dovolte mi, abych pronesl pár slov k tomu zásadnímu tisku, který teď máme na stole. Já jsem chtěl říct, že poslanecký klub Pirátů byl prvním klubem, který se přihlásil k podpoře toho, že důchody se mají zvýšit. A od počátku jsme říkali a měli jsme to v programu, že by se měly zvyšovat spravedlivě všem. To znamená, aby to zvyšování nebylo pouze u těch, kteří berou nejvyšší důchody, ale aby ti lidé, kteří jsou ohroženi chudobou, tak aby benefitovali z tohoto zvýšení. Takže proto jsme ten návrh podpořili, měli jsme to v programu a docela mě mrzí, že některá tzv. pravicová média to interpretují úplně jiným způsobem, jako že Piráti se připojují ke komunistům. Není to pravda. My jsme ten návrh podpořili mnohem dřív, hned po tom, co byl publikovaný. Takže to je základ.
My ten návrh podpoříme i v hlasování, tak jako jsme ho podpořili, když ho projednávala Poslanecká sněmovna poprvé. Ale myslím si, že bychom neměli myslet v tento okamžik jenom na seniory, ale měli bychom myslet na celou společnost. A je to něco, co mi v tomto vládním návrhu trošku chybí. Je to zejména otázka toho, že i senioři mají děti. I to, že tady existuje střední generace a mladá generace. A že ten systém je potřeba vnímat jako celek. Zejména bych upozornil na to, že vláda měla v programu důchodovou reformu. Jestli je něco opakem důchodové reformy, tak je to právě řekněme jednostranné navyšování výdajů státu, výdajů na důchody bez toho, aniž by se jednoznačně řeklo, z čeho se ty peníze vezmou, protože rozdělovat peníze, to umí úplně každý. Brát si úvěry, vytvářet dluhy apod., to opravdu dokáže úplně každý. Ale tím zásadním úkolem je tedy říct, kde se na tento prospěšný krok, kterým zvýšení důchodů určitě je, vezme. A ty částky jsou nemalé. A když se podíváme na tu projekci, tak jsou opravdu dramatické. Já teď budu vycházet z grafu 3, který je na straně 8 důvodové zprávy ke sněmovnímu tisku 120, který znázorňuje bilanci příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdaje na důchody. Já jsem si to, aby to bylo srozumitelné, rozvrhl na to, kolik mi bude let v jednotlivé části tohoto grafu.
Takže teď je mi nějakých třicet let, až mi bude čtyřicet, tak důchodový systém se začne dostávat do poměrně významného deficitu, kolem 0,5 procenta. (Ukazuje dokument.) No, ale ten nejhorší, nejdramatičtější okamžik, ten shup, který v tom grafu je, tak k tomu dojde až budu někde kolem té hranice toho důchodu, kolem šedesáti osmi let. A v roce padesát sedm to vypadá, že ten roční deficit toho systému důchodového, bude 3,5 procenta hrubého domácího produktu, čili 200 mld. korun ročně v minusu, 200 mld. korun ročně. To je obrovská suma, která zatíží státní rozpočet, který to bude muset dotovat. Nebo měla by vláda říct, jakou má dlouhodobě představu, pokud chce plánovat zodpovědně s výhledem na další generace, kde tuto částku vezme.
Když se podíváme, o čem je tento návrh, tak tento návrh je, řekněme kosmetickou změnou, která z hlediska vývoje důchodů bude mít dopad, že ten deficit se zvýší o dalších přibližně 20 mld. korun, protože teď se navrhuje rozdělovat více jak 12 mld. korun ročně. No, a pokud samozřejmě bude více seniorů, kteří budou mít právo na ty zvýšení po osmdesáti pěti letech, a pokud bude více seniorů v důchodu, tak ta částka se samozřejmě dramaticky navýší. Ale bavíme se o nějakých 20 mld. korun ročně. O tom, co tady schvalujeme dneska. (Velký hluk v sále.) No, na to, že se bavíme o 20 mld. korun ročně, je tady poměrně rušná atmosféra...
Takže ta zásadní věc je taková, že během několika desítek let důchodový systém se dostane do deficitu v řádu 200 mld. korun. A když si to rozpočteme, jaká bude celková částka za těch následujících pár desítek let, tak se bavíme o částce 2 biliony korun, přibližně. Plus, minus, nějaký bilion možná. A to navýšení celkové, které dneska schvalujeme, tak je 0,5 bilionu korun. Na těch dalších přibližně třicet, čtyřicet let. To znamená do té doby, dokud nedojde k tomu nejdramatičtějšímu okamžiku v důchodovém systému.
Takže proto jsem se chtěl zeptat ještě vlády, jestli by mohla ozřejmit, jestli má vůbec nějakou koncepci, z čeho bude získávat peníze z této dramatické částky 200 mld. korun ročně Česká republika, aby zvládla zajistit životní úroveň našich seniorů. To si myslím, že je celkem zásadní. Jestli se konečně začne realizovat to, o čem se tady několik let mluví, co si dokonce vláda dala do programového prohlášení, že začne řešit odlivy zisků z ČR nejen v podobě legálních dividend, ale i v podobě nějakých různých nelegálních daňových optimalizací. To si myslím, že jsou ty kroky, které se od vlády očekávají, pokud chce být rozpočtově zodpovědná.
Já jsem chtěl tedy závěrem svého vystoupení požádat vládu, aby ustanovila nějaký orgán, který se bude seriózně zabývat důchodovou reformou ideálně tak, aby předložil návrh, který se zvládne schválit ještě v tomto volebním období, protože jednat bychom měli začít teď a nenechávat to na další generace, které už budou vstupovat do systému, který bude deficitní, a který bude Českou republiku zadlužovat. Takže proto závěrem mi dovolte požádat vládu, aby zřídila komisi, ve které budou zastoupeny všechny politické strany v Poslanecké sněmovně, a na jejímž panelu se bude konečně připravovat něco, co bude dobré nazvat důchodovou reformou. Takže shrnuji to své vystoupení. Předložený návrh na navýšení důchodu podpoříme. Chceme, aby naši senioři měli důstojnou životní úroveň. Zejména ti, kteří jsou nejvíce ohroženi chudobou, ale zároveň současně žádáme, aby se systematicky řešila potřeba důchodové reformy v České republice, aby pro tento účel vznikla komise, která bude mít jasný mandát předložit návrh, který se stihne projednat ještě v tomto volebním období.
Děkuji za pozornost.