Oslavy konce II. světové budou mít podivnou příchuť. Na západě Ukrajiny se rozdají plakety hrdinům Majdanu, kteří oslavují své pluky SS s kterými dobývali Rus. Bandera a Suchevič jsou národními hrdiny. Co na tom, že mají na svědomí tisíce Poláků, Židů, volyňských Čechů či samotných Ukrajinců. Důchody již mají stejné jako veteráni bojující na straně protifašistických vojsk.

Odsuzuji násilí na Majdanu, stejně jako v Oděse. Za vraždy musí být potrestáni i ti, kteří zapálili budovu plnou lidí v Oděse i ti, kteří stříleli do Berkutu a demonstrantů na kyjevských ulicích.

Vláda v Kyjevě nemá pod kontrolou obrovské území. Není legitimně volena a nemůže mít autoritu. Není možné milióny lidí nutit, aby se podřídili vládě, která ozbrojila extremistické bojůvky a nazvala je Národní gardou. Pokud v Ženevě byla podepsána dohoda o složení zbraní, týká se to všech. Požadovat to po jedné skupině není možné. Nemůžeme podporovat idioty, kteří nemají dost rozumu k tomu, aby sedli k jednacímu stolu a místo toho posílají na vlastní obyvatele tanky a vrtulníky.

Fašismus dovedl již jednou svět k miliónům mrtvých. Při vzpomínce na ně, pojďme společně odsoudit a přestat podporovat extremistické chování. Slušní lidé žijí i na Ukrajině. Ať jsou jakékoliv národnosti, zaslouží si žít v míru.

Nedostali jsme od voličů mandát dovést zemi k chaosu ani ke spolupráci s fašisty. Máme přijaty jasné a srozumitelné zákony, které propagaci hnutí podporujících rasovou nesnášenlivost trestají. Dnes se tváříme, že na Ukrajině fašismus není. Z prohlášení mnohých představitelů dnešní Ukrajiny je zřejmé, že je hluboce zakořeněn.

Počet mrtvých se na Ukrajině začíná počítat na stovky. Ještě je čas to zastavit, zítra jich mohou být tisíce a může být pozdě.