Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři.
Zasedání Evropské rady zítra a pozítří má na programu dlouhodobý rozpočet Evropské unie, vnější vztahy, migraci, vnitřní trh a další otázky. Následně na Evropskou radu pak naváže zasedání Eurosummitu k procesu prohlubování hospodářské a měnové unie.
V případě evropského rozpočtu, tak zítra proběhne první věcná debata o víceletém finančním rámci na úrovni Evropské rady. Půjde hlavně o prezentaci pozic jednotlivých států k dlouhodobému rozpočtu EU. Rakouské předsednictví připravilo takzvaný negociační balíček, který obsahuje klíčové otázky, které bude muset Evropská rada politicky rozhodnout. Jeho schválení se ale určitě nedočkáme před volbami do Evropského parlamentu. A jak bylo avizováno Evropskou komisí, v tuto chvíli se předpokládá, že přijetí víceletého finančního rámce by mohlo proběhnout na podzim příštího roku, ideálně v říjnu.
Zítra si Evropská rada nejspíš vytyčí cíl právě pro dosažení této dohody, tak, jak ji nastínila Evropská komise. Vláda ČR tento postup podporuje. Debata o rozpočtu je určitě klíčová a nesmí se zbytečně uspěchat. Chceme dohodu, která bude dostatečně vyvážená a bude chránit naše zájmy v Evropské unii. Jakousi přípravou na prosincovou Evropskou radu byl už i summit Přátel koheze na konci listopadu v Bratislavě, kterého se zúčastnil i premiér Babiš. Je úspěch, že se široké skupině Přátel koheze podařilo vydat společnou deklaraci k příštímu rozpočtu EU. Pro Vládu ČR bude zásadní bránit v příštích měsících zachování adekvátního financování tradičních politik, zejména koheze a také zemědělství.
Klíčové bude především to, jakým způsobem se bude s prostředky nakládat. Vláda proto prosazuje co největší flexibilitu, tak, aby sám členský stát mohl rozhodovat o svých investičních prioritách. A jsme přesvědčeni, že víme nejlépe, kde jsou peníze potřeba a kde bude jejich investování skutečně efektivní. V případě vnějších vztahů bude Evropská rada řešit ve světle poslední události v Azorském moři také vztahy s Ruskem. Česká republika se k situaci mezi Ruskem a Ukrajinou jasně vyjádřila. Podporujeme, aby i Evropská rada zaujala k této konkrétní stanovisko.
Pokud jde o sankce, pozice ČR i EU je dlouhodobě jasná a stabilní. Platnost sankcí je navázána na plnou implementaci minských dohod. Naplnění těchto dohod je jedinou cestou pro vyřešení situace. O aktuálním stavu implementace těchto dohod budou na Evropské radě informovat německá kancléřka a francouzský prezident. Je to i z důvodu toho, že byl znovu aktivován normanský formát, který má přispět právě k řešení konfliktu na východní Ukrajině.
Dále by nejvyšší představitelé členských států měli na Evropské radě prodiskutovat spolupráci s Afrikou a přípravu únorového summitu EU s Ligou arabských států.
Vláda České republiky tento summit vítá a jednoznačně podporuje posílení spolupráce s třetími státy, v kontextu prevence migrace především. Proto Česká republika toto už úspěšně dělá. Jsme velmi aktivní v podpoře afrických partnerů ať už skrze společné nástroje EU či na bilaterální úrovni budeme v tomto i nadále pokračovat.
V otázce migrace Evropská rada bude i na svém dalším zasedání pokračovat v diskusi o prevenci migrace a boji proti pašerákům. Pokud jde o reformu azylového systému, díky úsilí České republiky a našich spojenců jsou kvóty definitivně pasé. Jednání teď pokračují na pracovní úrovni a zaměřují se na nalezení shody pod vedením rakouského předsednictví. Zásadní rozdíly mezi pozicemi členských států nicméně přetrvávají. Jednání bude proto pokračovat i pod rumunským předsednictvím v první polovině příštího roku.
Migraci musíme každopádně zastavit před tím, než dorazí do Evropy, a klíčová v tomto směru bude spolupráce s třetími zeměmi. Vláda České republiky proto plně podporuje myšlenku masivního a komplexního investičního a rozvojového plánu pro Afriku, který Komise představila v druhé polovině letošního roku.
V oblasti vnitřního trhu Evropská rada by se měla vyjádřit k dokončování této politiky a vyzvat k přijetí co největšího počtu otevřených iniciativ před evropskými volbami. Česká republika patří dlouhodobě ke státům, které silně podporují dokončení společného trhu. Například v oblasti služeb jsme za poslední roky téměř nepokročili a podle našeho postoje je to chyba a promarněná příležitost. Usilujeme proto o co nejambicioznější závěry Evropské rady k tomuto tématu, včetně toho, že se upozorňuje na konkrétní nedostatky.
Budeme prosazovat, aby se společný trh stal jednou z klíčových priorit i pro příští Komisi, která bude vznikat po volbách do Evropského parlamentu v druhé polovině příštího roku.
Mezi další záležitosti, ke kterým se bude Evropská rada vyjadřovat, patří několik témat. Jedním z nich je boj proti dezinformacím. To je také jedna z priorit vlády České republiky, a jak jsem o tom hovořil, Evropská rada to již projednávala na svém říjnovém zasedání. V tomto směru vítáme, že paní vysoká představitelka Mogherini předložila akční plán pro další kroky v této oblasti.
Souhlasíme s tím, že je třeba posílit odolnost Evropské unie vůči dezinformační kampani. Dále Evropská rada ocení pokrok v oblasti vnější bezpečnosti. Jedná se například o zahájení stálé strukturované spolupráce při přípravě evropského obranného fondu či posílení civilního krizového řízení.
Po ukončení Evropské rady bude probíhat eurosummit v inkluzivním formátu euro 27, projednáván bude návrh balíčku k prohloubení hospodářské a měnové unie, a v tomto balíčku bude jak návrh reformy evropského mechanismu stability a posílení stávajícího mechanismu pro jednotný fond pro řešení krizí, tak i jiné návrhy pro zlepšení finanční odolnosti eurozóny. Ačkoliv se tato problematika netýká přímo České republiky, jsme rádi, že eurosummit proběhne v inkluzivním formátu. Je dobře, že i přípravná jednání euroskupiny byla otevřená i ministry financí z neeurozonových, neeurových členských států.
Česká republika jako otevřená ekonomika s hlubokými vazbami na eurozónu má strategický zájem na stabilitě a prosperitě eurozóny a proto obecně vítáme pokrok ve snižování rizik v bankovním sektoru. Než bude moci být přistoupeno ke sdílení rizik v rámci bankovní unie, musí proces snižování rizik dále pokračovat. Pokud jde o návrhy centrální stabilizační funkce Česká republika je k nim v současnosti skeptická, neboť se obává, že by tento krok mohl oslabit tlak na provádění nezbytných reforem a zodpovědné fiskální politiky na národní úrovni. Obdobně Česká republika v této chvíli nepodporuje ani vytvoření samostatného rozpočtu eurozóny. Děkuji.
