Dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, my už tady hlasujeme poněkolikáté o prodloužení nouzového stavu. My jsme na začátku, když země byla v krizové situaci, podpořili to, aby nouzový stav byl prodloužen. Potom, když jsme zjistili, že některá opatření vlády nejsou rozumně připravována nebo že vláda nečiní potřebná opatření vůbec, jsme pojali určité pochybnosti ohledně toho jak dál postupovat a nechtěli jsme se podepisovat pro prodlužování nouzového stavu a teď jsme v situaci, která patří mezi ty horší případy, kdy opět rozhodujeme o prodloužení nouzového stavu, ba co více, situace je ještě komplikovaná tím, že tady máme novou hrozbu toho, že ten původem virus z Číny nám zmutoval, mluví se o tzv. mutaci britské, takže ta situace je ještě nejistější a to musíme samozřejmě uvážit. My jsme v rámci poslaneckého klubu přišli s jednoduchým kritériem, podle kterého se budeme rozhodovat.
My jsme v rámci poslaneckého klubu přišli s jednoduchým kritériem, podle kterého se budeme rozhodovat. Pokud uvidíme, že vláda skutečně projeví dobrou vůli a začne řešit klíčové otázky, které jsou potřebné pro zvládnutí epidemie, z nichž některé se neposunuly ani o centimetr, tak podpoříme prodloužení nouzového stavu. Pokud to naopak bude pokračovat dál v zajetých kolejích bez jakékoliv reflexe, tak prodloužení nepodpoříme.
Já bych chtěl krátce shrnout situaci na základě dat, potom bych probral jednotlivé návrhy, které k tomu máme, a potom bych se vyjádřil k dalšímu pokračování, závěru případně návrhu usnesení.
Za prvé, když se podíváme na to, jak si Česká republika vede, tak podle dat, která jsou z webové stránky Náš svět v datech, která vychází z dat Johns Hopkins University, kde vlastně byli první na světě, kdo pořádně začal srovnávat mezinárodně státy, tak Česká republika zůstává tmavým flekem na mapě Evropy. To je potřeba si říct, že pokud se srovnáváme s ostatními státy v rámci Evropy, tak Česká republika je tmavý flek uprostřed Evropy. A podobně špatná situace nebo horší je v Portugalsku a podobně špatná situace je ve Velké Británii a v několika dalších podstatně menších státech než je Česká republika.
Pokud se podíváme na naše sousedy a na ten základní údaj, čili počet potvrzených případů COVID-19, tak všechny okolní státy mají výrazně nižší počet případů potvrzení onemocnění. A to nemluvím vůbec o tom, že samozřejmě se podaří zachytit jenom část těch onemocnění a jsme na nějaké 50procentní úrovni počtu pozitivních testů, takže zjevně se skutečně testováním nedaří izolovat osoby, které jsou nemocné. Na jednu stranu tady je v centru pozornosti vakcína a já si myslím, že vláda dělá celkem dost pro to, aby tu vakcínu, kterou má k dispozici, dostala k obyvatelům. Ale do té doby, dokud nebudeme mít populaci proočkovanou, tak musíme řešit i šíření toho onemocnění. Takže myslím si, že bychom se měli věnovat i pokračování standardních metod, jako jsou karanténa, testování a jejich rozvoji. Protože to jsou ty věci, které skutečně ovlivnit můžeme. To, kolik dostaneme vakcíny, jsou věci, které se nám budou ovlivňovat podstatně hůře. Takže myslím si, že oblasti jako standardní hygiena na pracovištích, testy, dodržování a motivace, aby lidi zůstali v karanténě, jsou věci, kde skutečně máme ještě mnoho, co bychom mohli zlepšit.
Když se podíváme na mapu, na mezinárodní srovnání, tak Česká republika se pohybuje v dlouhodobém sedmidenním průměru, aby šlo o relevantní data, kolem 700 případů na sto tisíc obyvatel. Budu tedy mluvit vždycky o datech, která jsou vztažena na sto tisíc obyvatel. Můžete si to představit jako větší město jako třeba Olomouc, má sto tisíc obyvatel. Pokud chcete data za celou Českou republiku, přidejte dvě nuly. Takže v České republice máme 700 případů na sto tisíc obyvatel, zatímco na Slovensku mají 350 případů na sto tisíc obyvatel a ve všech okolních, sousedních státech České republiky je situace ještě lepší pokud jde o počet nákaz.
Pokud jde o počet úmrtí, tak Česká republika s 15 osobami na den na sto tisíc obyvatel je na tom podobně jako Slovensko. Ale už podstatně hůře než např., vlastně umírá nám denně na covid třikrát víc lidí než v Rakousku a dvakrát víc lidí než v Polsku. A o třetinu víc lidí umírá než v Německu. Takže pokud jde o počet úmrtí, tak situace je rozhodně velmi špatná ve srovnání s ostatními sousedními státy. A blížíme se k těm nejhorším státům, což jsou Portugalsko a Velká Británie.
