Já děkuji za možnost vystoupit na této schůzi, děkuji, že to téma se otevřelo, protože bezesporu je dobře diskutovat, na druhou stranu si také myslím, že by bylo dobře hodnotit ty věci trošku objektivně, možná i v nějakém širším kontextu, nejenom ČR, ale vlastně celoevropském a celosvětovém, podívat se i do jiných zemí, jak se tam ta situace vyvíjí, jak jsou na tom, co udělali za opatření a podobně.
Já si troufám tvrdit, že přes všechny problémy, které samozřejmě podobné epidemie přinášejí, musím říci, že z mého pohledu, nebo nejenom z mého pohledu, ale myslím, že z pohledu řady odborníků v tomto kontextu je toto naprosto bezprecedentní, ta situace, kterou teď zažíváme, kterou tady nikdo nezažil, nikdo se s ní nikdy nemusel potýkat, to znamená, je to poprvé v historii možná moderního státu našeho, od, řekněme, druhé světové války, kdy tady čelíme takovéto zásadní epidemii, resp. nějaké krizové situaci, nejenom v kontextu ČR, ale samozřejmě i celého světa, protože my už dnes víme, je to i potvrzeno, že epidemie nemoci COVID-19 je už označena oficiálně, byť jsme to všichni tak trošku tušili, za pandemii WHO, že ta epidemie nebo ta pandemie se šíří na dvou kontinentech, že to epicentrum původní, které bylo v Číně, se teď přesunulo do Evropy. Když se podíváme na ta čísla, která jsou v jiných státech, tak je to skutečně velmi vážné. Situace v Itálii, situace ve Španělsku, ve Francii, v Německu a v dalších zemích. Tady musím říci, že, a jsem o tom přesvědčen, že ministerstvo zdravotnictví udělalo maximum pro to, abychom zareagovali adekvátně a včas, jsem přesvědčen o tom, že se tomu tak stalo. My jsme ještě předtím, než vůbec se u nás vytvořil nebo objevil jakýkoli první případ, což je relativně nedávno, tak jsme již se zabývali tou situací v Číně.
Analyzovali jsme tu situaci v Číně, jak se vyvíjí, učinili jsme opatření, která tehdy byla kritizována i ze strany evropských orgánů, jako je zákaz přímých letů z Číny, jako je omezení vydávání víz pro čínské občany. A to bylo ještě v době, kdy skutečně žádná evropská země takováto opatření nedělala, byli jsme v tomto anomální a byli jsme kritizováni na Evropské úrovni, že vlastně přijímáme poměrně zásadní opatření. Nyní se ukazuje, že jsme byli jedni z těch, kteří tato opatření přijímali jako první v rámci Evropy, i z hlediska pak těch dalších opatření, která následovala ve vztahu k Itálii, ve vztahu k Íránu, k Jižní Korei, uzavření hranic a podobně. To byla všechna opatření, která jsme vlastně udělali prakticky úplně na počátku té epidemie, což byl rozdíl oproti těm ostatním státům Evropy a v tomto kontextu bych skutečně poprosil, abychom se na tu situaci dívali nejenom z našeho pohledu, tedy našeho státu, ale z toho pohledu širšího. Jak postupovaly ostatní státy, kde jsou nyní ostatní státy, jaké tam mají nárůsty počtu nemocných, jak se tam ta epidemie rozšířila v rámci nemocnic a podobně a jak jsme na tom nyní v České republice a co jsme udělali za opatření oproti těm ostatním státům. Mnohem rychleji, mnohem aktivněji než právě Itálie, Španělsko a další, kterým řekněme takzvaně ujel vlak. Dneska v Itálii máme nárůsty počtu pacientů denně 2 až 3 tisíce, stejně tak je to v případě počtu, bohužel, usmrcených pacientů touto nemocí. A ano, my samozřejmě už dneska také máme poměrně velký počet pacientů, ale z hlediska té trajektorie růstu počtu nakažených pacientů, tak si myslím, že