní správy, aby se definicí při své práci řídily. Byl to britský parlament, izraelský Knesset, parlamenty Rakouska, Rumunska, Německa, Bulharska, Moldávie, Slovenska, Litvy, Makedonie a Nizozemska. Nyní usnesení přečtu:
"My, poslankyně a poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v souvislosti s připomenutím Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, přijímáme tuto právně nezávaznou pracovní definici antisemitismu. Antisemitismus je určitý způsob vnímání Židů, který lze popsat jako nenávist vůči Židům. Slovní a fyzické projevy antisemitismu směřují proti židovským i nežidovským osobám anebo jejich majetku, proti institucím a bohoslužebným místům židovských obcí."
Děkuji za pozornost.