Cílená ekonomická migrace má zajistit potřebnou pracovní sílu v zahraničí. Na zajištění tohoto prioritního úkolu vlády spolupracuje od roku 2015 Ministerstvo zahraničních věcí jak s resorty vnitra, průmyslu a obchodu a práce a sociálních věcí, tak i se sociálními partnery v rámci tripartity. Programy cílené ekonomické migrace, např. Režim Ukrajina, teď ale čekají změny.
„Spoluprací rezortů vznikly programy, které zdůrazňují na jedné straně potřeby českých zaměstnavatelů, na druhé také bezpečnostní a migrační rizika související s jednotlivými zeměmi. Poukazují také na potenciál integrace cizinců. Teď jsme se rozhodli zredukovat počet programů a zjednodušit a sjednotit administrativu tak, abychom ještě více pomohli našim firmám,“ zdůvodnil novinky ministr zahraničí Tomáš Petříček
„Součástí této problematiky je také nastavení systémů kvót pro zaměstnance z jednotlivých zemí a agenda krátkodobých víz za účelem sezónního zaměstnání,“ doplnil ředitel vízového odboru David Nový.
Nové programy jsou zaměřené především na odborníky. „Oceňuji, že vláda zvláštní režimy pro regulované zaměstnávání pracovních sil z ciziny rychle přizpůsobuje potřebám trhu. Není totiž potřeba připomínat, k jakým škodám kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců v naší ekonomice dochází, a proto je potřeba jednat rychle,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
V rámci dosavadních programů podalo žádost celkem 58 373 cizinců a využilo je 3 258 českých firem. 26. srpna proto vláda schválila zavedení nových programů cílené ekonomické migrace a s tím souvisejících kvót pro příjem žádostí o zaměstnanecké karty a dlouhodobá víza za účelem podnikání.
Největší zájem o zaměstnanecké karty, stejně jako zájem českých zaměstnavatelů, je dlouhodobě na Ukrajině. Hlavními důvody jsou jazyková, kulturní a teritoriální blízkost. Naše zastupitelské úřady tam od roku 2016 přijaly v rámci Režimu Ukrajina téměř 50 tisíc žádostí.
Dosavadní roční kvóta bude nově 40 000 žádostí. Zájem firem o pracovníky z Ukrajiny roste navzdory administrativní náročnosti či vyšším nákladům. Navýšení kvót si podle Hospodářské komory vyžádá náklady 100 milionů korun za rok, přičemž příjmy státního rozpočtu odhaduje díky odvodům a daním na 10 miliard korun ročně.
