Další z "excelentních" událostí zeleného (či Bursíkova) ministerstva životního prostředí byla problematika Operačního programu Životní prostředí, konkrétně rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury ve městech a obcích.

Byl to Martin Bursík, který v roce 2008 přistoupil na podmínky Evropské komise, na základě kterých byla vydána Metodika pro žadatele vystavující obce a města podmínce rozvázání dosavadních smluv s partnery. V důsledku neřešení tohoto problému s Evropskou komisí hrozí, že Česká republika zřejmě o 10 miliard korun pro tyto vodohospodářské projekty přijde. Obce a města budou rekonstrukce realizovat z vlastních prostředků a náklady přenesou na odběratele ve formě zvýšení cen vodného a stočného.

Mohl bych pokračovat s projektem Zelená úsporám, u jehož vzniku Martin Bursík stál a který loni vygradoval až do stadia ohrožení státního rozpočtu osmimiliardovou ztrátou. A jsou zde další a další kostlivci, které jsem převzal na ministerstvu životního prostředí po svém příchodu v lednu 2011 a které datují svůj vznik do doby působení Martina Bursíka v úřadu ministerstva životního prostředí.

Nikdy jsem po nástupu do úřadu veřejně na adresu svých předchůdců neřekl špatného slova. Vždy jsem se já i celý tým především snažil problémy řešit (což se nám celkem dobře daří). Dával jsem přednost činům před populismem a zbytečnou kritikou přes média.

Pokud nicméně chce pan Bursík bilancovat, měl by začít především u sebe. Řada kostlivců, které jsem výše vyjmenoval, vznikala za jeho ministrování. Je tedy otázkou, zda to jsou ministři ODS, kteří oslabují pozici ministerstva nebo je snad likvidují. Fakta v této souvislosti mluví spíše o Straně zelených a jejich vládě na ministerstvu v letech 2006–2009. Tento fakt by si měl pan Bursík uvědomit.