to není nic tak úplně tragického, jako jsme toho svědky třeba v jiných zemích. A dokonce se zdá, že v těch posledních dvou dnech se nám daří ten procentuální nárůst zpomalovat, což nás může naplňovat mírným, opravdu jenom mírným optimismem. A myslím si, že to je právě kvůli tomu, že jsme zavedli ta razantní opatření úplně na začátku, že jsme nečekali několik týdnů, jak se tady ta situace vyvine, až tady budeme mít tisíce nakažených, ale že jsme přistoupili k těm opatřením, jako je uzavření škol, omezení vlastně kontaktu mezi lidmi, zákaz hromadných akcí a podobně, ty opatření samozřejmě všichni znáte, nechci je tady vyjmenovávat, ale skutečně je jich celá řada. A už než byl vyhlášen nouzový stav, tak Ministerstvo zdravotnictví ze své kompetence, ze své gesce podle zákona o ochraně veřejného zdraví vydávalo vlastně jedno mimořádné opatření za druhým tak, jak se ta situace vyvíjela, abychom k těmto opatřením proaktivně přistupovali. Takže v tomto kontextu skutečně jsem přesvědčen o tom, že jsme postupovali aktivně, že jsme nečekali na to, až tady ta situace se vyvine nějakým zásadně nepříznivým způsobem. A nemyslím si, že bychom v tomto něco podcenili. Samozřejmě stejně jako když se stane jakákoliv takové to nepředvídatelná událost, tak jsou různé názory, že jsme to mohli předpokládat, mohli jsme předpokládat, že tady bude epicentrum této nákazy, ale já si troufám tvrdit, že to úplně není tak jednoduché, že skutečně je to takové to známé rčení, po bitvě je každý generál, protože když se podíváte i do historie, tak vidíte, že ono to ne vždy tak úplně odpovídá a ty scénáře jsou velmi různé. Můžeme se podívat na velmi podobný příklad epidemie SARS v roce 2003, což je, jak víme, velmi podobná epidemie, vlastně z 80 % stejný typ viru. A tehdy v době epidemie SARS se v České republice neobjevil ani jeden případ této nemoci. Ta nemoc, epidemie se koncentrovala hodně v Asii, stejně jako na začátku nemoc COVID-19, a do dalších zemí se v zásadě nerozšířila. Takže to, že si někdo teď tvrdí, že jsme mohli předpokládat, že tady bude nové epicentrum nákazy, že tady bude desítky tisíc nakažených pacientů v Evropě, tak si myslím, že není úplně férové, není to úplně objektivní. Když se podíváme právě třeba do té historie na epidemii SARS, kde to bylo zcela odlišné a kde skutečně ta epidemie zůstala na asijském kontinentu. Ano, stalo se, musíme s tím teď nějakým způsobem se poprat. Bohužel začalo to v Itálii, kde ten počet případů skutečně narostl během několika dnů velmi masivně a teď se zdá, že už je to nezastavitelné v zásadě, podle těch dat, která sledujeme. Každý den je to velmi dynamické. Tak se tam udělala celá řada chyb, udělala se celá řada chyb v kontextu například nedostatku kapacit nemocničních, ventilovaných lůžek a tak dále, těch věcí je tam celá řada. I v tom smyslu, že neudělali ta razantní opatření, která by znamenala to, že se lidé budou co nejméně stýkat, bude co nejméně kontaktů, neuzavřeli hranice včas a tak dále, to všechno byly faktory, které jsme sledovali a poučili jsme se z nich a byli jsme mnohem proaktivnější v tomto směru než právě jiné státy, které nechaly tuto epidemii dojít do poměrně dramatických rozměrů. Nyní tedy máme v České republice aktuálně 464 nakažených, naštěstí žádné úmrtí doposud, byť máme pacienty, kteří jsou na jednotce intenzivní péče na umělé plicní ventilaci. V tuto chvíli jsou to 4 pacienti, kteří jsou takto hospitalizováni. Celkový počet hospitalizovaných je 52 s tím, že 12 je ve velmi lehkém stavu, 23 v lehkém stavu a 12 ve středním a 5 v těžkém stavu. A jak říkám, 4 na umělé plicní ventilaci. 