já bych si dovolil připomenout to, čím začal předseda vlády ve svém projevu, a to že žádná vláda na světě nebyla schopna zabezpečit roušky. Já nechci, aby to vyznělo nějak kriticky, já myslím, že jsme udělali spoustu dobrých kroků v rámci těch posledních dnů, trošku jsme zanedbali prevenci, možná trošku hodně, když se podívám na pana ministra zdravotnictví, ale pojďme se podívat na ty, kteří to opravdu dělají dobře. A už tady zazněl příklad Tchaj-wanu. Já si myslím, že to je příklad, který je nosný. Když se podíváme na konec ledna, kdy se činily zásadní kroky. 22. ledna ECDC vydala svůj Rapid risk assessments, ve kterém říká, že se domnívá, že potenciální dopad propuknutí epidemie koronaviru je vysoký, že další globální šíření je pravděpodobné a že pravděpodobnost zjištění případů dovezených do EU je střední. 27. 4. (1.?), čili den předtím, než tady vystupoval ministr zdravotnictví, měli v Číně 2 877 nakažených. Tak to asi nevypadá na šíření nákazy, která se šíří jenom ze zvířat na lidi kvůli tomu, že mají nepořádek na zvířecích trzích.
Takže teď k té otázce. Žádná vláda na světě nebyla schopna zabezpečit roušky. Tak jsem se podíval na ten Tchaj-wan. A po prvním potvrzeném případu šíření na konci ledna otevřeli na Tchaj-wanu výrobní střediska roušek a nasadili na to část armády. Teď vyrábějí 13 milionů kusů roušek denně. Ano, pokud bychom chtěli zakládat taková výrobní střediska, byl by potřeba v České republice nouzový stav. Ale to my jsme neudělali a nouzový stav jsme nevyužili. Místo toho jsme dovezli roušky z Číny a přivítali jsme je na letišti. Šlo o 5 milionů roušek, o jednorázovou dodávku, zatímco Tchaj-wan vyrábí 13 milionů kusů denně. Takže Tchaj-wan si to musel udělat sám, protože tedy Světová zdravotnická organizace ho odmítla přijmout mezi svoje členy, pozorovatele, nadále blokuje jeho členství s odvoláním na to, že se to Číně nelíbí. Té Číně, která tedy falšuje statistiky, kde ten koronavirus vznikl, kde ho nezvládli zkrotit hned v počátku, a teď prodává na celou zeměkouli svoje výrobky.
A co jsme udělali my tedy na konci ledna, zatímco na Tchaj-wanu začali vytvářet výrobní střediska roušek a zahájili tam tu výrobu 13 milionů denně? Pan Bohuslav Svoboda má moje uznání. Zeptal se na to 28. ledna ve Sněmovně a pan ministr Vojtěch, v té době, kdy v Číně mají 2 877 případů a evropská agentura týden předtím varovala, že globální šíření je pravděpodobné, tak říká, prověřoval jsem to u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc kusů roušek a jeden český výrobce má na skladě milion, takže roušky budou. Tak pokud odhlédnu od těch 25 tisíc roušek, což je číslo, které je extrémně nízké v porovnání s tím, že Česká republika má 10 milionů občanů, z toho přibližně 9 milionů občanů jsou starší 2 roky, takže mají povinnost nosit roušku, tak je to zcela neadekvátní.
Já si myslím, že jsme se vydali správnou cestou. Myslím si, že není vhodné, abychom se srovnávali s Itálií, Španělskem a některými dalšími státy, které zvolily chybný scénář a začaly reagovat pozdě. Nicméně to srovnání, pokud chceme dělat nějaké srovnání, tak se spíš srovnávejme s ostatními středoevropskými státy. Mapka podle Polska 4 200 nakažených, Slovensko 534, Maďarsko ještě méně. Takže ta východní Evropa v tomhle tom zrovna zvolila podle mého názoru správnou strategii. Já jsem to tehdy na začátku podporoval, i ty kroky vlády, které se toho týkaly. Ale vraťme se zpátky k tomu, o čem se tady bavíme, to je ten nouzový stav.
