Kroky ministra Dobeše, který požaduje navýšení prostředků pro svůj resort, naprosto chápu. Jako on by ostatně jednal v této situaci každý ministr v jakékoliv demokratické zemi. Druhou věcí je, že pan ministr pouze řeší problémy, za které si může převážně sám. Administrativní rozdělení platů pedagogických a nepedagogických pracovníků, díky kterému o těchto mzdách nerozhodují ředitelé a zřizovatelé, ale státní úředníci, bylo jeho rozhodnutí.
Méně už chápu pana Kalouska. Jeho programem, se kterým dosáhl nesporného volebního úspěchu, bylo a je zabránit dalšímu zadlužování. To je i programem ČSSD. Kdo nevěří, nechť si otevře příslušnou oranžovou knihu. Problém je, že zamýšlená úspora na platech nepedagogických pracovníků – neboť to je ten zdroj, ze kterého by se vlk nažral, a koza zůstala celá – činí celkem 700 milionů korun ročně. To je z makroekonomického hlediska skutečně drastická úspora. Pokud bude realizována (a s ní další úspory, například na úkor zdravotně postižených či nezaměstnaných), půjde o pár desítek miliard. Řekněme dvacet (podle mých kolegů ekonomů to bude výrazně méně, ale nechci působit jako škarohlíd). Tím pádem bude deficit za letošní rok činit nikoliv 106 miliard (i toto číslo je spíše z oblasti zbožných přání), ale „jenom“ 86 miliard. Označovat deficit 86 miliard jako úspory a odpovědné hospodaření se v jidiš nazývá chucpe. Pokud by tedy pan Kalousek byl skutečný chlap, předstoupí před voliče a řekne něco o tom, že své sliby nedokáže realizovat. Namísto toho předstírá, že je vše v nejlepším pořádku.
Další věcí, která mne zarazila, jsou poněkud prapodivné kupecké počty obou pánů. Pan Dobeš chce přidat pedagogům 4 miliardy ročně. Kvůli tomu potřebuje zvýšit rozpočet ministerstva o 1,5 miliardy, nicméně pan Kalousek s ním nesouhlasí a kontruje, že ministerstvo školství musí nezbytně ušetřit 700 milionů, aby na navýšení mezd byly prostředky. Nevím, nejsem ekonomka, ale již na prvním stupni ZDŠ mne učili, že 4>1,5>0,7. Není samozřejmě vyloučeno, že se mýlím – pokud mi nějaký ekonom tuto problematiku vysvětlí, budu jen ráda.
Vláda ve svém programovém prohlášení jasně řekla, že zvýší platy učitelům. O snižování mezd nepedagogických pracovníků tam nebylo ani slovo. Jde tedy o jasné porušení slibu, se kterým žádala sněmovnu o důvěru.
A to nejhorší nakonec. Hrubý měsíční plat nepedagogického pracovníka činí 13 až 15 tisíc korun hrubého. To je mezi 10 a 13 tisíci čistého. Pokud se tyto mzdy ještě sníží, budou funkce nepedagogických pracovníků zastávat gastarbeiteři nebo externí agentury. Školníci či personál školních jídelen mají – ač nejde o pedagogy – ve výchově mladé generace také svoji roli. Jsou někým, kdo stojí někde uprostřed na tradičním dělítku žáci-učitelé, a pomáhají pedagogům dohlížet na dodržování pravidel. Ne náhodou dokonce jeden ze zřizovatelů vyhlásil v roce 2008 školníka pedagogem roku. Odborná veřejnost se tehdy nesmála, ale naopak tento krok ocenila.
Hlavně proto plně podporuji požadavky odborářů.
PS: Podle posledních zpráv se zdá, že ministr Dobeš od svého nápadu začíná ustupovat. Nevysvětlil však, kde ty miliardy potřebné na platy pedagogů vezme, takže záležitost je stále otevřená.
