V souvislosti s prohlubujícím se suchem a s nárůstem dopadů, které v letošním roce historicky nejteplejší jarní i letní měsíce přinesly, svolal ministr Brabec k jednání skupinu odborníků, vizionářů, vědců a vedoucích státních i nestátních institucí, aby diskutovali nad kroky státu v boji se suchem. Hlavním cílem dnešního jednání bylo najít další možnosti, jak extrémnímu suchu může stát co nejúčinněji a nejrychleji čelit. Diskuze se týkala šesti hlavních oblastí: vědy a výzkumu, zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zemědělství a krajiny, průmyslu, nakládání s vodou ve městech a obcích a při výstavbě a související legislativy.
„Svolal jsem národní tým těch, kteří o krocích státní správy, samosprávy, ale i soukromého sektoru v boji se suchem rozhodují nebo k tomu mají co říci a považuji je za vizionáře v oblasti hydrologie, geologie a dalších odvětví. Stát musí napnout všechny síly, nesmí se překrývat různé výzkumné úkoly, státní správa musí táhnout za jeden provaz, přispět musí i samospráva nebo soukromý sektor. Je potřeba jednat rychle a společně, proto jsme dnes vytvořili Národní koalici pro boj se suchem,“ komentuje účel setkání odborníků na boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec.
Jednání se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj v čele se svými ministry, za vědeckou sféru profesoři Janský (Univerzita Karlova), Trnka (Czechglobe) a Sklenička (Česká zemědělská univerzita). Dále zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací, Agrární komory, Povodí Vltavy, Svazu průmyslu, Státního fondu životního prostředí ČR, České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského a Českého hydrometeorologického ústavu.
„Řešili především priority státu v boji se suchem. Prošli jsme podrobně nejenom úkoly, které probíhají v jednotlivých oblastech, ale zaměřili jsme se na jejich případné překryvy, nebo naopak bílá místa v podobě nových výzev, aktivit, které můžeme ještě udělat, ale také překážek, které musíme vyřešit. Potřebujeme nepochybně realizovat jak technická opatření v podobě vodárenských nádrží na zajištění pitné vody pro obyvatelstvo a rozvoj vodohospodářské infrastruktury, tak i přírodě blízká opatření v podobě nových vodních prvků v krajině. A také musíme chránit půdu proti erozi nebo lépe využívat vodu jak v průmyslu, ve městech a obcích, tak i v zemědělství. Zapojit se musí každý,“ pokračuje Brabec.
VÝZKUM JAKO ZÁKLAD PRO KONKRÉTNÍ PROJEKTY NEJENOM V OBCÍCH
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vedle přípravy protierozní vyhlášky, dotací na přírodě blízká opatření pro zadržení vody v krajině (jako jsou tůně, mokřady, rybníky a další krajinné prvky na zpomalení odtoku vody z polí a luk či revitalizace toků) anebo nové zdroje pitné vody v obcích pracuje na několika projektech, které jsou pro budoucnost adaptace na sucho klíčové. Mezi ně patří například vznik předpovědního systému HAMR, který nám od roku 2020 pomůže predikovat stav a vývoj sucha až na 2 měsíce dopředu. HAMR vyvíjí Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) ve spolupráci s ČHMÚ, ČZÚ a CzechGlobe. „Základní aplikaci spustíme už letos, plně funkční bude pak v roce 2020, kdy by s výstupy měly pracovat komise sucha, se kterými počítá novela vodního zákona, vodoprávní úřady, kraje, ale i zemědělci, zahrádkáři, provozovatelé vodních elektráren nebo vodáci,“ uvádí ministr Brabec.
Současně s rozvojem nové aplikace HAMR se pod vedením VÚV rozběhlo už i několik projektů umělé infiltrace povrchové vody do podzemních vod, která v budoucnu může zachytit vodu v suchem postižených oblastech. „Budeme testovat, zda lze zachycenou vodu z břehů řek nebo ze srážek infiltrovat do podzemí a použít na výrobu pitné vody. Jsou to revoluční projekty, i když už odzkoušené např. v Izraeli, pomáháme tím tak trochu přírodě. Ale pokud budou projekty úspěšné, lze je pak aplikovat v obcích po celé ČR a mohou přinést miliardy litrů vody k různému využití. Výsledky prvních projektů budeme znát do roka, u dalších pak během několika málo let. Jejich aplikaci a rozšíření pak můžeme pomoci i dotačně z národních zdrojů,“ vysvětluje Brabec.
„Jde o příklad konkrétních výzkumných projektů aplikovatelných do praxe, který může v budoucnu pomoci stovkám obcí. Přesně takové konkrétní výzkumné projekty stát v oblasti boje se suchem potřebuje. Proto jsme se dnes dohodli, že založíme výzkumný klastr různých výzkumných institucí, u kterého bude stát objednávat prioritní úkoly spojené se suchem. Máme na jeho výzkum vyčleněno už dnes prvních 200 mil. Kč. Rozhodně chceme ale výzkum koordinovat, aby se nedělaly projekty do šuplíku, a aby se jednotlivé výzkumné úkoly nepřekrývaly. Ušetříme peníze a systém rozpohybujeme,“ říká ministr Brabec.
