Ministr zahraničí ČR Tomáš Petříček debatoval v Berlíně na neformálním jednání s kolegy z EU o sestavení sankčního seznamu, který bude mířit proti představitelům běloruského režimu, jež se podíleli na násilí či falšování voleb. Ministři se nakonec na podobě seznamu shodli, schválit ho ale musí ještě pracovní skupiny Evropské rady. Hotov by měl být nejpozději před dalším jednáním ministrů zahraničí, tedy do 21. září 2020. Seznam není uzavřený, další jména na něj mohou dle vývoje situace v Bělorusku přibývat.

„V tuto chvíli je na seznamu asi 20 jmen. Není to finální verze, ani jsme ho nemohli oficiálně schválit, protože jde o neformální jednání. Chceme ho ale co nejdříve, není na co čekat. Nejpozději by měl seznam projít potřebnou procedurou do dalšího oficiálního jednání Rady ministrů zahraničí, tedy do 21. září. Debata je stále nad zařazením prezidenta Lukašenka. Já si myslím, že by na seznamu být měl, otázkou je, zda už teď, zda tím nepodrazíme nohy možnému vyjednávání opozice s režimem. Nastartování politického dialogu je pro nás klíčové,“ informoval po jednání s kolegy český ministr zahraničí.

Kromě Běloruska jednali ministři v neformálním formátu Gymnich také o řecko-tureckých sporech ve východním Středomoří, které se týkají těžby. Evropská unie se už dříve postavila za své členy Řecko a Kypr. „Chceme trvalé vyřešení tohoto sporu, ne jen dočasné. Protože dosáhnout nějakého přijatelného vytyčení hranic asi nebude možné, přichází v úvahu možnost posouzení nezávislým soudem. V tomto případě by to byl Mezinárodní soudní dvůr v Haagu,“ komentoval aktuální situaci po dvoudenním jednání šéf české diplomacie.

Ministři zahraničí EU jednali dále také o vztazích s Ruskem – o dodržování Minských dohod ve vztahu k Ukrajině, o posilování Východního partnerství, ale také o další podpoře ruské občanské společnosti. Debatovali také o aktuálním případu otravy ruského opozičního leadera Alexeje Navalného, který je hospitalizován v jedné z berlínských nemocnic.

„Případy jako je Navalnyj nebo možná intervence v Bělorusku samozřejmě ovlivňují budoucí vztahy mezi Unií a Ruskem, i proto chceme a potřebujeme jednotnou EU. Můžeme s Ruskem hledat témata, kde máme zájem o spolupráci a kde jsou naše zájmy jasně definovány, jako je např. otázka klimatu. Nesmí to ale být na úkor obrany našich hodnot včetně např. podpory občanské společnosti,“ dodal Petříček.