Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, jímž se stanoví právní rámec pro kompenzace nákladů, které poskytovatelům zdravotních služeb vznikly v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění Covid-19. Návrh ukládá zdravotním pojišťovnám povinnost tyto náklady kompenzovat a zmocňuje Ministerstvo zdravotnictví k vydání vyhlášky, která stanoví způsob výpočtu těchto kompenzací pro případ, že by se příslušní poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb se zdravotními pojišťovnami nedohodli sami. Vzhledem k tomu, že v době tvorby a přijetí úhradové vyhlášky pro tento rok nebylo možné stávající situaci předvídat, způsobila by její bezvýhradná aplikace při vyúčtování úhrad roku 2020 nejpozději v roce 2021 výrazné ekonomické problémy významné části poskytovatelů zdravotních služeb a poskytovatelů sociálních služeb poskytujících zdravotní služby, a to vzhledem ke snížení objemu poskytnuté péče a na druhou stranu zvýšeným výdajům v souvislosti s péčí o pacienty s onemocněním Covid-19.
Pro zajištění potřebné dostupnosti hrazených zdravotních služeb pro pojištěnce i v následujících letech je nutné situaci řešit na systémové úrovni a formovat pravidla pro příslušné kompenzování poskytovatelů. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že samotný kompenzační zákon neobsahuje žádné vzorce pro výpočet kompenzací, ale jak už jsem zmínil, stanoví zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví vydat příslušnou kompenzační vyhlášku. Je to stejný způsob jako v případě standardního vydávání tzv. úhradové vyhlášky na základě zmocnění v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. A v této vyhlášce jsou a budou obsaženy vzorce, které budou do značné míry připomínat právě tu standardní úhradovou vyhlášku, tak jak ji všichni, kteří působí ve zdravotnictví, dobře znají.
Propad produkce poskytnuté zdravotní péče bude podle provedených modelací v jednotlivých segmentech zdravotní péče rozdílný. U některých segmentů je za dobu nejpřísnějších opatření proti šíření epidemie nulová produkce, což se týká například lázeňské léčebně rehabilitační péče. Segment akutní lůžkové péče je za to období zhruba na 30 až 50 % produkce v porovnání se stejným obdobím minulého roku, naopak segment domácí paliativní péče vykazuje zvýšení produkce oproti minulému roku.
Smyslem připravované právní úpravy je tedy zohlednit výpadek produkce zdravotních služeb, způsobený částečně poklesem poptávky, částečně vládními opatřeními a částečně opatřeními samotných poskytovatelů na ochranu personálu, a dále zohlednit také vyšší náklady poskytovatelů zdravotních služeb, které v souvislosti epidemií onemocnění covid 19 museli tito poskytovatelé nutně vynaložit.
Toho bude dosaženo snižování celoročních produkčních cílů, nutných pro obdržení plné výše úhrady, plánované pro poskytovatele na rok 2020 a dále zvyšováním úhrad za jednotlivé zdravotní služby. Je také třeba poskytovatele motivovat k obnovení poskytování péče a zajištění dostupnosti zdravotních služeb, což bude provedeno úpravou úhradových mechanismů směrem k posílení motivační výkonové složky úhrad.
Řešení pro konkrétní segmenty bude navrženo tak, aby zohledňovalo jeho specifika, to znamená očekávaný pokles produkce, stávající úhradové mechanismy a optimální motivaci pro poskytování zdravotních služeb pro zbytek roku 2020. Kromě toho obzvláště v nemocnicích je třeba kompenzovat náklady spojené s péčí o pacienty s onemocněním covid 19 v důsledku čehož systém veřejného zdravotního pojištění oproti plánovaným výdajům na rok 2020 očekává zvýšení výdajů o zhruba 5 mld. korun.
Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh zákona je zcela nezbytné přijmout co nejdříve, a to zejména proto, že při změnách celoroční výše úhrad je podstatné, aby se poskytovatelé novému nastavení úhradových mechanismů mohli co nejdříve začít přizpůsobovat a plánovat podle něj produkci zdravotních služeb na zbytek roku 2020. Na základě současných odhadů lze očekávat, že nenaplněná produkce poskytovatelů zdravotních služeb bude za celý rok ve výši zhruba 30,5 mld. korun. Například nemocnice by bez změny v úhradových mechanismech přišly o 22 mld. korun, protože jim při vytváření kapacity pro pacienty s onemocněním covid 19 znatelně poklesla elektivní péče, nicméně náklady na mzdy personálu a další fixní provozní náklady prakticky nepoklesly.
V případě segmentu poskytovatelů zdravotních služeb, u nichž se obvykle každoroční vyúčtování zdravotních služeb neprovádí, jelikož nemají stanovené zálohy, je ovšem situace problematická již v roce 2020. Jedná se zejména o poskytovatele zdravotnické dopravní služby a poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče. Tyto segmenty se potýkají s vážnými ekonomickými problémy již v tuto chvíli, a proto se počítá s tím, že budou dotčeným poskytovatelům vypláceny zálohy na kompenzaci již v průběhu tohoto roku. Je tedy nezbytné zajistit vyplácení těchto záloh co nejdříve, jinak hrozí vážné hospodářské dopady sektoru zdravotnictví.
Bez urychleného přijetí tohoto zákona by zmíněné segmenty přišly o zhruba 2,6 mld. korun a hrozilo by ukončení činnosti mnoha poskytovatelů, což by výrazně negativně ovlivnilo dostupnost péče pro pacienty v následujících měsících. Tato skutečnost by samozřejmě posléze značně zkomplikovala také poskytování péče v dalších segmentech.
Z tohoto důvodu, dámy a pánové, vážení poslanci, vážené poslankyně, prosím, abychom skutečně tento návrh schválili tak, jak je předložen a mohli jsme stabilizovat české zdravotnictví a vnesli jasné predikce a jasnou jistotu do jednotlivých segmentů, s čím mohou počítat pokud jde o úhrady z veřejného zdravotního pojištění v tomto roce.
Děkuji za pozornost.
