Zákaz lovu velryb a ČR
Dobrý večer, zásadně nesouhlasím s lovem velryb, vadí mi lov tuleních mláďat, kácení deštných pralesů. Vzhledem k tomu, že kytovci opravdu u nás nejsou, jak ovlivníme to, aby je severské národy a navíc i Japonci, kteří jich také hodně uloví, nelovili? Jaké výrobky z velryb k nám vlastně přicházejí? Eliška
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
07.04.2011 15:41:10 - Mgr. Tomáš Chalupa
Jak ovlivníme to, aby je (kytovce) severské národy a navíc i Japonci, kteří jich také hodně uloví, nelovili? Česká republika přistoupila v roce 2005 k Mezinárodní úmluvě o regulaci velrybářství a stala se členem Mezinárodní velrybářské komise, a to právě z důvodu, aby se mohla aktivně zasazovat o ochranu velryb na mezinárodním poli. Tato úmluva je velmi stará (z roku 1946) a původně byla uzavřena tehdejšími velrybářskými státy kvůli regulaci lovu velryb tak, aby byl umožněn rozvoj velrybářského průmyslu. Během 50. a 60. let minulého století bylo stále zřejmější, že se nedaří dosáhnout cílů Úmluvy, neboť populace většiny lovených velryb rapidně klesaly především díky nereálným kvótám jejich lovu. Ekonomicky významné velrybářské státy, jako USA, Austrálie, Velká Británie, Nový Zéland a další, začaly velrybářství tlumit, a to jednak kvůli ekonomické nerentabilnosti a jednak kvůli tlaku veřejného mínění.
V roce 1982 prosadily vlády těchto zemí v rámci Velrybářské komise dočasné moratorium na komerční lov velryb, které vstoupilo v platnost v roce 1986 a dosud trvá. Mezi nejvýznamnějšími představiteli provelrybářských zemí jsou Norsko, které loví dosud hojné druhy velryb na základě výhrady vůči moratoriu, Japonsko, které loví velryby pro tzv. vědecký výzkum, na který se moratorium nevztahuje, a Island, který na protest proti pokračujícímu moratoriu z Komise vystoupil v roce 1992 a znovu vstoupil až v roce 2002. Island však přesto moratorium dobrovolně dodržoval až do roku 2003, kdy zahájil omezený lov plejtváků malých pro vědecký výzkum a islandský parlament rozhodl o zahájení komerčního lovu hojných druhů velryb v roce 2006 na základě výhrady vůči moratoriu. Moratorium se netýká lovu původními obyvateli, který je povolen na základě kvót stanovených Komisí v Dánsku (Grónsko), Rusku, Sv. Vincentu a Grenadinách a USA. Několik kusů velryb ročně loví i kanadští Eskymáci, avšak Kanada není smluvní stranou Úmluvy.
Zejména Japonsko se neustále snaží moratorium zvrátit, takže např. diplomaticky přemluvilo řadu "spřátelených" menších států z Afriky a Karibiku, aby vstoupily do Velrybářské komise a hlasovaly proti moratoriu. Kolem roku 2005 to dokonce vypadalo, že hlas provelrybářských států v Komisi již převáží, což bylo také důvodem proč ČR a několik dalších zemí z EU, které nemají mořský rybolov, požádaly o členství ve Velrybářské komisi. Takže dnes má Komise již 89 států, z nichž mnohé velryby ani nikdy nelovily. Poměr mezi státy, které podporují Japonsko se zrušením moratoria (provelrybářské země), a ochranářskými, protivelrybářskými státy v Komisi je zhruba půl na půl, takže Japonsko nemůže prosadit zrušení moratoria (je potřeba tříčtvrtinová většina).
Jaké výrobky z velryb k nám vlastně přicházejí?
Evropská unie zakázala dovoz veškerých výrobků z kytovců na vnitřní trh již v roce 1981, takže legálně by se u nás nemělo nic takového prodávat. Nanejvýš nějaké starožitnosti, na které se zákaz nevztahuje.
