Začalo to v podstatě tak nebo - první otázka je, jestli ten zákon potřebujeme nebo nepotřebujeme. Praxe si dokázala poradit a volba prezidenta proběhla podle mě z hlediska administrativního zcela v pořádku. A máme zde i v současné době judikaturu, která se této problematice věnuje a dokázala ty věci vyřešit. Já sám tedy jsem příznivcem toho, že se legislativní změny udělají. Je prostě lépe, když se u tak důležitých voleb, jako jsou volby prezidentské, budeme řídit přímo textem zákona, a ne výkladem prostřednictvím ustálené judikatury.
Vláda k tomu přistoupila tak, že uložila ministrovi vnitra usnesením z 1. února 2023 vypracovat a do konce loňského roku předložit vládě návrh právní úpravy, v níž budou promítnuty obecné připomínky obsažené v části IV stanoviska Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb.
Kritice byl podroben zejména původní vládní návrh změnového zákona, který pro volbu prezidenta republiky umožňoval, aby poslanec nebo senátor mohl být členem více než jedné skupiny navrhujících poslanců, senátorů. Judikatura Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, týkající se volby prezidenta republiky, respektive jejich části, které nejsou promítnuty do reformy správy voleb. Nejvyšší správní soud v rámci soudnictví ve věci registrace k registračnímu řízení pro volbu prezidenta republiky 2023 a následně též Ústavní soud judikoval, že skupina poslanců, senátorů, analogicky zřejmě též navrhující občan může podat kandidátní listinu nejdříve po vyhlášení volby prezidenta republiky, což ukazoval na případu Rohanová, a kriticky se vymezil vůči procesu při kontrole petic na podporu kandidatury v případech Diviš a Janeček, vůči procesu při kontrole petic na podporu kandidatury. Nejvyšší správní soud dlouhodobě kritizuje praxi chybějící explicitní právní úpravy k otázce možnosti nebo nemožnosti zákonodárců podpořit více kandidátů na prezidenta republiky s názorem, že jeden zákonodárce může podpořit jen jednoho kandidáta, viz usnesení například z 13. prosince 2017 v případu Holovská či usnesení z 12. prosince 2022 v případu Hrančík. Zde též judikoval, že podporu zákonodárců již nelze doplňovat po uplynutí lhůty na základě výzvy.
Soudní přezkum registračního řízení pro třetí přímou volbu prezidenta republiky ukázal, že přes veškerou snahu se v registračním řízení pro volbu prezidenta, zejména pak při ověřování petic na podporu kandidatury, vyskytují problémy, které je nezbytné řešit. Část těchto problémů je odstranitelná pomocí změny metodologie a aplikační praxe. Vedle toho se jeví jako nevyhnutelné navrhnout změny legislativní. To je tedy počáteční impuls k tomu, aby došlo ke změně zákona.
Já, abych nepřekračoval to zmocnění zpravodaje, tak už potom nebudu tady v tuto chvíli komentovat případné politické dopady nebo politické hodnocení tohoto stavu a soustředím se opravdu pouze a výlučně na obsah toho tisku.
Co je tedy obsahem tohoto zákona? Jsou to dvě oblasti. Za prvé je to změna v oblasti navrhování kandidátů na prezidenta republiky skupinou navrhujících poslanců nebo skupinou navrhujících senátorů. V zákoně o volbě prezidenta republiky bude výslovně stanoveno, že poslanec nebo senátor může být členem pouze jedné skupiny navrhujících poslanců či senátorů, to jest z titulu člena komory Parlamentu může navrhnout pouze jednoho kandidáta na prezidenta.
Krátká odbočka. Jestliže původně zákonodárce zamýšlel, že ti takzvaní političtí kandidáti, respektive parlamentní kandidáti, mají být v podstatě kandidáty určitého politického uskupení a mají být promítnutím určitých politických sil v zemi v rámci zastupitelské demokracie, tak si myslím, že tento přístup je správný, protože vytvářet velké množství hybridních kandidátů, kde podepisují poslanci či senátoři z různých parlamentních stran, určitě asi nebyl původní záměr zákonodárce, aspoň z mého pohledu. Já to vidím v obecné rovině tak, že jsou ti takzvaní občanští kandidáti, kteří získají svých 50 000 podpisů, a pak jsou kandidáti političtí, ale ti by měli být nominováni určitým jasným politickým subjektem a měli mít silný mandát. Není jaksi motivem a účelem toho zákona, abychom měli co nejvíc kandidátů na prezidenta.
