Rodina se proti zastavení řízení odvolá.
„Oslabování vazeb mezi občany a státem je naprosto nepřijatelné. České soudy by se neměly vyhýbat rozhodování s výmluvou, že děti žijí v zahraničí a má je řešit jen diplomacie. Zdaleka už nejde jen o Michalákovy, ale o všechny rodiny, které se v zahraničí ocitnou v nouzi. Čeští občané se sice mohou obracet na mezinárodní instituce, první pomoc by ale měli nalézat doma,“ zdůrazňuje poslankyně Jitka Chalánková, která je nyní zmocněna zastupovat Evu Michalákovou i před hodonínským soudem.
"Soud zřejmě dospěl k závěru, že když si o případu Evy Michalákové už dva měsíce nic nepřečetl v novinách, tak prostě zkusí řízení zastavit a nikdo si toho nevšimne. Tato kauza mimo jiné demonstruje obrovskou kontrolní moc médií," glosuje také europoslanec Tomáš Zdechovský.
Rozhodnutí soudu zaskočilo i další členy Petičního výboru na pomoc rodině. Podle Pavla Hasenkopfa rodina vycházela zdohody, podle které měl být nyní soudu doručen text stížnosti do Štrasburku, aby se soud mohl s případem seznámit. Do rozhodnutí štrasburského soudu mělo řízení v Hodoníně takříkajíc spát, protože by nemělo v této fázi smysl. „Rozhodně ale nelze akceptovat zastavení řízení, protože to by znamenalo jeho definitivní konec a ztrátu možnosti se na české soudy v budoucnosti obrátit. Soud tím fakticky schválil zbavení rodičovských práv Evy Michalákové v Norsku, aniž by případ vůbec znal. Podkopává tím i dosavadní diplomatické úsilí české vlády - to rodina nemůže v žádném případě akceptovat,“ vysvětluje okolnosti případu právník Pavel Hasenkopf.
Dosavadní i další očekávaná rozhodnutí soudů v případě Michalákových mohou být důležitým precedentem pro další případy. Soud by měl být schopen posoudit kroky norských orgánů z hlediska jejich souladu s mezinárodním a českým právem na ochranu dětí a rodin a teprve na základě toho rozhodnout, zda zahraniční rozhodnutí uzná. Rozhodovat by navíc měli zkušení soudci, kteří se nezaleknou kauz s mezinárodním prvkem, jež se nedají vyřešit podle jednoduché šablony.
Eva Michaláková se na český soud poprvé obrátila před třemi lety, kdy začalo být zřejmé, že norský Barnevern vrácení dětí nepřipustí a diplomatické snažení českého státu selhává.
