S cílem zmapovat situaci a spokojenost nelékařského zdravotnického personálu napříč všemi specializacemi, obory a zdravotnickými zařízeními připravilo Ministerstvo zdravotnictví internetové dotazníkové šetření, které probíhalo od srpna do konce října loňského roku.
Výsledky ukázaly, že největší motivací k práci je možnost pomáhat druhým lidem, zatímco finanční ohodnocení je zmiňováno až na druhém místě. „Odpovědi nám zaslalo přes 15 tisíc respondentů, což lze skutečně považovat za dostatečně reprezentativní vzorek. Všem, kteří dotazníku věnovali svůj čas, velice děkuji. Díky vám máme zpětnou vazbu z terénu, která nám pomůže reagovat na skutečné problémy, což bychom nikdy „od stolu“ nezvládli,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Díky dotazníkovému šetření ministerstvo získalo přehled o základních problémech, které ztěžují výkon profesí nelékařského personálu v jejich působišti. Dotazník vznikl na základě podnětů široké odborné veřejnosti a také samotného personálu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. „Cílem dotazníku bylo zmapovat například názory na pracovní a platové podmínky, důvody odchodu ze zaměstnání a faktory, které ovlivňují spokojenost zaměstnanců na pracovišti, jako je třeba administrativní zátěž, kvalita stravování či mezilidské vztahy,“ vysvětlil ministr Vojtěch. Odpovědi byly plně anonymizované. Ministerstvo zdravotnictví rozeslalo dotazník na zdravotnická zařízení prostřednictvím emailu, umístilo ho na své webové stránky a facebookový profil. Pro účely hloubkového průzkumu mezi nelékařským zdravotnickým personálem byl vytvořen i speciální email, na který mohli respondenti zasílat své názory, podněty, či zkušenosti z praxe. Ke dni ukončení dotazníkového šetření 21. října 2018 vyplnilo dotazník 15 432 respondentů, z nichž největší skupinou byly všeobecné sestry u lůžka s praxí více než 10 let.
Podle výsledků šetření je více než 80 % pracovníků se svou aktuální pracovní pozicí spokojeno. Na otázku, co je motivací k práci, nejvíce respondentů (68,1 %) odpovědělo, že možnost pomáhat druhým lidem. Motivace finančním faktorem skončila až na druhém místě, jako třetí motivaci v pořadí uvedli kolektiv. Téměř dvě třetiny respondentů (60 %) neplánuje v následujícím roce odchod ze stávajícího zaměstnání, nicméně necelých 76 % respondentů považuje za nejčastější důvod odchodu svých kolegů ze zaměstnání mzdové podmínky. Tuto informaci velmi dobře doplňuje fakt, že s výší fixní složky mzdy není dle průzkumu spokojeno 36 % respondentů. V žebříčku opatření, která by vedla ke stabilizaci počtu sester, nejvíce respondentů uvedlo zvýšení platu/ mzdy, na druhém místě zlepšení pracovních podmínek a dále možnost výsluhové renty. Otázky mířily také na hodnocení pracoviště. Celkově je s pracovištěm spokojeno přes 80 % lidí, stejně tak respondenti hodnotí mezilidské vztahy. 33 % respondentů považují vybavení či podmínky pro svou práci za dobré, avšak množství administrativní zátěže uvádí téměř třetina z nich (30,7 %) jako spíše nepřiměřené či vysoké.
Mezi nejzávažnější problémy, které dotazník ukázal, patří nedostatek personálu z důvodu přetížení sester byrokracií, nevyužitý potenciál sester v lůžkové péči z pohledu kompetencí a upřednostňování některých zaměstnanců podle sympatií vedení.
Na celou řadu problémů již ministerstvo reaguje. „Často zmiňovanou administrativní zátěž pomalu redukujeme a výsledky by se již měly projevit v praxi. Od července tohoto roku jsme totiž přijali novelu zdravotnické dokumentace, která přináší výrazné zjednodušení a více odpovídá skutečným potřebám zařízení. Ihned na to jsme spustili další administrativní audit a také intenzivně pracujeme na elektronizaci zdravotnictví, která přinese další výrazné ulehčení práce,“ dodal ministr s tím, že se ministerstvo zaměří na to, zdali již nemocnice vedení dokumentace přizpůsobily novým požadavkům.
Prioritou ministerstva je rovněž posílení postavení všeobecných sester v systému zdravotní péče. Ministerstvo proto s odbornými společnostmi diskutuje například možnost navýšení kompetencí sester u dílčích zdravotních výkonů, jako např. indikaci zdravotnických prostředků či samostatnou edukaci pacientů v dispenzární péči. Zvýšení kompetencí a tím i odpovědnosti všeobecných sester by se však bezesporu muselo projevit i v odměnách. „Chceme povolání sestry navrátit prestiž, kterou si zaslouží. Jsem přesvědčen, že navýšení kompetencí, které půjde ruku v ruce s navyšováním odměn, by tomu mohlo pomoci. Musíme však také působit na mladé lidi, aby o zaměstnání měli zájem. Zaměříme se proto na motivační kampaň mezi studenty,“ uvedl ministr Vojtěch.
Celá řada problematických oblastí, na které výsledky dotazníku poukázaly, jako je například upřednostňování některých zaměstnanců podle sympatií vedení, je bohužel mimo kompetence ministerstva a musí být řešeny na úrovni nemocnic. Výsledky dotazníku proto ministerstvo představilo na setkání s hlavními sestrami ČR. „Závěry dotazníku chci probrat i s řediteli přímo řízených nemocnic a doporučit jim, aby se na dané problémy zaměřili a postupně je řešili,“ uzavřel ministr Adam Vojtěch.