7 pacientů na kyslíkové terapii a jeden pacient na EKM, což je vlastně mimotělní oběh, to je asi nejvážnější případ, který je nyní ve Všeobecné fakultní nemocnici. Takže taková je aktuální situace z hlediska počtu nakažených, počtu hospitalizovaných. My jsme učinili celou řadu opatření týkajících se toho, aby právě nemocniční kapacity byly připraveny na vlastně přísun těchto pacientů, a to se netýká jenom Nemocnice na Homolce nebo svaté Anny, kde samozřejmě to má nějaký taky vývoj a my určitě nechceme a nebudeme nějak zásadně omezovat činnost Nemocnice Na Homolce, což je skutečně super specializované centrum a nechceme, aby se tam rozpadly týmy, které tam jsou – neurochirurgie, kardiochirurgie a podobně, takže my jsme se dohodli, že využijeme pouze část kapacit lůžek, která jsou ventilovaná, ale určitě ne, abychom tu nemocnici jakkoliv ochromovali a zavírali. Včera na toto téma proběhla schůzka na Ministerstvu zdravotnictví, takže je to nemocnice, která je specializovaná, která má ta ventilovaná lůžka, ale neznamená to, že bychom tam všechny pacienty chtěli směřovat, naopak na toto musí být připraveny všechny další nemocnice v rámci celé České republiky s tím, že já jsem rozhodl o tom, že se omezuje elektivní péče. To znamená veškeré plánované výkony, které snesou odkladu, se odsouvají. Nemocnice se budou soustředit pouze na akutní pacienty tak, aby měli dostatečné kapacity právě na péči o pacienty s touto chorobou. Stejně tak jsme zmapovali včas veškeré kapacity právě umělé plicní ventilace v českém zdravotnictví, my jsme na tom výrazně lépe, než je Itálie. Itálie byla, možná teď už to tak není, protože dokoupili poměrně výrazný počet ventilátorů, ale na začátku té epidemie byla zemí, kde byl nejmenší počet plicních ventilátorů v přepočtu na obyvatele v Evropě. 9 ventilátorů na 100 tisíc obyvatel, v České republice ta situace je mnohem lepší, tady jsme někde na zhruba 30, 35 ventilátorech, protože my jsme zmapovali tu situaci a máme v České republice v tuto chvíli 3590 ventilátorů, plicních ventilátorů. Takže v tomto jsme na tom výrazně lépe, byť samozřejmě část těch ventilátorů je již využitých pro jiné pacienty, zhruba 60 %, ale jsme schopni se postarat poměrně o vysoký počet těch skutečně vážných pacientů. Ale to my nechceme, my nechceme, abychom čelili právě té situaci jako v jiných situacích, kde tu situaci podcenili, kde vlastně epidemie nabrala velmi strmých rozměrů, dnes už také kolují různé grafy o vlastně vývoji té epidemie, pokud se učiní nějaká opatření na začátku. A pokud nikoliv, což je právě případ třeba Itálie nebo i Španělska a dalších, tak tam to pak směřuje do toho vysokého růstu. Pokud ano, tak jsme schopni tu epidemii udržet v rámci nějakého stabilního růstu. Ono samozřejmě počet případů bude růst, ale otázka je , jak rychle roste, jak rychle roste procentuálně, jak rychle roste počet vážných pacientů, a tady si troufám tvrdit, že jsme situaci naprosto nepodcenili a připravili jsme české zdravotnictví na to, aby se bylo schopno právě vyrovnat s touto epidemií tak, aby se tady nemoc nerozjela a neměli jsme tady najednou desítky pacientů, kteří potřebují umělou plicní ventilaci.
