Zákon měl usnadnit podmínky pro jejich činnost. Přinesl ale více povinností a úřadování, aniž by je vyvážil odpovídajícím zvýšením odměn. Znalců tak rychle ubývá. Během půl roku jich ukončilo svou činnost téměř 500 a dalších 200 si živnost pozastavilo. Ministryně v odpovědi sdělila, že se jí nepodařilo vyjednat s Ministerstvem financí navýšení v patřičné rozpočtové kapitole, způsob řešení této situace však neuvedla.

Soudní znalci chybí v řadě oblastí. Největší nedostatek je u oborů psychiatrie, psychologie nebo v zeměměřičství. Nedostatek znalců protahuje soudní řízení až o roky. I kvůli tomu se tak vlečou kauzy týkající se korupce či hospodářské kriminality, kde běžně soudy ze znaleckých posudků vychází.

„Pokud jde o aktuální snížení počtu znalců o cca tisíc, tento pokles odpovídá predikci ministerstva. Třetina až pětina znalců zapsaných u krajských soudů je neaktivních. Ministerstvo si rovněž uvědomuje problémy spojené s dlouhodobým nedostatkem znalců v žádaných oblastech. Nízký a v některých případech stále klesající počet znalců je přitom odrazem nedostatku odborníků v dané oblasti. V oblastech jako je např. psychiatrie obecný nedostatek specialistů odráží i nedostatek soudních znalců. Ministerstvu spravedlnosti se tedy nepodařilo v jednáních s Ministerstvem financí prosadit navýšení kapitoly rozpočtu pro zvýšení odměn znalců,“ uvedla v odpovědi na interpelaci ministryně Benešová.

„Již v březnu letošního roku jsem interpeloval ministryni Benešovou a ptal se, jak chce ministerstvo tento problém řešit. Její odpověď nepovažuji za uspokojivou a dostatečně vysvětlující, a tak tuto písemnou interpelaci zařadím na jednání Sněmovny a budu požadovat důslednější vysvětlení, jak chce Ministerstvo spravedlnosti tuto neutěšenou situaci řešit. Současný stav, kdy znalci dostávají odměnu pouze ve výši zlomku toho, co je obvylé na trhu práce, výrazně snižuje zájem o tuto profesi, prodlužuje řízení a vytváří příležitosti pro nekalé ovlivňování,“ komentuje situaci Michálek.