Zcela jiná situace je u změn daně z přidané hodnoty. Asi je možné mít dvě sazby. Zůstane základní 21 %, snížená bude na úrovni 12 %. Velmi problematické jsou však návrhy na zařazení výrobků a služeb do jednotlivých sazeb. Návrh zvyšuje DPH u léků, vodného, stočného, tepla a významně u balené vody a nealkoholických nápojů, které se přeřazují z 10 % sazby do 21 %. Snížení o tři procentní body má dojít u potravin, bydlení a zdravotnických výrobků.
Celkové saldo změn je minus 4,1 mil. korun v neprospěch státního rozpočtu. Za nepřijatelné považuji zvýšení DPH u léků, které postihne především seniory a lidi s chronickým onemocněním. Současně se většinově jedná o lidi s nižšími příjmy. Ani vratky za doplatky na léky příliš nepomohou, protože se vztahují jen na některé léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Je třeba si uvědomit, že velké množství léků není na předpis, jsou volně na trhu a na ty se vratky nevztahují. Obdobně nepochopitelné je vyřazení nealkoholických nápojů z potravin. Tím vláda neguje částečné snížení DPH u potravin.
Tzv. ozdravný balíček postihne všechny, tedy OSVČ, tzv. dohodáře, zaměstnavatele, vysokopříjmové zaměstnance, spotřebitele, důchodce, státní zaměstnance a majitele nemovitostí. Nenajdete skupinu, které by se nedotkl negativně. Lze očekávat, že srazí ekonomiku zase níž, a s ní i životní úroveň.
O úrovni diskuse o „ozdravném balíčku“ svědčí dohadování mezi KDU a TOP 09 o spotřební dani na tiché víno a nulové sazbě DPH u knih. „Balíček“ se předkládá, skoro jako spása před bankrotem a slibuje se snížení dluhu, což by bylo žádoucí. Obávám se, že skutečnost bude jiná. Například platy učitelů se zvýší na 130 % průměrné mzdy, což je navýšení výdajů na příští rok o 20 mld. Kč.
Pokud jde o výdaje na obranu, souhlasím plně s panem docentem Miroslavem Ševčíkem: „Za naprosto nepochopitelnou považuji dynamizaci vojenských výdajů v období energetické krize a zvyšování deficitů veřejných rozpočtů. Je to nezodpovědné, militantní a nepřátelské řešení ve vztahu k českým občanům, českým domácnostem a českým firmám.“ Výdaje ministerstva obrany vzrostly v posledních dvou letech ze 75,36 mld. Kč v roce 2021 až na 111,81 mld Kč v roce 2023, což znamená nárůst o 48,4 % jenom za dva roky. Tady by se by se mělo začít se šetřením. Nesouhlasím se zvýšením výdajů na obranu na 2 % HDP, tedy asi o dalších 50 mld. Kč v příštím roce. Prostě na to není dobrá doba a neplní je většina členských zemí NATO.
Několik poznámek k jednotlivostem tzv. ozdravného balíčku.
Nejprve k tzv. důchodové reformě. Že se nejedná o reformu, je každému zřejmé. Jedná se pouze o parametrické změny, ale i ty jsou velmi pochybné. Stanovení průměrné doby pobírání penze na 21 a půl roku, je velmi zvláštní a vytváří velkou právní nejistotu pro lidi, kteří se blíží k důchodovému věku. Zcela mimo je stanovení rozdílného věku nároku na důchod pro různé skupiny pracovníků podle obtížnosti jejich práce. To je špatná cesta, protože většina lidí má během života různá zaměstnání. Jen dále zaplevelujeme důchodový systém.
Souhlasím s restrikcí u možnosti odchodu do předčasného důchodu. Nerozumím však tomu, proč vláda chce zrušit možnost zvýšení důchodu při pracovní aktivitě při pobírání starobního důchodu. Nahrazením přepočtu snížením odvodu sociálního pojištění nepovažuji pro pracující důchodce ani pro systém za výhodné. Naopak, motivaci vidiny vyššího důchodu při pracovní aktivitě bych více podpořil. Na trhu práce chybí kvalifikované síly a „důchodci“ zpravidla jsou kvalifikovaní. Pro ně je určitě více motivační vidina vyššího důchodu, až ukončí ekonomickou činnost než snížení odvodu pojištění. Ještě více bych podpořil procentuální navyšování starobních důchodů u těch lidí, kteří odloží odchod do starobního důchodu.
Pokud politici opravdu chtějí uvažovat o důchodové reformě, potom musí vycházet ze základního problému, což je stále se snižující počet lidí, kteří přispívají do důchodového systému. To znamená, že reforma musí být motivační pro rodiny s více dětmi, budoucích plátců na důchody. Ti lidé, kteří nechtějí děti, jsou tzv. „černými pasažéry“ a musí platit více. Samozřejmě, že to nemůže platit absolutně, ale je to jediný možný základ reformy důchodového systému.
Za zcela nepřijatelné považuji praktické zrušení odpočtu daně na partnera. Návrh na jeho ponechání pouze do tří let věku dítěte je další opatření proti soudržnosti rodin. Odpočet daně na partnera se neuplatňuje pouze u bohatších rodin, jak tvrdí vláda. Hojně je využíván v rodinách, kdy jeden z partnerů pečuje o osobu blízkou – seniora nebo o osobu se zdravotním postižením. Odhaduji, že těchto lidí může být až 80 tisíc. Budou velmi poškozeni. Argument, že mohou žádat o dávky, je úplně ten nejhorší. Za prvé jde o další byrokratickou zátěž, ale hlavně tím se budou ponižovat další jednotlivci, aby žebrali před úřadem.
Tzv. ozdravný balíček se negativně dotkne všech, na některé skupiny občanů bude mít devastující dopady, ale deficit veřejných rozpočtů nijak nevylepší. Především očekávání o vyšších příjmech se mohou ukázat jako lichá, ale negativní důsledky zůstanou. Dokud nedojde ke snížení a stabilizaci cen energií, opuštění green dealu, snížení výdajů na obranu, omezení byrokracie a skutečnou důchodovou reformu, jde jen o hru čísel, ale nikoliv vážnou snahu o ozdravění financí.
(psáno pro blog.aktualne.cz)