Vystoupila tady řada kolegů, kteří kladli otázky, včetně našeho kolegy Petra Třešňáka, který se ptal ministra zdravotnictví na několik otázek, konkrétně myslím, že to bylo 34 nebo 37 otázek, asi před třemi týdny a nedostal na ně odpověď, ani na tuto svoji písemnou žádost (ukazuje), ani tady na plénu Poslanecké sněmovny. Ale já předpokládám, že pan ministr, i když tady zrovna nebyl, tak to určitě postřehl, takže snad se k tomu vyjádří, protože je důležité pro nás, abychom měli aktuální informace, až se o tom nouzovém stavu budeme rozhodovat. Ty otázky došly 18. 3. panu ministru Vojtěchovi, tři týdny to tam leží bez reakce. A jsou tam poměrně vážné věci, na které se ptáme. Protože ono se z toho docela ukazuje, že některé, pokud to je tak, jak to vypadá, tak některé orgány na Ministerstvu zdravotnictví úplně nefungovaly tak, jak měly.
Jenom když přečtu pár otázek. Vláda má k dispozici od roku 2015 Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, ve které byly doporučené například investice k ochraně obyvatelstva před případnou epidemií. Proběhly investice uvedené v tomto plánu? Pokud ne, tak proč? Které investice z tohoto plánu byly dokončeny? K Ústřední epidemiologické komisi - kolikrát se v roce 2020 sešla? Podařilo se mi dohledat pouze jeden zápis z Ústřední epidemiologické komise. Jaká byla její doporučení vládě, to, co má dělat podle pandemického plánu? Ta komise má dávat doporučení vládě a v jejím čele stojí ministr zdravotnictví. Postupuje vláda podle jednotlivých fází pandemického plánu? Bude zveřejněn typový plán pro tento typ pandemie? Která jednání vede vláda na úrovni EU s jednotlivými členskými státy ve věci globálního potlačení šíření COVID-19 atd.? Těch dotazů na další témata, jako jsou ochranné pomůcky, léčiva, zdravotnická zařízení a přístrojová technika, je tam opravdu dost. Některé z nich byly zodpovězeny v rámci veřejných vystoupení. Některé však dosud zodpovězeny nebyly.
Já bych k nim dodal možná ještě několik dalších otázek, které od té doby vznikly. Vyšlo najevo, že Ministerstvo zdravotnictví stanovilo extrémně nízký odhad počtu respirátorů pro uložení u Správy státních hmotných rezerv, a to 20 tisíc kusů. Tak jsem se chtěl zeptat, proč Ministerstvo zdravotnictví pod vedením pana ministra Vojtěcha tam poslalo tenhleten takhle nízký požadavek - 20 tisíc kusů, to tedy může pokrýt maximálně tak jeden den nouzového provozu státu. No a pak samozřejmě bych se chtěl zeptat, jakým způsobem vláda nakupuje. My už jsme dostali některé informace. Za to bych chtěl poděkovat, protože vím, že Ministerstvo vnitra zveřejnilo část těch informací. Nicméně si myslím, že vláda by měla zveřejnit komplet seznam, co, kdy, kde a v jaké kvalitě nakupuje tak, aby to bylo transparentní, aby tam bylo uvedeno, co jde z Česka, co jsou čínské firmy, jací jsou tam prostředníci, jaké mají provize atd. Myslím si, že podstatné je samozřejmě to, abychom měli jistotu, že ty pomůcky mají náležitou kvalitu a že ta cena není žádným způsobem dramaticky vyšší než aktuální tržní cena v daný okamžik. Samozřejmě je potřeba zohlednit to, že jak byl nedostatek prostředků na trhu, tak aktuální tržní cena byla vyšší. To je samozřejmé.