„Vedle toho jsme dnes otevřeli také téma pokračování projektu rebilance podzemních vod, který nám zatím částečně odpověděl na stav podzemních vod v těch nejhlubších geologických vrstvách. Potřebujeme se zaměřit ale také na množství vody a její obnovu ve vyšších vrstvách. Z těch právě nejčastěji obce zásobují občany pitnou vodou a my musíme mít přehled, kolik vody nám tam zbývá. S tím souvisí i důslednější monitoring odběrů podzemních vod z vrtů, který chceme vtělit do novely zákona o vodách, na které pracujeme společně s kolegy z Ministerstva zemědělství (MZe),“ dodává Brabec
ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Ministerstvo zemědělství spolu s MŽP pracují na přípravě již dobře známé novely vodního zákona, která bude zaměřená na řešení problematiky sucha. Zákon má být doplněn o novou hlavu ke zvládání sucha a nedostatku vody. (více v tiskové zprávě Ministr Brabec předložil spolu s MZe vládě aktuální informace o suchu v ČR i o pomoci k jeho zvládání).
Skupina se dnes shodla na potřebě rychlé aktualizace Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) v gesci jednotlivých krajů a na pokračování nebo vzniku dotačních programů na přivaděče pitné vody a kritickou vodohospodářskou infrastrukturu. Plánuje se také vznik zemědělského generelu a zazněla i možná aktualizace Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod.
PRŮMYSL
V oblasti průmyslové výroby dnes odborníci diskutovali o možnostech a zájmu zástupců průmyslu na šetrnějším i ekonomičtějším hospodaření s vodou. Konkrétně diskutovali o recyklaci vody, jímání a čištění šedé vody, její akumulaci a zpětném využití. Skupina se shodla hlavně na potřebě podpory malých a středních podniků. „Podle informací ze Svazu průmyslu už kolegové na Ministerstvu průmyslu a obchodu pracují na přípravě nových dotačních programů a finančních pobídek,“ oznámil dnes výsledek jednání za tuto oblast ministr Brabec.
ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINA
V oblasti zemědělství je nepochybně rychle potřeba upravit systém zemědělských dotací a zvýšit ochranu půdy proti erozi. Protierozní vyhláška, kterou připravuje MŽP spolu s MZe, by mohla vstoupit v platnost už příští rok. „Vyhláška navazuje na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou jsme prosadili před 3 lety ve Sněmovně. Jejím smyslem je zajistit, že zemědělci budou na půdě hospodařit šetrně, a zajistí také vymahatelnost konkrétních opatření ke snížení erozního ohrožení,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Projednávaná protierozní vyhláška nyní zahrnuje i systém monitorování projevů eroze, se kterým její původní návrh nepočítal. Tento systém považujeme za cílený a účinný nástroj pro řešení případů, kdy nevhodným hospodařením zemědělce mohlo dojít ke vzniku eroze. Monitoringu chceme využít také pro průběžné ověřování nastavených podmínek v rámci DZES 5 a jejich případné úpravy. To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy,“ doplňuje ministr zemědělství Toman.
Ministerstvo zemědělství navrhuje v připravované novele vodního zákona výrazně jednodušší podmínky pro stavbu malých vodních nádrží na vlastním pozemku. Rybníky do dvou hektarů s výškou hráze do 1,5 metru nově bude možné postavit tzv. na ohlášení. Jde o další z mnoha opatření pro zadržení vody v krajině.
„Chceme, aby si lidé na vlastním pozemku mohli malý rybník postavit snadněji než dosud. Jde o další z mnoha opatření, která děláme pro zadržení vody v krajině. Malé rybníky podpoří biodiverzitu, vegetaci a celkově zlepší krajinný ráz, který bude odolnější proti suchu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministr Toman prezentoval také projekty s Českou zemědělskou univerzitou zaměřené na pozemkové úpravy. Zrychlit je potřeba také terénní úpravy a s nimi spojenou legislativu.
VYUŽÍVÁNÍ VODY VE MĚSTECH A OBCÍCH A STAVEBNÍ LEGISLATIVA
Nejenom s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou odborníci dnes také diskutovali o možnosti změny stavební legislativy a zasakování a zadržování vody ve městech i v obcích. I budovy je potřeba adaptovat na sucho a na změnu klimatu a to právě hlavně ve městech, kde se nejčastěji kvůli husté zástavbě projevuje efekt tepelných ostrovů. „Z našeho programu Nová zelené úsporám dnes poskytujeme dotace na zelené střechy, máme program Dešťovka na pořizování nádrží na dešťovou i šedou vodu a to nejen pro fyzické osoby, ale i pro nemocnice, školy nebo úřady. U novostaveb by měla být architektura a výstavba adaptovaná na sucho a horko v dnešní době povinností,“ uvádí Brabec.
A ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ho doplňuje: „Problematiku sucha považuji za velmi závažnou. Připravujeme metodiku, podle níž bude řešení sucha a zadržování vody v krajině povinnou součástí návrhu územního plánu. V legislativní oblasti zvažujeme zpřísnění povinnosti řešit srážkové vody přednostně zasakováním na vlastním pozemku, která je již nyní stanovena v předpisech stavebního práva. Ministerstvo pro místní rozvoj také realizuje podporu zpracování územních studií krajiny obcemi s rozšířenou působností. Tyto studie připravují mj. opatření pro zadržování vody v krajině.“
Ministerstvo pro místní rozvoj také vypíše letos na podzim národní dotační programy za 3,2 miliardy korun, které budou podporovat zejména projekty zaměřené na záchyt dešťové vody u bytové výstavby nebo budování vsakovacích pásů při modernizaci místních komunikací.
Skupina odborníků sdružených do Národní koalice pro boj se suchem by se měla podle ministra Brabce scházet nejméně jednou za dva měsíce nebo dle potřeby. „Rád bych, aby byla nejenom studnicí nápadů a inovací, ale také konzultačním a dohledovým orgánem přístupu vlády, resp. státu, k problematice sucha. Dnes jsme si v každé oblasti stanovili priority, příště si řekneme, kam jsme pokročili, nebo jestli existují nějaké překážky k plnění úkolů. Ale doufám spíše v to první,“ uzavírá ministr Brabec.
