dovolte, abych uvedl návrh novely zákonů o zdravotních pojišťovnách. Návrh reaguje na nález Ústavního soudu, který s účinností od 1. října 2019 zrušil podstatnou část stávající právní úpravy týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, a to z důvodu, že podle zrušené právní úpravy byly některé skupiny pojištěnců vyloučeny z pasivního volebního práva, tedy takoví pojištěnci nemohli být do dotčených orgánů vůbec voleni. Dosud správní radu zaměstnanecké zdravotní pojišťovny tvořilo 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny, a to z kandidátů předložených reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a kandidátů předložených reprezentativními odborovými organizacemi. Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvořili pak 3 členové, které jmenuje a odvolává vláda, 6 členů volených z řad zaměstnanců této zaměstnanecké pojišťovny, a to opět z kandidátů reprezentativních organizací zaměstnavatelů a kandidátů reprezentativních odborových organizací.
Cílem návrhu tohoto zákona je zavést systém transparentního obsazování správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, který vyhoví požadavkům uvedeným ve zmíněném nálezu Ústavního soudu. Návrh zachovává dosavadní tripartitní rozdělení obsazení orgánů zaměstnaneckých pojišťoven, třetina by byla tedy jmenovaná vládou, třetina volena skupinou zaměstnavatelů a OSVČ a třetina by byla volena zaměstnanci a osobami bez zdanitelných příjmů, přičemž právo volit v kurii zaměstnavatelů by náleželo každému zaměstnavateli nebo OSVČ, kdo ve stanoveném období odvedl příslušné zaměstnanecké pojišťovně pojistné. Právo volit v kurii zaměstnanců by zase náleželo každému zaměstnanci nebo osobě bez zdanitelných příjmů.
Vedle toho návrh mění také způsob schvalování zdravotně pojistných plánů a dalších důležitých dokumentů zdravotních pojišťoven, v původním vládním návrhu bylo počítáno s tím, že by tyto materiály místo Poslanecké sněmovny schvalovala pouze vláda, a to zejména z toho důvodu, že se jimi v minulosti Poslanecká sněmovna příliš nezabývala. Což znamenalo, že většinu předchozích let hospodařily zdravotní pojišťovny spíše v provizoriu, než podle řádně schváleného zdravotně pojistného plánu. Což z našeho pohledu tedy nebyla žádoucí situace. V tomto ohledu poslanci oproti vládnímu návrhu rozhodli, aby u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven nadále příslušné dokumenty schvalovala Poslanecká sněmovna. U Všeobecné zdravotní pojišťovny však zůstal návrh pravomoc schvalovat dotčené materiály vládě, čímž by se zakotvil další rozdíl mezi postavením Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatními zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami. Na půdě Senátu tedy byl návrh dosud projednán VZSP a ÚPV. Oba výbory přijaly shodný pozměňovací návrh spočívající v zachování dosavadního způsobu schvalování zdravotně pojistných plánů a dalších materiálů zdravotních pojišťoven Poslaneckou sněmovnou, čímž se odstraňuje zmíněný rozdíl obsažený ve znění návrhu postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Pro úplnost zbývá ještě poznamenat, že předložený návrh bude znamenat pouze nepatrné dopady do systému veřejného zdravotního pojištění, způsobené mírném navýšením výdajů zdravotních pojišťoven na realizaci voleb do orgánů těchto zdravotních pojišťoven. Částka v řádu max. stovek tisíc korun na jedny volby bude hrazena z jejich provozního fondu.
Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předložený návrh je reakcí na nález Ústavního soudu, bez tohoto návrhu by bylo nemožné po skončení současných funkčních období plně obsadit správní a dozorčí rady zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, abychom této situaci předešli, žádám vás o jeho podporu.
Děkuji vám za pozornost.
