Děkuji za slovo. Zkusím tedy odpovědět znovu. Myslím si, že některé věci už jsem ale řekl.
Pokud jde o OKD, já jsem řekl, že všichni zaměstnanci včetně agenturních budou otestováni od 19. 7. z toho důvodu, že budou testováni ti, kteří byli v tom prvním testování negativní. A to první testování proběhlo minulý týden. A pokud to má mít nějakou vypovídající hodnotu, tak máme čtrnáctidenní inkubační dobu, takže skutečně aby to mělo tu vypovídající hodnotu, tak tam musí proběhnout nějaký čas mezi tím prvním testováním, kdy byli negativní a s tím retestováním, které proběhne 19. 7.
Takže v tomto směru si myslím, že ten termín je vybrán adekvátně a také 13. 7. vláda rozhodne opětovně o zapojení armády, takže v tomto směru bude vše připraveno tak, jak má.
Pokud jde o Rapid testy a v sociálních zařízeních, toto rozhodla skutečně Klinická skupina, odborní zástupci. Pravdou je, že ty Rapid testy fungují jako spíše určitá prevence, preventivní testování. Pokud je tam nějaký záchyt, tak pak následně je samozřejmě nastaven algoritmus, že probíhá PCR testování příp. protestování v rámci toho daného zařízení. Zatím to tedy takto fungovalo už několik měsíců a nezaznamenali jsme, že by s tím byl nějaký zásadní problém, a fungovalo to takto v celé republice, že se skutečně preventivně testovalo těmi Rapid testy, takže to není nic úplně nového. Ty Rapid testy jsou využívány řadu měsíců a nezaznamenali jsme skutečně nějaký problém. Souhlasím s tím, že ty Rapid testy nejsou určitě ideální, standardně je třeba testovat metodou PCR, aby skutečně bylo prokazatelné stoprocentně, že někdo je infekční a mohl by jít tedy do karantény, ale pro ten preventivní screening ty Rapid testy mohou být užitečné. Takto to rozhodla odborná skupina. Samozřejmě mohu znovu to téma přednést na Klinickou skupinu kvůli nějakému posouzení, jestli skutečně nadále Rapid testy takto využívat, beru si to jako podnět pro kolegy z epidemiologické Klinické skupiny. (Velký hluk v sále.)
Pokud jde o zátěžové testy nemocnic, my sledujeme už několik měsíců on line veškeré kapacity našich nemocnic. Vytvořili jsme Národní dispečink intenzivní péče v České republice, tzn. víme přesně o každém lůžku, jaký je tam pacient, víme, kolik máme umělých plicních ventilátorů, víme, kolik máme ECMO, mimotělního oběhu, atd. Takže v tomto směru máme veškerý přehled o kapacitách nemocnic. A i v době řekněme té největší vlny, která tady byla, ty kapacity ani zdaleka nebyly využity, byly využity možná maximálně někde z poloviny, a to si myslím, že tam byla určitá rezerva ve smyslu reprofilace některých dalších lůžek - to se bavíme skutečně o těch lůžkách intenzivní péče. Takže pracujeme na tom pod vedením profesora Černého, šéfa intenzivistické společnosti odborné a myslím, že ty kapacity v tomto směru jsou dostatečné, zátěžové testy - opět mohu to předložit klinikům, ale myslím si, že ta zátěž, která byla na nemocnice v posledních měsících v té největší krizi, v tom největším počtu hospitalizovaných případů, ani zdaleka nebyla kapacita naplněna v našich nemocnicích, takže je otázkou, jestli dělat ještě nějaké další zátěžové testy. Nevím, nepovažuji to možná za účelné.
Pokud jde o Správu státních hmotných rezerv, já jsem říkal, že věřím, ale samozřejmě jsem to myslel tak, že Správa státních hmotných rezerv musí teď vysoutěžit ty objemy prostředků, které jsme po nich požadovali jako Ministerstvo zdravotnictví. Jsou to skutečně milióny kusů, desítky miliónů kusů respirátorů, roušek, ochranných obleků atd., všech těch ochranných prostředků, které jsou potřeba. Vycházíme z té krizové spotřeby, která byla v době největší krize, takže v tomto směru ty požadavky jsou zcela jednoznačné. Jsou pro celé zdravotnictví, ať nemocnice, tak terén a je třeba nyní skutečně je vysoutěžit a k tomu dochází.
Ohledně školství, to je spíš dotaz na mého kolegu pana ministra Plagu. Myslím, že už se někde k tomu vyjadřoval, že samozřejmě nějaká forma distanční výuky se osvědčila pro ty krizové situace, nejsem na to úplně odborník, takže bych se nerad k tomu vyjadřoval. Určitě naším zájmem bude, abychom nemuseli plošně zavírat školy, maximálně v rámci třeba nějakých konkrétních regionů, ale ohledně formy výuky a distanční výuky, to je skutečně otázka hlavně na pana ministra školství.
Pokud jde o hromadné odběry vzorků, ty organizuje samozřejmě krajská hygienická stanice, která nařizuje hromadné testování, stejně jako to proběhlo v OKD, tzn. krajská hygienická stanice nařídí plošné testování v určitém místě, v určitém podniku a je tedy za to odpovědná v tomto směru, čili takto ten systém funguje.
Vysoká chybovost diagnostiky. To úplně nevím, jak bylo myšleno. Já myslím, že ta chybovost je velmi malá. Tam to bylo spíše myšleno možná tím, že tady byly nějaké případy, skutečně jednotky případů, kdy člověk dostal chybnou SMS o výsledku jeho testu. To je samozřejmě politováníhodné, ale myslím si, že to spíše je nějaká chyba v rámci toho systému a že to není určitě nic, co by bylo pravidlem, že by tady byla nějaká vysoká chybovost diagnostiky v rámci PCR testů, to si myslím, že o tom nemůže být vůbec řeč. Takže v tomto směru si nemyslím, že tady čelíme nějaké vysoké chybovosti diagnostiky u klasického testování.
A pokud jde o termín chytré karantény, tam jsem řekl, že ta chytrá karanténa 2.0, jak jsme ji předložili ctěné Sněmovně na základě toho usnesení, tak ten finální termín pro kompletní implementaci je do 30. 9. 2020 tak, abychom byli schopni personálně zajistit posílení krajských hygienických stanic, odboru pohotovostního řízení na Ministerstvu zdravotnictví, takže to je ten termín, který je určen v daném plánu. Děkuji.