Teď bych chtěl reagovat na vystoupení pana ministra Hamáčka. Děkuju za jeho přístup, protože nás vyzval k tomu, abychom kladli otázky, a to si myslím, že je naše důležitá role jako opozice. Přivítal jsem to, že pan ministr Hamáček nás seznámil s tím, že vláda má nějakou představu o tom, kdy polevit s opatřeními a jakými opatřeními proti koronaviru, a citoval zde, že tedy vláda zmírní ta opatření, až ten nárůst nebude exponenciální. Tak když se podíváme na ten aktuální graf (ukazuje), tak se ukazuje, že tady v té úvodní části nárůst skutečně lze považovat za exponenciální v tom přiblížení, ale potom, co začal účinkovat efekt zavedené karantény, tak se v zásadě ten počet případů pohybuje pod hranicí toho, co bylo naměřeno někdy 27. 3. To znamená aktuálně, i když ta data jsou dejme tomu, ten efekt v detekci je nějakých 11 dnů nazpátek, tak ta data ukazují, že exponenciální nárůst určitě nemáme. Máme nárůst, který je v zásadě konstantní. Takže to je, aby bylo vyjasněno, kdy vláda přijme zmírnění těch opatření.
A poslední část svého projevu chci věnovat problematice nouzového stavu v návaznosti na tu faktickou podstatu. Já jsem si nechal zpracovat analýzu, která popisuje, jaká opatření může vláda podniknout a jaká opatření může podniknout pouze, pokud je vydán nouzový stav, protože drtivou část těch opatření lze dělat podle té analýzy i bez nouzového stavu. Takže proto mě zaujalo, že ta žádost byla směřovaná, nebo odůvodněná v tom, co se usnesla vláda, v tom písemném materiálu, že je potřeba rychleji zadávat veřejné zakázky.
Vláda uvedla, že z důvodu zajištění ochrany je za současné situace základním bezpečnostním zájmem České republiky provádět nákupy ochranných a zdravotnických potřeb bez časové prodlevy. Jednotliví zadavatelé tak nemusí během trvání nouzového stavu zadávat související urgentní veřejné zakázky v zadávacím řízení, neboť bezpečnostní zájem státu na ochraně životů je upřednostněn před principy zadávání veřejných zakázek.
S tím samozřejmě nelze než souhlasit, ale je potřeba doplnit, že tato situace není vázána na nouzový stav, protože zákon o zadávání veřejných zakázek v § 29 písm. a) a § 198 odst. 2 písm. a) to nespojuje s nouzovým stavem, ale zkrátka s každou mimořádnou okolností, která znemožňuje dokončit ten plánovaný úkol, ke kterému je potřeba veřejná zakázka.
A tímto způsobem je možné pokračovat v zásadě dále. Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s Německem a Rakouskem, lze postupovat i podle § 11 zákona č. 191/2016, o ochraně státních hranic. Zákaz vstupu pro všechny cizince z rizikových oblastí, lze postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Totéž u zákazu hromadných akcí nad 30 osob, případně osobní přítomnosti žáků a studentů na školách. Takže tímto způsobem jsem prošel všechna ta opatření a drtivá část z nich není vázána na nouzový stav. Pokud bude mít někdo zájem o přesnější informace, rád se k tomu vrátím.
Co tedy je vázáno na nouzový stav, tak je pracovní povinnost, kterou může vláda ukládat, a zabavování majetku při krizovém stavu, ale ta pracovní povinnost byla využita jen velmi okrajově, a to ve vztahu ke studentům některých fakult lékařského zaměření, a zabavování majetku, o tom tedy zpraven nejsem, že by se vůbec využilo. Tohle třeba využil ten Tchaj-wan, že nějakým způsobem přiměl některé výrobce, aby začali vyrábět to, co je potřeba, čili v tom případě roušky.