Já jsem teď chtěl přejít k tomu, co můžeme zlepšit, protože ta vakcína, jak už to tady vlastně nastínil pan ministr, tak máme proočkovanost asi 1,5 %, takže z hlediska zvládání situace a dat, ve kterých dneska jsme, se zatím do nich nepromítla. A skutečně jsou výsledkem pouze toho, jak se chová populace a toho, jaká jsou aplikována opatření, jak jsou ta opatření ve skutečnosti dodržována. A jak nám funguje odchytávání lidí ze společnosti, jejich testování a uzavření do karantény či izolace. A z toho potom vyplývají samozřejmě ty nepříliš dobré výsledky, o kterých jsem mluvil. My jsme identifikovali skupinu opatření, o kterých jsme mluvili s panem ministrem na jednání, a ty můžu rozdělit přibližně do pěti skupin.
Za prvé je potřeba motivovat zaměstnance, aby dodržovali karanténu, protože se setkáváme s případy, kdy lidé kvůli tomu, že je nižší částka za nemocenskou, nechtějí jít do karantény, aby nepřišli o zdroj příjmů. Ostatně, když se podíváme na statistiky, polovina populace přišla o část svých příjmů během pandemie, takže není možné bagatelizovat tuto situaci, která dopadá na živobytí lidí. Takže my jsme tam přišli s návrhem opatření, aby se navýšila ta částka na desetidenní karanténu na 80 % nemocenské tak, aby lidé byli skutečně motivováni karanténu dodržet.
Druhá, velmi rozsáhlá oblast je to, jak se nám daří motivovat firmy, aby se zapojily do boje proti pandemii. Protože pracoviště je vedle rodiny, kterou těžko budeme nějak efektivně regulovat, tam je to skutečně jenom na dobré slovo, tak pracoviště je jeden z mála kolektivů, kde skutečně můžeme uplatnit pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v oblasti hygieny a boje s covidem. A můžeme motivovat firmy k tomu, aby více testovaly, tak jako to některé firmy dělají dobrovolně. Samozřejmě to stojí peníze a je záhodno, aby k tomu ty firmy byly finančně motivovány. A když k tomu budou motivovány např. tím, že dostanou nějakou slevu na dani, a investují ty peníze do ochrany svých zaměstnanců, tak to samozřejmě může pozitivně dopadnou i na Českou republiku. Protože každý ten případ, který se nám podaří odchytit, potom přispívá tomu, že se nám to nepropíše do čísel hospitalizovaných a neohrožuje to zdravotnický systém. Takže ta druhá velká oblast je, aby se skutečně zaváděla efektivní schémata testování např. my jsme tady v rámci Poslanecké sněmovny měli nějaké ty antigenní testy, ale aby se to stalo součástí těch skutečně velkých organizací, že takovouto věc budou řešit na denní nebo týdenní bázi tak, aby se maximálně ty problematické případy odchytily.
Třetí oblast se týká krizové legislativy. My jsme včera předložili panu ministru zdravotnictví k diskusi náš návrh o tom, jak by, je to konkrétní návrh v paragrafovém znění, jak by měl vypadat krizový jednorázový zákon o zvládnutí pandemie COVID-19 tak, abychom si vymezili pandemický stav, který nemusí být tak široký jako klasický nouzový stav, kde vláda může např. rozhodovat o devizách a dělat dalekosáhlá opatření, která vůbec nejsou potřeba ke zvládnutí pandemie tak, abychom si upravili režim odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně, poskytování zpráv, zveřejňování dat a jaká opatření vydává vláda, jaká opatření vydává Ministerstvo zdravotnictví. To jsou všechno věci, které by měly být postaveny najisto. A jakým způsobem se samozřejmě přezkoumávají opatření obecné povahy, která jsou vydávána v rámci boje proti pandemii tak, aby ten soudní přezkum byl i efektivní. Já jsem přesvědčen, že to pomůže i Ministerstvu zdravotnictví a vládě, protože pokud tam máme dvouinstanční přezkum, kde to musí jít nejdřív na Městský soud v Praze, potom teprve na Nejvyšší správní soud a ta řízení se vlečou, tak to samozřejmě drží i vládu v nejistotě a bylo by vhodné, aby ten soudní přezkum byl rychlý a efektivní.
