Nejprve je nutno říci, že Václav Klaus mladší, navzdory tomu, že celý profesní život zasvětil školství, není typický pedagog. Patří k lidem, které kolegové odboráři nazývají „rozinkáři“. Jím vedené gymnázium si pečlivě vybírá nejlepší studenty a pedagogy a dává jim možnost vzdělávat se a učit pod jednou střechou a vzájemně se obohacovat. Taková instituce zákonitě dosahuje vynikajících výsledků a její absolventi bez námahy nastupují na prestižní tuzemské a často i zahraniční univerzity. Není divu, že v (ředitelem Klausem hojně kritizovaných) státních maturitách se PORG umístil na první příčce. Naopak řadu negativních jevů (například drogy) na PORG znají jen z doslechu.
Zda je takový přístup správný, je na separátní článek. Nicméně díky němu má ředitel Klaus zákonitě odlišný pohled na situaci ve školství i na roli ministra Dobeše, než mají pedagogové pracující s „nerozinkovými“ studenty a rozpočty. K dobru je třeba panu Klausovi přičíst, že si je svého výjimečného postavení vědom a neudílí kolegům hraběcí rady – a to ani ve výše zmíněném rozhovoru.
Ředitel PORG, který je sám absolventem Přírodovědecké fakulty UK, se v něm pouští do našeho vysokého školství, (prý) plného „kvazistudentů“ a „zbytečných oborů“, a trpce si stěžuje na jeho (prý) nízkou úroveň. Tento názor není na pravé straně politického spektra ojedinělý – například autor jedné populární knížky s nepublikovatelným názvem označuje svoji alma mater za, cituji: „mizernou školu, která byla z hlediska faktů z 90 % na nic“. Když slyším takové úvahy, zarazí mne, že jsou jejich autoři téměř vždy (stejně jako Václav Klaus mladší) absolventy nějaké české veřejné VŠ. Nechápu, proč se pánové s těmi nekvalitními českými školami vůbec zahazovali a nešli na Oxford či jinou univerzitu, která je k něčemu a neprodukuje „kvazistudenty“.
Racionální jádro má naopak Klausova kritika neustálého nárůstu počtu vysokých škol. Ani to ovšem není možné seriózně hodnotit na blogu – opět by šlo o delší odbornou debatu. Aby však měla smysl, je nutné uvést to, co pan Klaus v rozhovoru neřekl. Totiž že zvyšování počtu vysokoškoláků a vzdělanostní ekonomika je programem celé EU, k němuž se naše země zavázala mj. Lisabonskou smlouvou. Počet vysokoškoláků by v ČR vzrůstal i bez EU, protože jej generuje přirozená společenská poptávka a má řadu nadšených propagátorů. Nejvíc je u nás mimochodem slyšet hlas bývalého Klausova kolegy, spoluzakladatele PORG a ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla.
To stále není to hlavní – pořád by šlo o spíše odborný rozhovor, se kterým by se mohlo polemizovat maximálně na odborné konferenci. Ovšem tvrzení (Klaus mladší jej vyslovil hned na začátku), že – cituji: „Stát to platí a školy chtějí mít absolutní akademické svobody, tak to nejde dohromady. Buď jsou nezávislí, protože mají vlastní příjmy, nebo je platí daňový poplatník.“ představuje sportovní terminologií faul a přešlap v jednom. Tento výrok se absolutně nezakládá na pravdě. Dobešova reforma totiž chce docílit přesného opaku, tedy že stát bude platit méně, školy se budou muset více spoléhat na vlastní příjmy a zároveň budou omezeny akademické svobody. Pan Klaus to buď neví – a v tom případě nechápu, proč poskytuje na toto téma rozhovory – anebo zcela vědomě neříká pravdu. Tím by se ovšem ke škodě nás všech z této debaty dobrovolně „vyautoval“.
Mimochodem je evidentní, že u Klausů v rodině znají jen dva typy vlastnictví – státní a soukromé. Vlastnictví veřejnoprávní (média veřejné služby, VŠ, národní parky) pak buď přímo odmítají, nebo jej považují za vlastnictví státní se všemi jeho atributy. To je ovšem zase omyl, pro což se najde v Evropě (a nejen tam) dost příkladů.
Čtenáře mého blogu nejspíš nepřekvapí, že se s Václavem Klausem mladším neshodnu ani v hodnocení ministra Dobeše. Souhlasím sice, že ministr Dobeš se nebojí rozhodovat a svoji činnost ani zdaleka neomezuje na vítání prvňáčků. Nesouhlasím však s tím, že je to ku prospěchu věci. Důvodům jsem věnovala celou řadu článků.
Zkrátka a dobře – Václav Klaus mladší je bezesporu špičkový odborník a výborný učitel přírodních věd. Výsledky PORG ukazují, že je i schopný manažer. Díky tomuto rozhovoru jsem si však definitivně ujasnila, že pro ministerstvo žádnou výhru nepředstavoval a zaplať Bůh, že už je pryč a opět se věnuje jen tomu, co umí a v čem je dobrý. Totéž by měl udělat i jím tolik obdivovaný ministr Dobeš.
