Koncem února 2021 podalo Česko k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. Vytýkáme Polsku, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.

U Soudního dvora Evropské unie, jsme velmi rychle uspěli. Soud vydal předběžné opatření, o které požádala česká vláda. Poláci tak musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów a proti rozhodnutí se nemohou odvolat. Rozhodnutí Soudního dvora EU je necitlivé, nerealizovatelné a pro Polsko je samozřejmě neakceptovatelné. Když domyslíme výrok Soudu až do konce, tak z toho musí každému soudnému člověku zamrazit a také vyplynout, že takto orgány EU nesmí pracovat a mělo by být nejen pro nás, ale i pro další členské země velkým varováním.

Soudní dvůr svým výrokem řekl, pět tisíc lidí, pět tisíc živitelů rodin, okamžitě přijde o práci, a pokud Polsko chce zabránit sociálním protestům, má jim vyplácet i nadále mzdu ze státního rozpočtu. Výrok současně znamená odstavení uhelné elektrárny, která je na dolu Turów závislá.  Je pochopitelné, že Polsko tento diktát odmítlo. Jen by mě zajímalo, zda bychom měli stejnou odvahu.

Je zarážející, že ačkoliv probíhala jednání na úrovni ministrů životního prostředí, přesto česká vláda se zachovala, jako žalobníček. To svědčí o nesamostatné zahraniční politice naší země, o neschopnosti být suverénním státem, který dokáže obhájit zájmy země a svých občanů, ale také neschopnosti nedělat si zbytečně nepřátele. Jedná se téměř o precedentní záležitost, která se nám může, a to již v blízké době, velmi nevyplatit. Chceme otevřít důl na těžbu lithia u německých hranic či dostavět další bloky v jaderné energetice u rakouských hranic. Asi bychom se velmi divili, pokud by Německo nebo Rakousko podali obdobnou žalobu k Soudnímu dvoru EU.

Kauza Turów má další vývoj, který svědčí o podivných úmyslech evropských elit. Evropská komise se zapojí do žaloby na Polsko. Rozhodnutí komise stát se vedlejším účastníkem řízení přivítala například ekologická organizace Greenpeace. "Jsme rádi, že se Evropská komise k soudnímu sporu přidala," uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. "Vyslala tak jasný signál, že ilegální těžba se musí zastavit," dodala. Výrok paní Krejčové je přesně v tom duchu, kdy se řekne jen půl pravdy a přidá se lež. Nejedná se o žádnou ilegální těžbu, protože důl má řádnou licenci na těžbu od polské administrativy. Nejsme ještě ve stavu, kdy si státy nebudou moci rozhodovat o tom, co, kdy, kde a jak budou na svém území těžit, ale kauza Turów ukazuje, že je snaha tyto pravomoci omezit.

Za prohlášením Greenpeace je potřeba vidět ještě další dimenzi, o čemž svědčí další slova paní Krejčové. „Česká republika by podle Greenpeace nyní měla k jednání přizvat i Evropskou komisi, aby zvýšila šance na dosažení dobré dohody. Při vyjednávání si Česká republika a Evropská komise mohou společně klást podmínky, které bude pro Polsko těžké odmítnout.“ Z těchto vyjádření je zřejmé, že ani tak nejde o vodu pro obyvatele příhraničních obcí, ne prašnost prostředí. Jde o snahu rozhodovat za suverénní vládu a suverénní stát.

Potvrzují se slova prezidenta společnosti PGE Wojciecha Dabrowského, „Důl Turów má platnou a legálně udělenou licenci, na základě které těží a bude těžit. Rozhodnutí soudu vidím jako cestu k divoké transformaci. Jde o první opravdový test Zelené dohody EU.“ Je to ukázka toho co nás čeká, pokud se přihlásíme k „Zelenému údělu“, co nás čeká, pokud se budeme spoléhat na „Evropu“ a pokud nebudeme sebevědomý stát, který si svoje záležitosti rozhoduje sám a dokáže je i obhájit. Měli bychom být velmi opatrní a velmi zvažovat zda a nakolik je pro nás ještě EU přínosná, a kdy už jsme v situaci, že nejsme pány ve svém domě.

Bohužel další kroky vlády svědčí o opaku. Česká vláda schválila, aby ministři životního prostředí a zahraničí sjednali s Polskem ohledně dolu Turów mezivládní dohodu. Česko má zároveň podle usnesení vlády navrhnout Soudnímu dvoru EU, aby Polsku uložil penále ve výši pěti milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně, neboť nerespektovalo pokyn unijního soudu přerušit práce v dole. Takové usnesení považuji za ostudné. Říci, my chceme vyjednávat, ale napřed ohni hřbet a zaplať, není hodno naší dlouhodobé státnosti a našich vzájemných tisíciletých vztahů.