Norsko obrací o 180 stupňů
„Norské ministerstvo pro děti a rovnost vydalo směrnici, která má udělat celý systém transparentnější. Tamní orgány přiznaly chybu a přestaly strkat hlavu do písku. Jedná se o obrovský posun v této záležitosti,“ říká Zdechovský.
Zamýšlené změny popisuje europoslanec následovně. „Norská ministryně pro děti a rovnost Solveig Horne chce, aby se v případech, kdy není možná výchova ve vlastní rodině, nejprve přihlédlo k tomu, zda děti nemají vazby na jinou zemi. Mělo by se tedy brát v úvahu, zda dětem opravdu více prospěje umístění do norské pěstounské rodiny, anebo naopak péče v domovské zemi.“Těžká rána pro mezinárodní image Norska
V Norsku se dlouho o celé věci příliš nepsalo, nicméně v jednom z nejčtenějších norských listů je nyní zmiňována kritika zvenčí vyvolaná právě sporným odebíráním dětí cizinců. „Je v zájmu samotného Norska, aby s poškozenou reputací začalo něco dělat. V deníku Aftenposten se můžeme dočíst, že Barnevernet je v zemích jako Česko a Litva patrně nejznámějším norským slovem. K tomu dodávám, že slovo většinou nebývá zmiňováno v pozitivních konotacích. Doufám proto, že nedávné norské kroky povedou k opravdovému zlepšení,“ dodává Zdechovský.
Zmíněný norský list upozorňuje také na rozpornost vnímání pojmu nejlepší zájem. Jiný pohled na nejlepší zájem může mít sociálka a jiný imigrační úředníci. Jako příklad je uvedená možnost, kdy dětští žadatelé o azyl jsou umístěni do norské pěstounské péče, zatímco jejich rodiče zůstat nemohou a jsou posláni zpět.
Daniel Rejman
