Současné demografické trendy tedy nejsou zrovna povzbuzující. Potěšením nemůže být ani to, že Česká republika není v Evropě výjimkou, jako spíše zemí potvrzující tendenci patrnou v řadě dalších zemí. Postupně stárneme. Další generaci ale potřebujeme nejen pro fungování důchodového systému.
Husákovy děti už stárnou
Obojí má přirozeně za následek snížení počtu obyvatel o 3700. Jedná se sice o nepatrný pokles, ale v nejbližší době se nečeká žádné zlepšení. Naopak, silné ročníky z řad Husákových dětí už stárnou a příliš mnoho dalších děti už nejspíše mít nebudou.
Bylo by naivní myslet si, že problém úbytku obyvatel lze řešit pouze nařízeními seshora. Stát není všemocný a vše záleží i na lidech samotných. Existují ale opatření, která by mohla přinést prospěch a zlepšit postavení matek s dětmi. Přirozeným řešením se mohou stát např. nabídky zkrácených úvazků, zjednodušení zavádění školek na pracovištích a možnost práce z domu.
Možností, jak zlepšit postavení matek s dětmi, potažmo rodin, existuje nepřeberné množství a některá už byla realizována. Je třeba nepolevovat v úsilí a nadále zlepšovat podmínky pro výchovu dětí. Děti přece mají být pro společnost přínosem, a ne diskriminujícím faktorem. Tomu by se měla přizpůsobit i politika státu, který by měl vedle daňových úlev podporovat pracující rodiče dalšími výhodami například v důchodovém systému. Tyto rodiče přispívají nejen do důchodového systému, ale jejich děti
Česká společnost se musí přestat k rodinám s dětmi chovat macešsky
Vraťme se ale ještě na chvíli k problému vystěhovalectví, protože i ono je dalším ukazatelem toho, že v Česku musí být něco špatně. Nadešel čas položit si otázku: Proč lidé nechtějí žít v České republice a raději se stěhují jinam? Něco musí být špatně a nedostatek pracovních příležitostí zdaleka nebude postačujícím vysvětlením.
Při cestě ze Švédska jsem potkal Čecha, který odešel po prezidentských volbách s rodinou do Norska. Chce, aby jeho děti vyrůstaly v normální společnosti, kde najdete u soudů a úřadů logiku a právo. V České republice to prý nenašel. Navíc finanční podpora rodin tam má podle něj logiku. A například se lze inspirovat v tom, že je otcům umožněno starat se o své malé děti v rámci tzv. otcovské péče, což podporuje stabilitu rodin.
Dříve či později bude nutné oba problémy řešit a není proto od věci začít co možná nejdříve. Jde o budoucnost státu i prestiže samotné České republiky. Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že úroveň každé společnosti se pozná podle toho, jak si dokáže vážit svých rodin. A protože rodinu má téměř každý, musí každý začít nejdříve u sebe.
