Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se pokusím v tomto směru informovat Poslaneckou sněmovnu o jednotlivých bodech. Začal bych asi tím možná nejvíce důležitým a to je otázka opatření, která budou přijata na základě zákona o ochraně veřejného zdraví po ukončení stavu nouze, tzn. v tuto chvíli po 17. květnu. Ono to usnesení zní tak, že má jít o opatření, která budou přijata, ale ona už dneska samozřejmě jsou přijata a budou platit nadále v intencích zákona o ochraně veřejného zdraví, kdy my zejména budeme chtít zachovat zákaz konání hromadných akcí. V tuto chvíli uvažujeme na základě stanoviska epidemiologů od 25. května o zákazu konání hromadných akcí nad 500 osob. Skutečně to je nějaká hranice, která je akceptovatelná. Jak jsme opakovaně deklarovali, nepředpokládáme, že by bylo možné konat hromadné akce v řádu tisícovek a desetitisíců osob, ale skutečně s limitním počtem 500 osob je toto možné na základě zákona o ochraně veřejného zdraví takto nastavit. Stejně tak na základě zákona o ochraně veřejného zdraví bude regulována školní výuka, školy, to zákon umožňuje ministrovi zdravotnictví, nebo Ministerstvu zdravotnictví vydat takovéto mimořádné opatření a školní výuka bude regulována ve skupinách po 15 osobách tak, jak bylo prezentováno.
Dále bude do jisté míry omezen provoz lázeňské léčebně rehabilitační péče, byť ta je dnes uvolněna pro pojištěnce, ale za určitých pravidel, podmínek to samozřejmě bude dále pokračovat. Stejně tak povinnost vyčlenit kapacity lůžek v krajích pro nemocné ze zařízení sociálních služeb. Dnes je to nastaveno na 10 lůžek na 100 tis. obyvatel na každý kraj. Tam stále chceme, aby toto opatření platilo tak, aby tato lůžka byla k dispozici, pokud by došlo k tomu, že v nějakém zařízení sociálních služeb vypukne epidemie COVID-19, tak bylo možné přesunout nakažené seniory do těchto náhradních kapacit. Stejně tak po nouzovém stavu chceme, aby byla zachována pravidla realizace tzv. chytré karantény, která jsou také stanovena mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví z hlediska předávání informací mezi krajskými hygienickými stanicemi, laboratořemi, ministerstvem atd. To jsou zkrátka ta pravidla, která jsou nastavena a chytrá karanténa jako projekt, který je klíčový zejména právě pro ukončení nouzového stavu, musí být zachována tak, abychom byli schopni efektivně zachytit pozitivní případy pacientů, jejich kontakty a umisťovat je promptně do karantény a řekněme řešit nějaká konkrétní ohniska dané nákazy. Je to spojeno i s elektronizací, s elektronickými žádankami, hlášení do systému, to je vše řešeno skutečně podle mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.
Rovněž budou zachována pravidla pro ukončování karantény zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, kde jsou speciální podmínky podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, které se vztahují právě na zdravotníky a sociální pracovníky tak, aby nedošlo k tomu, že dojde k ochromení nějakých zdravotnických nebo sociálních provozů. Takže to je další oblast, která bude zachována po ukončení nouzového stavu.
A stejně tak velmi diskutovaná oblast, a to bych rád zdůraznil, protože dnes v médiích proběhly různé dezinformace, nevím, jestli chtěné nebo nechtěné, o nošení ochranných prostředků resp. roušek po nouzovém stavu. Já bezesporu budu prosazovat a dnes je to regulováno mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nadále nosit roušky na veřejnosti, ve veřejných prostorech i po ukončení nouzového stavu, protože jsme přesvědčeni o tom, že nošení roušek zejména v době, kdy rozvolňujeme jednotlivá opatření, je jedním z efektivních nástrojů prevence šíření dané nemoci. S tím, že samozřejmě pokud se situace bude vyvíjet pozitivně, tzn. nebude docházet vlivem rozvolňování těch opatření, která plánujeme k nějakému masivnějšímu nárůstu počtu nově pozitivních pacientů, tak jsme připraveni ukončit plošnou povinnost nosit roušky v průběhu června tak, jak jsme deklarovali. S tím, že poté by nadále byla povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách včetně např. MHD za nějakých definovaných podmínek. Takže to je možná ta důležitá věc, která teď hýbe médii, jestli roušky budou povinné po ukončení nouzového stavu, nebo nebudou. Já říkám, že budou, protože nejsou regulovány skrze krizové opatření, ale jsou regulovány mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví a myslím si, že to je tak správně. Že by toto nemělo být vázáno na nouzový stav. Takže to jsou řekněme asi základní oblasti, které budou platit i po ukončení nouzového stavu, po řekněme 25. květnu, resp. dneska po 17. květnu., tak jak je ten nouzový stav nastaven.
Takže tolik asi k těm základním oblastem. Případně jsem připraven odpovědět na nějaké detailnější dotazy.
Pokud jde o ten druhý bod, návrh legislativních změn, které by umožňovaly zajištění centrálních nákupů ochranných pracovních pomůcek zejména od českých výrobců, tak zde toto je samozřejmě věc, která je zejména v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Ovšem já si myslím, že situace dnes je taková, že centrální nákupy jsou ukončovány, na Ministerstvu zdravotnictví již byly ukončeny. Myslím si, že i na Ministerstvu vnitra postupně, informovali jsme o tom, že bude docházet k distribuci v těch následujících dvou měsících jednotlivým poskytovatelům tak, jako doposud. Ale mělo by dojít postupně k nějaké normalizaci dodavatelskoodběratelských vztahů a k tomu, že samotné nemocnice a poskytovatelé zdravotní péče budou nakupovat své ochranné pracovní pomůcky pro zdravotnictví a nikoliv, že by to bylo řešeno takto provizorně, řekněme operativně centrálně z Ministerstva zdravotnictví či Ministerstva vnitra.
V tom usnesení Poslanecké sněmovny se hovoří i, že by mělo být zajištěno dodávání zejména od českých výrobců, ale tady musím konstatovat, že toto není možné takto nastavit. To určitě je zřejmé, protože pokud se pojede a samozřejmě bude to i jasné, že se pojede podle zákona o zadávání veřejných zakázek, tak není možné upřednostňovat žádného výrobce, byť českého, a bude muset být stanovena jasná procedura podle zákona, kde není možné zohlednit, jestli jde o českého výrobce, nebo o výrobce zahraničního. A v tomto směru nelze naplnit usnesení Poslanecké sněmovny v tom směru, že by se vytvořila nějaká legislativní změna s preferencí českých výrobců. Takto systém nastaven není, zákon je řízen směrnicí a v tomto není možné preferovat jakéhokoli výrobce. Takže tolik jenom k té informaci usnesení Poslanecké sněmovny, zejména asi hlavně k těm opatřením, která budou platit i po ukončení nouzového stavu. Děkuji za pozornost.
