Re: úbytek ryb
Pane ministře, dochází k velkému úbytku ryb. Plánujete proto nějaká opatření? Nemyslíte si třeba, že je třeba nějak regulovat znečištění vod? Také jsem se dočetl, že na úbytku má velkou příčinu, ztráta přirozeného životního prostředí ryb. Co je podle Vás třeba s tím dělat? Mnohokrát děkuji za odpověď
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dobrý den,
děkuji za dotaz. Ministerstvo životního prostředí si je vědomo nepříznivého stavu vodního prostředí jako celku s tím, že důsledkem je nejen úbytek ryb, ale i dalších vodních a na vodu vázaných organismů a celých společenstev. Například z hlediska stavu přírodních společenstev (klasifikovaných na základě Směrnice 92/43/EHS, tj. de facto na základě charakteristické vegetace) je ve vodním prostředí stav nejkritičtější - pouze na 6% z rozlohy všech vodních stanovišť na území České republiky lze identifikovat dochovaná přírodní stanoviště (1% na tekoucích vodách, 5% v rámci stojatých vod), přičemž stav z žádného z typů přírodních stanovišť ve vodách nelze hodnotit jako příznivý (z 84% se nachází v nepříznivém a 16% v méně příznivém stavu). Míra ohrožení zmíněných ryb je také vysoká - dle aktuálního červeného seznamu obratlovců České republiky je 50% druhů ryb řazeno mezi ohrožené a 9% z původního počtu druhů na našem území již vyhynulo.
Tento stav je zapříčiněn celou skupinou faktorů a to jak přetrvávajících z minulosti, tak současných - zmíněné znečištění bylo závažným problém především v průběhu 2. poloviny 20. stol. a v posledních 20 letech došlo k značnému zlepšení, v některých aspektech však přetrvává nebo působí jiné látky - problémem je eutrofizace vod, tj. vysoké množství živin a také působení specifických látek, jako jsou metabolity léčiv, residua pesticidů atp.). Zřejmě nejzávažnější je však přetrvávající vysoká míra morfologické degradace vodních toků a narušení vodního režimu krajiny jako celku - v minulosti bylo technicky upraveno přes 20 tis. km vodních toků, jejich celková délka se zkrátila o přibližně třetinu a na tocích je registrováno cca 6000 stupňů (jezů apod.) vyšších než 1m (v důsledku toho došlo jak ke ztrátě míst rozmnožování ryb, úkrytů, zdrojů potravy aj., tak k narušení migrační prostupnosti toků), odvodněno (meliorováno) bylo dále mnoho mokřadů a pramenišť (mj. opět s dopady na eutrofizaci toků vyplavováním minerálních látek z odvodněné půdy). V některých případech může pokles početnosti ryb souviset i s nevhodným rybářským hospodařením (ztráta lokálních adaptací v důsledku přenosů a vysazování ryb z jiných oblastí, narušení rybích společenstev i jejich potravních zdrojů vysazováním nepůvodních druhů nebo zvyšováním početnosti obsádky) a v poslední době je naopak ze strany rybářů dokladován nepříznivý vliv predace tažných hejn kormoránů v zimním období.
Vzhledem k množství působících faktorů není možné přijmout snadné řešení a není to ani věcí jen jednoho resortu (správa toků, rybářské hospodaření atp. spadá např. pod ministerstvo zemědělství) a úsilí o nápravu proto musí být vynakládáno společně. V současnosti by takovým společným základem mělo být tzv. plánování v oblasti vod (Plány povodí), které v návaznosti na Rámcovou směrnici o vodní politice mj. mají za cíl zlepšit ekologický stav vodních útvarů. Zlepšování stavu vodního prostředí je také zakotveno jako jeden z cílů v nyní aktualizované Státní politice životního prostředí a dílčí cíle jsou uvedeny rovněž v Státním programu ochrany přírody a krajiny přijatém (aktualizovaném) v r. 2009. MŽP také dlouhodobě podporuje realizaci opatření k zlepšování stavu vodního režimu krajiny v rámci svých dotačních nástrojů - v minulosti to bylo prostřednictví Programu revitalizace říčních systémů a nyní pak především v rámci Operačního programu Životní prostředí a z části (vzhledem k omezeným rozpočtovým možnostem) také v rámci národního Programu obnovy přirozených funkcí krajiny.
Do budoucna je nezbytné postupně revitalizovat technicky upravené vodní toky, tedy mj. naplňovat opatření uvedených koncepcí (zejména Plánů povodí, které obsahují konkrétní opatření) a také zavádět vhodná nízkonákladová opatření do běžné praxe při správě vodních toků (omezit technické zásahy a využívat přirozenou renaturalizaci vodních toků, případně vytvářet podmínky pro rozmnožování ryb, úkryty aj.), stejně tak jako snižovat nepříznivé dopady rybářského hospodaření na vodních tocích.
snad jsem zodpověděl Vaši otázku.
s úctou
Tomáš Chalupa