Takže to je otázka krizové legislativy, kterou je potřeba aktualizovat. S tím covidem tady budeme žít ve velkém rozsahu minimálně půl až tři čtvrtě roku, kdy to bude pořád významný zdravotnický problém. Takže si myslím, že pokud bychom dokázali ve zrychleném řízení např. ve stavu legislativní nouze přijmout zákon, který to upraví na základě výsledku dohody poslaneckých klubů, tak bychom se dostali do transparentnějšího a předvídatelnějšího prostředí.
Čtvrtý okruh se týká cílení opatření, ať už jde o zákaz vycházení nebo různá omezení podnikání. Tam bychom si skutečně přáli, aby tam, kde to jde a kde je to důkladně promyšleno, tak jsme nahrazovali plošná opatření. My jsme tady měli a viděli vystoupení pana premiéra, který říkal, že už se nikdy nebudeme vracet k plošným opatřením. A stejně i ve věcech, které by šly daleko důkladněji promyslet, tak se k plošným opatřením vracíme. Určitě si všichni vzpomeneme, jak se otevíraly hospody před Vánoci, na což samozřejmě byl tlak, a je dobře, že došlo k nějaké úpravě, ale kdo to viděl v reálu, jak to vypadalo, že ty hospody byly přeplněné a nebylo tam to, jako měli ve Státech, kde zvládají epidemii, že každý druhý stůl je přeškrtnutý a nedá se tam sedět, byla tady spousta hospod, restaurací a jiných podobných stravovacích zařízení, kde zkrátka zavřeli jeden salonek, nebo žádným způsobem neodlišili místa, kde se nedá sedět, a tam se skutečně vládě nepodařilo, ačkoli na papíře to bylo hezky upraveno, tak se jí nepodařilo, aby se ta opatření plně propsala do společenského života. Myslím si, že to každý zažil na vlastní kůži. Stejně tak zákaz vycházení, který je pojat plošně, to znamená, že po deváté hodině nemůže být nikdo venku, i kdyby si šel třeba zaběhat nebo něco podobného, protože to nestihl, protože byl celý den v práci, tak samozřejmě všechna tato přísná opatření vedou k tomu, že se snižuje míra jejich dodržování a míra toho, že je lidé berou vážně. A pokud chceme pandemii zvládat, tak skutečně je potřeba, aby lidé respektovali ta opatření, a ta musí být nastavena tak, aby byla přiměřená, a ne když ty lidi v uvozovkách sevřeme pomocí těch přísných opatření, tak samozřejmě si najdou nějakou skulinu a vykašlou se na ně a tak dále. A to říkám samozřejmě při vědomí všeho toho, že je potřeba omezovat a znemožnit, aby docházelo v podstatě k náhradě těch zakázaných restauračních zařízení tím, že se dělají nějaké soukromé večírky a podobně, tak to samozřejmě žádoucí není. Ale jde tam o tu proporcionalitu, která v rámci těch opatření musí být zachována tak, aby to bylo i v souladu s ústavním pořádkem.
A poslední pátý bod, ten se týká zveřejňování dat. Chtěl bych poděkovat panu ministrovi, že jsme od něj dostali příslib, že budou zveřejňována průběžně data, tak jako jsou dneska zveřejňována o šíření nemoci, i data o očkování, tak aby nedocházelo ve společnosti k různým dohadům, že ten který kraj dostal víc vakcín na obyvatele než jiný kraj, tak abychom viděli, jaký je zájem v různých věkových skupinách, případně zájem podle profesí.
Takže toto je pět bodů, které bychom byli rádi - a pan ministr řadu z nich zmínil ve svém projevu, za to mu chci poděkovat - aby se propsaly do budoucího postupu vlády. A pokud skutečně budeme cítit, že je tady jasný závazek vlády tu situaci zlepšit, tak jsme připraveni jednat o prodloužení nouzového stavu. Současně předpokládám, že část těch bodů, o kterých jsem tady mluvil, načteme jako doprovodné usnesení nebo další část usnesení tak, aby Poslanecká sněmovna jasně dala najevo vůli, že vláda má usilovat o větší motivaci k dodržení karantény u zaměstnanců - a mám na mysli zejména pozitivní motivaci - podporu hygienických opatření a testování v rámci organizací, firem a tak dále, jednoznačný právní režim, zvládání epidemie a lepší cílená opatření v rámci boje proti pandemii a zveřejňování dat o očkování. Předpokládám, že tyto záležitosti by vláda potom měla reportovat na dalším jednání Poslanecké sněmovny. A rád bych to uzavřel, že pokud uvidíme tady dobrou vůli, že je potřeba s tím něco dělat, tak půjdu na jednání našeho poslaneckého klubu a budu se snažit, abychom podpořili za tohoto předpokladu, že budeme cítit kompetenci ke zvládnutí pandemie, v tomto případě prodloužení nouzového stavu.
Děkuji za pozornost.