Já nevím, jestli se to stalo vám tady před těmi posledními volbami, ale já jsem skutečně byl například osloven tady před dveřmi Sněmovní 1 nějakým člověkem, kterého jsem v životě neviděl a který mi říkal: Prosím vás, nepodepsal byste mi tu kandidaturu na prezidenta? A nerad bych se opravdu dožil situace, kdy bychom tady měli třeba sto kandidátů, protože by neexistoval žádný limit. Já tedy možná netradičně jako opoziční poslanec spíše podporuji tuto část návrhu, se kterou vás seznamuji.
Další změna je, že v případě že by poslanec nebo senátor byl v okamžiku uplynutí lhůty pro podání kandidátní listiny členem více skupin navrhujících poslanců, senátorů, nastane právní fikce, že není součástí žádné skupiny navrhujících poslanců. Nebude se zkoumat, který podpis byl učiněn dříve, ale zkrátka k těmto podpisům nebude přihlíženo vůbec. Další oblastí, které se změny týkají, je sběr podpisů na petici na podporu kandidatury takzvaných občanských kandidátů na prezidenta republiky a proces kontroly petic. Ministerstvo vnitra umožní k založení petice a sběru podpisů pod ní využít nástroj pro sestavování elektronických petic, který bude součástí informačního systému správy voleb, ukotveného v zákoně o správě voleb a bude fungovat na podobném principu, jako již existující ePetice na portálu veřejné správy pro sběr podpisů na petice podle petičního zákona. Ponechává se i možnost sběru podpisů na podporu kandidatury na listinné petici samozřejmě, která obsahuje podpisy úředně neověřené. Stávající soubor údajů o petentovi bude jak na elektronické, tak na listinné petici zúžen, nadále se nebude uvádět adresa, místo trvalého pobytu.
Minimální požadovaný počet podpisů na petici zůstane zachován na úrovni 50 000 podpisů, to znamená není z tohoto důvodu nutné měnit Ústavu ČR. Kontrola záznamů na listinné petici bude pokračovat jen do okamžiku, kdy se v součtu s elektronickou peticí dosáhne počtu 50 000 započitatelných petentů, není-li již tento počet naplněn v rámci elektronické petice samotné. Zajištěna je kontrola duplicit v listinné petici i oproti systému elektronické petice. Kontrola duplicit v elektronické petici se děje automaticky již při samotném sběru podpisů. Kromě samotného ověřování petičních archů Nejvyšší správní soud řešil také případ kandidátky Denisy Rohanové, kde vyložil, že kandidátní listinu lze podat nejdříve po vyhlášení voleb. Tuto záležitost však není třeba řešit v rámci předkládaného návrhu zákona, neboť obecná úprava je již obsažena v § 31 odst. 1 zákona o správě voleb, podle kterého bude možné kandidátní listinu podat v období od 80 do 66 dnů přede dnem voleb. Tolik z důvodové zprávy.
Jen abyste si uvědomili, ďábel se skrývá v detailu, my jako opoziční strany se budeme samozřejmě soustředit možná spíše na tuto část, kde vlastně elektronická podoba je nyní preferovaná před tou listinnou. Zjednoduší se sběr podpisů. Dá se říct, že se tak ulehčí a zjednoduší postavení občanských kandidátů. Takže na jednu stranu je tady určitá restrikce těch kandidátů politických, kdy každý poslanec může podepsat jenom jednoho kandidáta. Na druhou stranu se tady ulehčuje sběr podpisů pro ty občanské kandidáty, chtělo by se mi říct, že je to až trochu trend, že přibývá občanských kandidátů oproti těm politickým, a je to na širší debatu, zda skutečně se ten prezident emancipuje v rámci svého postavení a v rámci našeho parlamentního systému ještě o trošku více, než se původně předkládalo a vlastně se tak odděluje už od toho parlamentu zase o kousek víc, protože se dá předpokládat, že přibude těch občanských kandidátů a naopak těch politických bude už jenom nějaký limitovaný počet.
To je z mé strany jako zpravodaje pro tuto chvíli vše. Jsem případně nachystán na právní debatu v této věci. Děkuji za pozornost.
