Chtěli tak podpořit schválení poslanecké novely zákona o zdravotních službách. Ta by měla do tří nebo popřípadě, podle jednoho z pozměňovacích návrhů, do 4 let zrušit tzv. kojenecké ústavy.
Všichni si samozřejmě ze všeho nejvíc přejeme, aby naše děti žily v láskyplných rodinách nebo aspoň v trvalé pěstounské či adoptivní péči. Při posuzování tohoto problému je ale nezbytné vzít v úvahu několik důležitých skutečností. Počet dětských domovů pro děti do tří let dlouhodobě klesá a s tím klesá i počet dětí umístěných v těchto zařízeních. Na konci roku 2015 bylo v České republice v dětských domovech pro děti do tří let 1174 dětí. V roce 2018 už jen 441 a do roku 2020 tento počet klesl na 265 dětí. Nejdůležitější ale je smutná skutečnost, že nemáme v současné době dostatek pěstounů i adoptivních rodin a dokonce jich v poslední době nejen kvůli finančnímu ohodnocení ubývá. Těžce zdravotně postižené a romské děti se pak dlouhodobě nedaří umísťovat ani do pěstounské ani do adoptivní péče.
Část chlapců a děvčat končí v kojeneckých ústavech také kvůli špatné sociální situaci rodiny nebo proto, že se o ně rodiče nedokážou sami postarat. Kam tedy tyto děti po zrušení dosavadních zařízení dáme?
Hlavním úkolem současných dětských center je, kromě často vysoce odborné zdravotní péče o děti do tří let, pracovat s původní rodinou, aby se do ní děti mohly co nejdříve vrátit. Debata o kojeneckých ústavech se v posledních letech opakovaně vrací, protože je Česká republika kvůli jejich zřizování opakovaně kritizována mezinárodními institucemi. Stejně jako za roztříštěnost péče mezi rezorty práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví. V ČR se zákazem počítala již strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat už od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. V minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců o zákazu jednala několikrát. Podle návrhu měl pro děti do tří let platit od roku 2023, pro děti do sedmi let od roku 2025. Návrh ale nebyl schválen.
Současná vláda zvolila pro řešení takto dlouhodobého a složitého problému nejméně vhodný způsob – poslaneckou novelu. Chybí skutečně odborná diskuse všech zainteresovaných rezortů, která by vyústila ve schválení vládní strategie. Ta musí jasně stanovit podmínky a vytvořit takové předpoklady, včetně financování, aby děti do tří let nezůstaly bez pomoci a jejich situace se ještě nezhoršila. KSČM proto tento poslanecký návrh rozhodně nemůže podpořit.
