Každý, kdo se v minulosti rozhodl, že si ponechá "nižší" i "vyšší" funkci, mandát, sklidil kritiku. V současnosti ještě větší. Často je kritika multifunkčních politiků nepřímo podporována v podtextu určitou závistí – a co kdyby na tom moc vydělal? Nejčastěji se hovoří o nemožnosti stíhat dvě, někdy i tři a více náročných činností.

Ano, s tím bych souhlasil i já. Ač se to nezdá, tak komunální sféra je pro politika, který není jen řadovým zastupitelem, časově a také nervově mnohem náročnější a vyčerpávající. Sněmovní práce není o nic snadnější, ale bývá nárazovější.

Přesto chci uvést jeden poměrně zásadní názor podporující souběh dvou podobných funkcí. Vím, že se na mě sesype lavina odsouzení, ale zkuste o mém názoru alespoň přemýšlet. Nedávno proběhla médii relativně ostrá debata (a rychlá) kolem nového loterijního zákona. V původní verzi přišly obce o možnost regulovat hazard na svém území. Silná vlna kritiky a obdivuhodně jednotný postoj komunálních starostů a zastupitelů vedl k tomu, že poslanecká sněmovna i senát znění zákona rychle změnily ve prospěch obcí, aby si mohly určovat, kolik heren, terminálů a dalších zařízení u nich bude a kde.

Zákon se zastavil až u prezidenta, který jej nepodepsal s tím, že je to narušení svobodné tržní soutěže. Dejme tomu. Ctím jeho právo a svobodu na názor. Ale k jádru problému. To, že se do původního znění zákona dostala nemožnost obcí mít na hazard vliv, bylo špatné. Možná to poslanci (i pod vlivem lobbistů) mysleli dobře a nic hrozného v tom neviděli. Jenže když jste komunální politik, tak nevidíte jen obecně. Vidíte všechny stránky věci z každodenní komunální praxe. Nechci mluvit o parlamentní zlaté kleci, ale po letech strávených jen mezi sněmovnou, oblastní kanceláří a oficiálními akcemi jste, ať chcete, nebo ne, od praktického života odtrženi. To mi nevymluvíte. Jen zprostředkovaná zkušenost, kterou komunální politik sděluje sněmovnímu politikovi, nestačí. Alespoň ne vždy. Průnik politika z nejvyšších pater do každodenního života – ne jen návštěvy a pozvání – ale i působení v něčem, co je "dole", je neobyčejně užitečné a prospěšné. Třeba v tom, že se tam nahoře nerodí nepraktické nesmysly a jejich zavedení pak vede jen k problémům a protestům.

Starosta obce, nebo velké městské části nevidí za hernami a sázkami jen příjem do obecní pokladny. Vidí i osudy nešťastníků, zásahy policie u krádeží a loupeží lidí závislých na hazardu a další a další osobní tragédie rodin, jejichž živitel propadne automatům. A pokud nemá možnost tuhle sféru nějak ovlivňovat, pocit bezmocnosti je strašný. Přimlouvám se za snížení všemožných parlamentních funkcí, výborů a delegací. Přimlouvám se za šetrnost a úsporný státní aparát. Ale než začnete odsuzovat za "multifunkčnost", zkuste přemýšlet i o mých argumentech. Alespoň přemýšlet.

Mgr. Tomáš Chalupa, člen regionální rady, předseda oblastního sdružení a poslanec PČR