Je fér, abych na začátku nahlásil svůj střet zájmů, protože já jsem člen České advokátní komory, jak tu bylo prezentováno předřečníkem, může se tu jednat i o spor mezi realitními kancelářemi a advokáty, kdyby snad tento zákon měl přinést advokátům nějakou výhodu. Já si nemyslím, tak jak říkal kolega Čunek, dostanu se k tomu později, ale nejdřív tedy k podstatnějším věcem.
Jednak k tomu advokátnímu stavu, jak tu bylo kolegou naznačeno, jestli advokáti zpronevěřují, nezpronevěřují úschovy, advokátů je v ČR 11 tisíc. K těm zpronevěrám dochází max. v jednotkách případů za rok. Myslím, že se dá říci, že jsou to výjimečné situace, odsouzení hodné, nešťastné, ale výjimečné. Je pravdou, že zpronevěře nezabrání žádný zákon, nekryje ji žádné pojištění, to je u všech stejné. Ale tento zákon a problematika úschov tu není proto, aby řešila problematiku zpronevěr úschov, je tu pro nějaké jiné důvody, ke kterým se ještě dostanu.
Co chci říct úvodem, je, že realitní trh ještě 10, 15 let zpátky byla poměrně velká divočina, kde se děly děsivé věci. Nebyla tam žádná autoregulace, začít si něco s realitním makléřem bylo poměrně riskantní. Pak na sobě realitní trh začal pracovat, přišel s nějakou regulací, s asociací, začaly se vytvářet vlastní podmínky, trh se poměrně kultivoval. Ale ne všechny realitní kanceláře se na kultivaci chtěly podílet. Ta samospráva realitní nemá žádný nástroj, jak by donutila všechny členy realitního trhu, aby dodržovali podmínky, na kterých se většina shodne. To nejde. A když jedna z realitních kanceláří, které většinové podmínky nebude dodržovat, způsobí průšvih, zpronevěří úschovy, zbankrotuje, cokoli jiného, tak to bude ostuda celého realitního trhu. Proto realitní trh stál o to, aby existoval zákon, který to bude regulovat, který v podstatě formou zákona uvede v platnost všechny podmínky, na kterých se realitní trh většinově shoduje. Jinak to nejde. Advokáti mají samosprávu, vedle toho mají advokátní zákon. Realitní trh stál o to samé.
Pokud kolega Hraba srovnával tento zákon se stavebním zákonem, tam je jeden velký rozdíl, stavební zákon je psán tak, aby developerům přinesl výhody. Proto participace developerů na jeho přípravě je absolutně nemravná a nemorální. Realitní zákon přináší regulaci, přináší omezení. Ty realitní kanceláře samy se chtějí regulovat, proto jejich participace na tomto zákoně mi nepřijde tak nemravná. Myslím si, že jsou to dva případy, které jsou z tohoto pohledu nesrovnatelné.
Potom tedy k tomu možná nejvýznamnějšímu bodu toho zákona, a to je problematika úschov. Jak jsem řekl v úvodu, tento zákon nevyřeší riziko zpronevěr, to je prostě věc, která bude, kterou potom řeší trestní právo, to nemůže vyřešit civilní zákon, tam by jediné řešení vůči realitním kancelářím bylo úschovy jim úplně zakázat, což, pokud vím, byl taky jeden z návrhů, neprošel, prošel návrh kompromisní. Já se přiznám, že třeba já bych byl přímo i pro zákaz, ale možná by to byla příliš velká regulace.
Máme tu kompromisní návrh, který já podporuji, tak jak vypadá.
Co je důležité si říct u těch úschov? Drtivá většina realitních kanceláří na svůj účet už dnes neprovádí, řada realitních kanceláří si to dokonce vnitřními předpisy zakazuje, svým makléřům.
Dnes v podstatě, já jsem si dělal průzkum z velkých realitních kanceláří, provádějí úschovy na vlastní účet jenom dvě. Jedna z nich je podepsaná pod tím e-mailem, který jste dostali, podporuje návrh tohoto zákona, to znamená, že s tou prací je připravena skončit nebo ji omezit. Druhá nikoli. Druhá naopak proti tomuto zákonu brojí. Takže když se tu bavíme o problematice úschov, o tom, že je nechceme regulovat, tak upřímně řečeno hájíme zájmy jedné jediné realitní kanceláře. Nikoli realitního trhu. Realitní trh si přeje něco jiného. Realitní trh si tuto regulaci ohledně úschov přeje.
Ta rizika úschov u realitních kanceláří na rozdíl od advokátů, bank a notářů jsou zejména v tom, že nikde nebylo regulováno, jakým způsobem realitní kancelář s těmi penězi může nakládat, že je má vést na odděleném účtu, bylo tu riziko, že je může vést na společném účtu, že ty peníze můžou být postiženy úpadkem, exekucí, bylo tu riziko, že ta realitní kancelář s nimi může dále obchodovat, může je ztratit v neúspěšných obchodech atd. Což se vám u těch advokátů, notářů, bank stát nemůže. Tam jsou jasná pravidla, ty peníze jsou deponované na samostatném účtu, i v případě třeba úpadku advokáta zůstanou ty peníze nedotčeny tím úpadkem. Je to správa cizího majetku. A tento zákon přichází s jediným, když realitní kanceláře chcete ty úschovy provozovat, tak je provozujte za stejných podmínek, jako je provozují ostatní advokáti, notáři. Takže je to jenom srovnání trhu, to není žádná regulace, to je srovnání podmínek všech, kdo poskytují úschovy, aby je poskytovali za stejných pravidel. Na tom já nevidím nic špatného, to je narovnání trhu, nikoli jeho regulace.
Potom bych chtěl rozporovat to, co tu zaznělo od pana kolegy Čunka, že tato změna zákona má přinést na účty notářů, advokátů nebo bank 2,5 mld. Kč. Já bych tedy velmi rád slyšel a věděl, jak ten výpočet vznikl, protože podle mě je minimálně 10x nadsazený, a to není fér. Jak jsem vám říkal, v současné době většina realitního trhu nenabízí úschovy a neprovádí úschovy na svůj účet. Dělá to jedna velká kancelář. Podle jejich webu oni zobchodují za rok nemovitosti za 30 mld. ročně. Nejdražší úschova, která je mimo realitní trh, je úschova notářská, která se pohybuje pod 1 % částky, nejlevnější je advokátní, která je v promile. Přesto pokud bychom měli brát na zřetel, že to může přenést tomuto sektoru 2,5 mld., pak by to znamenalo, že poplatky za úschovu jsou zhruba ve výši 10 % hodnoty těch zobchodovaných nemovitostí. To pravda není. Reálný odhad je, že ta změna přesunu peněz za poplatky za úschovy může být někde max. kolem čtvrt miliardy korun, nikoli 2,5 mld. Kč. To, ať se na mě kolega nezlobí, ale není férový argument a je nepravdivý. Ze všech těchto důvodů, které jsem tu přednesl, já podporuji, abychom zákon schválili v podobě, který předložila sněmovna.
Děkuji.