Takže to se nám podařilo, to jsme odpracovali. A myslím si, že v tomto kontextu není naprosto na místě nějaká zásadní kritika. Ano, dělají se chyby při takovýchto epidemiích, které jsou zkrátka těžko predikovatelné a nikdo jim možná ani nikdy nečelil v této republice, tak se mohou dělat chyby, uznávám, bezesporu každý chybuje, ale dělali jsme všechno pro to, abychom zkrátka české zdravotnictví připravili na tuto epidemii co nejlépe a pracujeme na tom v zásadě každý den. Velké téma je otázka ochranných prostředků. Mě velmi mrzí samozřejmě, že ta situace je taková, jaká je, je třeba se za to omluvit všem, kterých se to dotýká. Ovšem na druhou stranu zase je třeba se na tu situaci objektivně podívat. Nechci zase hovořit o tom, že ta situace je úplně stejná ve všech zemích na západ i na východ od nás, to si myslím, že je mediálně i známo, že určitě tady nejsou země, které by měly naprostý dostatek ochranných prostředků a nikterak neměly problémy, protože já se samozřejmě účastním setkání pravidelně Rady ministrů zdravotnictví a úplně stejné problémy, které má Česká republika, mají všechny země do jedné. Prostě ta celosvětová poptávka po těchto ochranných prostředcích je mnohonásobně vyšší, než je reálná nabídka, reálná výrobní kapacita. A to už vůbec se nebavím o výrobní kapacitě v České republice, českých výrobců, která je samozřejmě naprosto marginální, ale bavím se o celosvětovém trhu, kde je poptávka po stovek milionech respirátorů, ale samozřejmě ty výrobní kapacity takové nejsou. A proto se všichni potýkáme s určitými problémy. Na druhou stranu musím říci, že my právě, když jsme vyhodnocovali tu situaci ještě předtím, než se vůbec první případ u nás objevil, tak jsme oslovili organizace, které jsou pod ministerstvem zdravotnictví, přímo tedy nemocnice, když jsme zmapovali jejich kapacity, pokud jde tedy o ochranné prostředky. Většina nemocnic deklarovala, že má dostatečné množství ochranných prostředků, mám to jasně zmapováno po jednotlivých nemocnicích. Chtěli jsme po nich vědět, to bylo vlastně 29. 1., na konci ledna, jak jsou na tom z hlediska zásob FFP3 roušek, dalších ochranných prostředků, takže v tomto směru jsme tu situaci zmapovali. A následně jsme zadali nemocnicím podle vývoje té situace, aby se předzásobili na minimálně 4 měsíce. Ještě předtím, než byl u nás jakýkoli případ, dostaly nemocnice jasný příkaz se předzásobit, protože, a to je třeba také objektivně říci, Ministerstvo zdravotnictví není standardně nákupčím jakéhokoliv zdravotnického materiálu, my jsme tady od toho, abychom řídili zdravotnictví, abychom nastavovali pravidla, řídili krajské hygienické stanice, ale standardně ministerstvo není to, kdo nakupuje pro poskytovatele, ať jsou to praktičtí lékaři nebo nemocnice, pomůcky, zdravotnické prostředky, léky a tak dále. Vždy to dělají ti poskytovatelé sami. Takto to bylo vždycky. To znamená, my nedisponujeme žádnými masivními zásobami jakýchkoliv materiálů, protože to zkrátka nebyla nikdy role ministerstva. A proto jsme dali příkaz nemocnicím řízeným Ministerstvem zdravotnictví, aby se vlastně předzásobili na ty 4 měsíce dopředu právě proto, aby byli tedy připraveni na případné požadavky nebo zvýšenou poptávku. Některé nemocnice to udělaly, některé bohužel nikoliv. A samozřejmě ta situace teď je komplikovaná. Tím nechci nikterak říci, že se nějak chceme zbavit odpovědnosti, my jsme k tomu přistoupili aktivně, hned vlastně od začátku té epidemie, kdy byl vyhlášen nouzový stav, ještě předtím tedy, kdy jsme vyhlásili poprvé veřejnou zakázku na respirátory, byť jsme postupovali podle zákona zadávání veřejných zakázek, což bylo poměrně komplikované, následně byl vyhlášen nouzový stav a začali jsme aktivně nakupovat. Zřídili jsme vlastně ad-hoc nákupní tým na ministerstvu, který vlastně pracuje 24 hodin 7 dní v týdnu, sleduje distribuci, sleduje poptávku od primární péče až po nemocnice. Ovšem jak říkám, je to velmi komplikované v té současné situaci na trhu. My