Pak by nebylo možné vydávat krizová opatření hejtmanů, nicméně pokud vím, tak ohledně těch krizových opatření spousta těch věcí byla nahrazena opatřeními Ministerstva zdravotnictví, takže ani v tomhle ohledu není potřeba nouzový stav, aby hejtmani mohli vydávat nějaká další opatření. Není to moc využíváno.
A pak to má nějaké trestněprávní důsledky, jako že je to přitěžující okolnost, a má to daňové důsledky, že vláda může za nouzového stavu umožnit plátcům, kteří uskutečňují zdanitelná plnění pro ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a tak dále, aby dodávaly havarijní služby, a subjekty hospodářské mobilizace stanovené druhy zboží a poskytovaly stanovené služby těmto subjektům bez daně při zachování nároku na odpočet daně v plné výši. Tohle však, pokud vím, tak vůbec využito nebylo.
Takže když jsem zrekapitulovat všechna ta opatření, tak z toho vyplývá, že ten nouzový stav není potřeba sám o sobě, ale chápu, že vláda to zkrátka jaksi možná chce prezentovat, aby to bylo jednodušší, aby to bylo sběrné, a případně, aby měla možnost sáhnout k těm, řekněme, invazivnějším zásahům jako je to zabavování majetku nebo pracovní povinnost pro případ, že by to bylo potřeba. Takže já jsem se chtěl zeptat, jestli to tedy chápu správně nebo jestli vláda tam má nějaké další zásadní opatření, kvůli kterému požadujete ten nouzový stav.
Teď bych se rád krátce věnoval právní úpravě, protože některá ta opatření, která byla vydána, tak obsahují závažné vady. Já jsem upozornil svojí interpelací na pět takových vad a chtěl jsem poděkovat za to, že vláda zjednala ve dvou případech nápravu, a to, že předložila návrh na odklad voleb na Teplicku, a také, že nám předkládá materiály do Poslanecké sněmovny tak, abychom měli aspoň 24 hodin na seznámení se s nimi. Nicméně jsou tam i tři další vady, a to je nedostatečné odůvodňování opatření Ministerstva zdravotnictví, která můžou komplikovat potom třeba soudní přezkum těchto mimořádných opatření, zákaz scházení zastupitelstev a potom nejasný režim náhrady škody, o kterém už se tady zmínili předřečníci a který by měla vyjasnit paní ministryně Schillerová.
Abych to shrnul, za mě, já bych rád slyšel odpovědi na následující otázky od členů vlády.
Jestli se, za prvé, inspiruje Česká republika od států, které zvládají tu epidemii skvěle, jako je Tchaj-wan a jestli případně podpoří to, aby tento stát mohl být členem-pozorovatelem Světové zdravotnické organizace, protože by to jistě přispělo ke zkvalitnění její činnosti.
Za druhé, jestli dostane pan poslanec Petr Třešňák odpověď na tři týdny starý dotaz a jestli já dostanu odpověď na ty své další dva dotazy, položené v této rozpravě.
Za třetí, jestli budou transparentně zveřejněny informace o nákupech, které vláda dělá napříč resorty v rámci nouzového stavu.
Za čtvrté, aby byly vyjasněny ty podmínka, za kterých vláda ukončí opatření, a jestli je to opravdu vázáno na exponenciální růst, který teď nepozorujeme, to je na pana Ministra Hamáčka.
Za páté, jaké jsou ty konkrétní věci, kvůli kterým je třeba nouzový stav a nestačí další opatření podle zvláštních zákonů, např. zákona o ochraně veřejného zdraví, protože tou rešerší tady jsem ukázal, že vlastně ta opatření jsou naprosto marginální; a
za šesté, poslední dotaz, jestli vláda zjedná nápravu u právních vad, které jí byly vytčeny v souvislosti s odůvodňováním opatření Ministerstva zdravotnictví, zákazem konání zastupitelstev a režimu náhrady škody.
Děkuji vám za odpovědi.
