1. Miloš Zeman si uzurpuje moc vládnout, která mu podle Ústavy nenáleží. Dělá to tak, že protahuje všechny termíny na několik měsíců, aby si prosadil své nominace, a drží vlastní vlády a lidi u moci bez důvěry. Příkladem je podržení Staňka 2 měsíce, během kterých zrušil památkovou ochranu Hadím lázním v Teplicích, které vlastní sponzor Zemana a chce je zbourat. To je porušení článku 74 Ústavy. Nebo Rusnokova vláda bez důvěry, kterou také podržel přes čas a která rozdala 2,8 miliardy zakázky bez výběrového řízení. Anebo vláda Andreje Babiše vládnoucí 5 měsíců bez důvěry (Zeman zná Babiše již minimálně od roku 1999, kdy mu chtěl privatizovat státní Unipetrol a Zemanova vláda tehdy dosadila manažera Agrofertu do vedení této státní firmy.)

2. Hrubým porušením ústavy je tlak na tehdejšího předsedu NSS Josefa Baxu, aby ovlivnil výsledky Zemanových kauz na tomto soudě, čímž zasahoval do nezávislosti soudce a porušil čl. 82 Ústavy. Pokud by mu vyhověl, mohl se stát předsedou Ústavního soudu ČR. Baxa podle svých slov dostal pokyn: Vy jste šéf, vy to máte zařídit. Toto by Ústavní soud měl prověřit a vyslechnout všechny zúčastněné osoby. Zeman má vůbec problém respektovat rozsudky soudů, např. v kauze Peroutka (kde dlužno říci v zájmu objektivity byl rozsudek zrušen dovolacím soudem), nejmenovaní profesorů, což je základním znakem právního státu podle čl. 1 Ústavy.

V roce 2013 jsem byl spoluautorem žaloby na Klausovu amnestii pro tuneláře a považuji za správné, že byla tehdy na Klause podána žaloba za tento jeho čin. Stejně tak jako právník, občan a poslanec nemohu přehlížet, že Miloš Zeman natahuje ústavu jako cvičící gumu a kvůli svému egu manipuluje soudní rozhodování.