jsme měli některé závazné objednávky roušek, respirátorů, které bohužel nevyšly, protože, jak říkám, my vycházíme z toho, že musíme sehnat tyto ochranné prostředky ze zahraničí. A řada zemí poté, co jsme vlastně tam měly objednány dodávky, tak učinila opatření, že zakázala vývoz těchto ochranných prostředků, to se nám stalo v několika případech, proto také teď čelíme té poměrně složité situaci, kdy na základě objednávek, které jsme měli učiněny, tak došlo k tomu, že byl zakázán vývoz těchto prostředků z daných zemí nebo došlo k jinému problému. Takže během týdne jsme takto vytvořili nákupní tým, který nyní ale pracuje, pracuje velmi tvrdě a snaží se získat maximum těchto ochranných prostředků, a to nejsou jenom respirátory, jsou to roušky, jsou to rychlotesty, jsou to odběrové sety, PCR testy, ochranné brýle, ochranné štíty, ochranné rukavice, zkrátka veškeré prostředky, které jsou potřeba, tak máme vlastně objednány a postupně dochází. Ano, souhlasím s tím, že zatím jich není dostatek tak, abychom uspokojili tu kompletní poptávku, byť od pátku již zavážíme postupně ty klíčové nemocnice, zejména infekční oddělení, ale i zdravotnickou záchrannou službu, ale souhlasím s tím, že zatím pro ty další segmenty těch prostředků není dostatek, to je třeba přiznat. Ale očekáváme na konci tohoto týdne dodávku 1,4 milionu respirátorů a 2,2 milionů ústenek v pátek, která je objednána a další objednávky, které přijdou tedy z Číny, což řeší pan ministr Hlaváček, což by mělo být asi 30 milionů ústenek v neděli, které přiletí. Takže máme tady jasná čísla, pracujeme na tom, abychom ty prostředky zajistili, byť znovu říkám, že ministerstvo v tomto směru takto nepracovalo dříve, nebylo to, které by nekupovalo zkrátka centrálně. Dělaly to zejména dané nemocnice, daní poskytovatelé, ale přistoupili jsme k tomu aktivně, vytvořili jsme ty týmy a ty týmy pracují. A já věřím tomu, že ta situace v tomto kontextu, což může být označováno asi za jedno z nejslabších míst, souhlasím, té činnosti, kterou jsme zprvu u této epidemii učinili, o těch ostatních jsem se bavil, tam si myslím, že zkrátka jsme příliš zásadních chyb neudělali. V tomto kontextu, v tomto případě souhlasím s tím, že to není úplně optimální a přiznávám, že těch prostředků zkrátka úplně dostatek není, ale pracujeme na tom, aby se ta situace velmi rychle, v řádu dní, zlepšila. A já věřím, že to tak bude, protože ty objednávky jsou učiněny a nyní jen čekáme na jejich dodání, aktuálně vlastně jsou skoro z celého světa. Nakupujeme ve Vietnamu, nakupujeme v Číně, nakupujeme v Jižní Americe a tak dále, protože znovu opakuji, v České republice ty kapacity jsou nedostatečné. Takže tolik jenom k tomu. Ještě velké téma je otázka odběrových míst a testování a testovacích kapacit. Opět si myslím, že jsme odpracovali poměrně hodně na tomto tématu. Vy si možná uvědomíte nebo jestli to sledujete delší dobu, začínali jsme s jednou laboratoří na Státním zdravotním ústavu, která vyšetřovala denně zhruba desítky, maximálně 100 vzorků. Dneska jsme na čísle 1200, 1500 vzorků denně, zapojili jsme vlastně během týdne, maximálně 14 dní, několik desítek laboratoří, které vyšetřují, vytvořila se nová odběrová místa. Samozřejmě ta poptávka, ten tlak je obrovský, je mnohem větší, než jsme schopni v tuto chvíli uspokojit, ale stále se navyšuje počet laboratoří a odběrných míst, každý den tak, abychom zkrátka byli schopni co nejvíce pacientů vyšetřit. A objektivně se tak děje, my jsme vlastně vytvořili stránky, kde můžete každý den sledovat základní data počtu vyšetřených, počtu pozitivních, počtu vyléčených, rozdělený podle krajů, takže v tomto jsme také maximálně transparentní a každý, kdo má zájem, tak může ta data získat. A samozřejmě jsme připraveni cokoliv dovysvětlit, ale objektivní fakt je, že počet těch vyšetřených se zvyšuje. My si hodně slibujeme nyní od dodávky 150 000 rychlotestů, které vlastně doletěly do České republiky dnes ve 2 hodiny ráno armádním speciálem.
