Kdo je nadán viděním barev a souvislostí, všimne si bulvárních odstínů a umělého očerňování.
V liberecké nemocnici skutečně chybí heliport, který je nutný pro udržení statutu traumacentra. V našem kraji skutečně nevznikl hospic. Nemocnicím stále zůstal statut akciové společnosti. To nikdo nezpochybňuje. Pak ovšem následuje klasická polopravda, totiž že „Budovy českolipské nemocnice jsou za hranicí životnosti“. Pokud by tomu tak ale opravdu bylo, nemocnice by jako nevyhovující byla zavřená. Nezpochybňuji potřebu důkladně rekonstrukce, té se českolipští samozřejmě dočkají.
Již před dvěma lety se Libereckému kraji podařilo získat evropskou dotaci ve výši 42 milionů korun a nyní kraj jedná o úvěru. Obavy, zda ho získá, jsou přitom liché – Liberecký kraj není žádné „zadlužené hokynářství“, ale jako veřejnoprávní korporace s vyrovnaným rozpočtem ve výši 2,33 miliardy je seriozním partnerem pro největší tuzemské i zahraniční banky. V tomto volebním období se sice již českolipskou nemocnici rekonstruovat nepodaří, ale důležité je, že vedení kraje dalo přednost kvalitě takového projektu před pouhou sebeprezentací.
To se týká i dalších „letitých problémů“ s nemocnicemi. Ty jsou obvykle letité proto, že jsou složitější než jiné, například kvůli tomu, že se na jejich řešení musí shodnout více partnerů. Konkrétně v případě krajských nemocnic jde o zdravotní pojišťovny, kraje a ministerstvo zdravotnictví. Řekněme, s nadsázkou, že jde o spolupráci typu „jeden volá hot a druhý čehý“.
A tak zatímco vedení (nejen) Libereckého kraje chce pro své občany kvalitní a dostupnou síť zdravotnických služeb, zdravotní pojišťovny i ministerstvo volají po jejich redukci. Ministerstvo například připravilo novou úhradovou vyhlášku a nyní se ve spolupráci s pojišťovnami chystá některá zdravotnická zařízení v kraji rušit nebo – ještě hůře – k likvidaci postupně dovést.
Naproti tomu mají jak hospic, tak i heliport reálné obrysy i termíny. Vedení kraje tedy své sliby plní. Protože často i kompromis nebo částečné řešení je víc než nic. A právě hospic je toho příkladem: ještě sice nestojí, ale v některých nemocnicích vznikly hospicové pokoje (Krajská nemocnice Liberec, Nemocnice s poliklinikou Semily, Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa), kde se propojuje potřebná paliativní lékařská a ošetřovatelská péči s potřebami nemocných.
Pohoršovaní nad tím, že nemocnicím zůstal statut akciové společnosti a jejich dozorčí orgány pobíraly odměny, trochu zavání předvolebním gulášem. Je nutné říci B, totiž že se vedení kraje podařilo ekonomickou situaci nemocnic zachránit. Minulé vedení totiž svým nástupcům zanechalo značné dluhy.
S těmi se vedení nemocnice v České Lípě podařilo vypořádat již v roce 2010. Nemocnice ovšem bohužel ještě nebyla v takové ekonomické kondici jako Krajská nemocnice v Liberci, aby se vyrovnala i se zvýšením mezd lékařů, kterou po nátlakové akci „Děkujeme, odcházíme“ dojednal LOK s ministerstvem – aniž by ovšem krajským zdravotnickým zařízením poskytlo prostředky. To znamenalo pro českolipskou nemocnici zvýšení mzdových nákladů o 11 milionů korun. O 29 milionů korun naopak poklesla úhrada od zdravotních pojišťoven, přičemž objem výkonů zůstal prakticky zachován. Vedení nemocnice proto připravilo rozsáhlou transformaci, díky které by se českolipská nemocnice měla vrátit do „černých čísel“. A to navzdory výše zmíněné rekonstrukci.
Naopak Krajská nemocnici Liberec má dlouhodobě přebytkové hospodaření, a to navzdory tomu, že na ni výše uvedené problémy dopadaly také. Její finanční situace v roce 2008 sice také nebyla dobrá, přesto ji minulé vedení kraje nezanechalo v tak katastrofálním stavu jako nemocnici v České Lípě a její rozpočet vládní experimenty s úhradovou vyhláškou bez větší úhony přežil.
V obou případech odvedli zástupci kraje v dozorčích orgánech nemocnic dobrou práci. Ale o té se nemluví, zato o odměnách ano.
Voliči musí posoudit, zda jsou s prací vedení kraje spokojeni – a to nejen v oblasti zdravotnictví. Já osobně jako obyvatelka tohoto kraje ano a zůstávám optimistkou i do budoucna: po vedení Libereckého kraje tu zůstanou viditelné výsledky i zajímavé plány, které nejsou jen populistickou slovní show.
