Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), člen Výboru pro občanská práva a svobody, na plénu Evropského parlamentu vytýkal, že členské státy málo vyměňují informace o pohybu podezřelých osob: „Osobně považuji agenturu Europol za jednu z těch nejdůležitějších pro zajištění bezpečnosti v Evropě. Jak jsme se, ale přesvědčili v minulých letech, tak její spolupráce s členskými státy postrádá nejen systematičnost, ale také efektivitu. V dnešní propojené Evropě přeci není možné, že předávání údajů o nebezpečných či potencionálně nebezpečných osobách nefunguje. Jak jinak můžeme, bojovat proti kriminalitě, organizovanému zločinu či terorismu a zajistit bezpečnost našich občanů?“.

"Díky rozšíření povinnosti policejních orgánů poskytovat důležité údaje získá Europol komplexnější a plnohodnotnější obraz o závažné trestné činnosti v EU včetně terorismu. To mu umožní rychleji identifikovat a vyhodnocovat bezprostřední hrozby i dlouhodobější trendy ve všech oblastech trestné činnosti. Těsnější spolupráce mezi policejními orgány členských států a Europolem by také měla vést k vytváření kvalitnějších zpravodajských dokumentů, s jejichž pomocí bude možno účinněji chránit bezpečnost občanů v EU,“ říká Jaromír Štětina (TOP 09/STAN), místopředseda podvýboru pro obranu a bezpečnost.

Protiteroristická opatření na ochranu Evropy je potřeba přijímat rychleji

Podle europoslance Tomáše Zdechovského je třeba protiteroristická opatření na ochranu Evropy přijímat rychleji, ale ne na výrazný úkor omezení života občanů. Vzájemné sdílení údajů jmenné evidence cestujících, výměna informací o lidech, kteří mají záznam v trestním rejstříku, zamezení nelegálnímu pohybu zbraní -  to jsou jen některá opatření, která Evropa v současné době řeší.

„Obrovským úspěchem Evropské lidové strany je dubnové přijetí směrnice týkající se údajů jmenné evidence cestujících. Současná kroky podniknuté za účelem zajištění bezpečnosti jsou podle mého stále nedostačující. Považuje proto za naprosto nezbytné, aby EU urychleně přijala další a mnohem razantnější protiteroristická opatření,“ vyjádřil Zdechovský.

Problémem jsou tzv. zahraniční bojovníci

Podle Zdechovského jsou zapotřebí i systematické kontroly na vnějších hranicích a koordinované namátkové kontroly na vnitřních hranicích. „Dosud se systematické kontroly osob překračujících vnější hranice týkaly pouze občanů třetích zemí. Současná hrozba představovaná navrátilci ze strany zahraničních bojovníků se ale týká především obyvatel EU,“ vysvětluje.

Ani po opakovaných útocích nejsou členské státy EU schopny společně čelit hrozbám zahraničních bojovníků. Důvodem je neexistence stanoveného právního postupu při takových situacích. „Proto považuji za nutné co nejrychlejší přijetí ambiciózní směrnice k terorismu. Dále se členské státy musí shodnout na přístupu k navrátilcům z Islámského státu, aby bylo zajištěno, že každý navrátilec skončí v rukou spravedlnosti, jakmile se objeví na území EU,“ dodává a zároveň zdůrazňuje nutnost mezinárodní spolupráce. „V boji proti terorismu vůbec je také nutné zintenzívnění výměny informací zpravodajských služeb a zlepšení spolupráce se třetími zeměmi.“

Je třeba podpořit i oběti teroristických činů

Zdechovský upozorňuje na opomíjené téma, kterým je podpora obětem terorismu a jejich rodinám „Podpora obětem a jejich příbuzným by měla být určena především osobám, které se staly oběťmi teroristického útoku v zahraničí. Je tedy třeba vyslyšet jejich hlasy, vyslechnout jejich příběhy a jejich znalosti využít v boji proti terorismu.“