A tyto rychlotesty by měly výrazně zlepšit situaci v oblasti protestování naší společnosti, občanů, kdy budeme schopni skutečně testovat desítky tisíc lidí, protože ty stávající kapacity i z hlediska technického jsou omezeny, stávající mechanismus testování má své limity, ale rychlotesty se mohou provádět skutečně v řádu desítek tisíc poměrně rychle a jsme na to připraveni, že dnes dodávka rychlotestů ve dvě hodiny ráno přiletěla do Kbel a v devět hodin už byla rozeslána do nemocnic. Využili jsme pro to i vrtulník, aby to bylo co nejrychlejší, takže v tomto kontextu jsem přesvědčen, že se situace také bude zlepšovat. Takže řešíme situaci v hodinách, ve dnech, ne v týdnech. Ono to někdy vypadá, i pro mě z mého pocitu, že už to řešíme měsíce, ale když se podíváte na první případ, tak ten byl v ČR 8. 3., pokud vím. Tak to zkrátka není úplně dlouhá doba a odpracovalo se poměrně hodně. Jsou i stížnosti na linky, které jsou přetíženy. Tam jsme vytvořili nové callcentrum 1212, kde jsme navýšili počet operátorů, dnes je jich tam asi 150 a budeme je dále navyšovat. Povolali jsme i mediky, kteří jsou velmi ochotni pomoci, tak je zaškolujeme, aby na těchto linkách pomáhali. Pomáhají medici i na krajských hygienických stanicích, které jsou přetíženy. Krajské hygienické stanice stále nevzdávají trasování kontaktů pozitivních pacientů, byť samozřejmě počet pacientů stoupá a je to čím dál tím komplikovanější. Krajské hygienické stanice jsou maximálně vytíženy a je třeba jim poděkovat za jejich práci. Ale stále pracují na tom, aby nějakým způsobem monitorovaly výskyt nakažených, jejich kontakty, umísťovaly je do domácí karantény a dnes i platí všeobecná opatření, která jsme přijali, týkající se domácí karantény pro lidi, kteří se pohybují ze zahraničí, z rizikových lokalit atd., takže to asi nemá úplně smysl zde vše odříkávat. Ale myslím si, že skutečně zatím zvládáme poměrně dobře přes různé chyby nebo problémy, kterým čelíme. ČR není v situaci, jako je Itálie. V ČR neroste počet případů tak výrazně jako v těchto zemích. A pokud vše dobře půjde a pokud tato opatření, která jsme zavedli, budou dodržována zejména ze strany občanů, pokud všichni budou odpovědní, budou dodržovat zákaz nějakého shromažďování, kontaktu s lidmi atd., protože to je zkrátka největší riziko pro přenos této choroby, tak máme velmi slušnou šanci, že touto epidemií projdeme jako ČR a české zdravotnictví dobře, že nás to neochromí, že to české zdravotnictví zvládne a že dopadneme výrazně lépe než jiné země v okolí.
Děkuji za pozornost a jsem připraven odpovědět na vaše dotazy, děkuji.
