„Zaměřujeme se především na úpravu hospodaření v Dománovickém lese [2] na Kolínsku, kde doposud žije zhruba 500 těchto vzácných motýlů. Vyhovuje jim prosvětlený les s jasany, jehož listy se živí housenky hnědáska. Hnědásci potřebují dostatek světla, nikoli hustý, zastíněný les, ale na druhou stranu nesnášejí extrémy velkých holin a pasek. Součástí záchranného programu je i umělý odchov housenek a jejich vypouštění na další vhodná místa v Polabí. Jedním z nich je právě národní přírodní rezervace Libický luh, kde se hnědásek ještě v devadesátých letech minulého století vyskytoval. Na této lokalitě nám vyšel vstříc její vlastník, Lesy České republiky, a proto jsme mohli například vyřezáním náletových dřevin obnovit podmínky pro výskyt hnědáska,“ vysvětluje Václav John z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátor záchranného programu.
Hnědásek osikový ve světlých nížinných lesích dříve běžně žil v oblasti Polabí, jižní a střední Moravy. S hospodařením, které je primárně zaměřeno na produkci z vysokého lesa (nikoli z lesa středního či nízkého, kde je dřevo určeno na běžné topení v domácích kamnech) ale z krajiny téměř úplně vymizel. Ačkoli lesy pokrývají větší plochu než začátkem minulého století, vyskytuje se v nich méně rostlinných a živočišných druhů.
„Hnědásek osikový není jediným z našich kriticky ohrožených druhů denních motýlů. Za posledních 60 let jich vyhynulo 19, polovina zbylých 142 druhů je ohrožená [3]. Současná podoba krajiny už motýlům nevyhovuje a i druhy, které dosud nejsou ohrožené, se stávajími vzácnými. Záchranný program ale nepomůže jen hnědáskovi. Díky tomu, že se les prosvětlí, by se měly vrátit další druhy rostlin i živočichů typických pro světlé nížinné lesy,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Úbytek hmyzu je jedním z největších problémů ochrany přírody. Hmyz mizí především kvůli způsobu hospodaření v krajině. Na vybraných místech proto podporujeme sečení a pastvu či speciální opatření v lesích, pro vybrané druhy pak v krajních případech připravujeme záchranné programy. Pro komplexní změnu je ale potřeba především citlivější přístup zemědělců k obhospodařování naší krajiny,“ vysvětluje Richard Brabec, ministr životního prostředí.
AOPK ČR realizuje pro vzácné druhy živočichů a rostlin už celkem 10 programů či plánů péče. Hmyzu pomáhají i speciální projekty – například ty z programu LIFE v Českém středohoří a Bílých Karpatech. Více ZDE.