V Bruselu bydlím v části Schaarbeek, kde žije mnoho přistěhovalců z muslimských zemí. Často jsem zde svědkem následující scény. Po ulici jde muž, vedle něho jde žena a za ním další. Později jsem se dozvěděl, že praxe bývá u místních muslimů taková, že jedna je oficiální manželkou. Další jsou už „neoficiální,“ a tedy nezákonné.
Ptám se, opravdu je takový problém přijmout monogamní soužití za své? Rád bych připomněl, že monogamie byla zavedena i ve dvou muslimských zemích Turecku a Tunisku a převážně muslimských postsovětských státech střední Asie.
Dalším kamenem úrazu je i mezi evropskou muslimskou komunitou silně rozšířený antisemitismus. Podle studie s názvem Antisemitic Attitudes among Muslims in Europe provedené v několika zemích EU je míra vyšší ve srovnání s ostatní populací. V čem se projevoval? Jednak vyjadřovali ve srovnání s celou populací mnohem častěji souhlas s několika předloženými antisemitskými výroky, přičemž míra antisemitismu rostla s mírou zbožnosti. Problémem je sice ne otevřené popírání, ale zlehčování holocaustu.
Bohužel, nezůstává pouze u verbálních projevů. Uvádím některé nejznámější příklady otevřeného protižidovského násilí, které hovoří za vše: Útok na židovské bruselské muzeum v roce 2014, útok na pařížský obchod v loňském roce s košer zbožím (na statistikách bohužel nic nemění skutečnost, že jedním ze statečných zachránců rukojmích byl sám muslim) či útok na židovskou školu v Toulouse z roku 2012.
Vedle nenávisti vůči Židům je obrovským problémem také loajalita k demokratickému zřízení. Např. v Dánsku nedávný průzkum zveřejněný na dánském serveru the Local ukázal, že respekt k dánské ústavě není samozřejmý. Nezanedbatelná část dotázaných muslimů v Dánsku je pro zavedení práva šaría jako základu dánského práva. 11 % korán hlavním zdrojem pro dánské zákony a 26,5 % by preferovalo mix Koránu a dánské ústavy.
Samozřejmě lze namítnout, že právo šaría má mnoho škol a mohou se lišit i názory muslimských vykladačů práva. Na druhé straně ale o mnohém svědčí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu týkajícího se zrušení kontroverzní turecké islamistické politické strany Refah Partisi. Štrasburský soud rozhodl tak, že právo šaría je neslučitelné s Úmluvou o ochraně lidských práv, a to kvůli jeho pravidlům trestního práva, nepřiznání rovnoprávného postavení mužům a ženám v právním pořádku a zasahování do soukromého i veřejného života na základě náboženských předpisů.