Zásahové jednotky měly napilno snad ve všech regionech a celkově vyjížděly několikanásobně častěji, než bývá obvyklé.
I díky tomu byla minimalizována škoda například na Blanensku a Českolipsku, kde byly požáry lesů největší a nedošlo ani ke zbytečným tragédiím. V prvé řadě je proto nutné všem, kteří se záchranných akcí účastnili, i těm, co drželi "jen" pohotovost, poděkovat.
Záchrana života a majetku patří mezi hlavní úkoly hasičů. A to nejen při požárech, nebo při živelných katastrofách. Za samozřejmé bereme, že vyprošťují oběti dopravních nehod, likvidují chemikálie v řekách, čerpají vodu ze zatopeného sklepa. Linku 150 zná úplně každý a tohle číslo vytáčíme, když vítr vyvrátí strom, dům zasáhne blesk, nebo ve chvíli, kdy se třeba jen rojí včely. Ze statistik vyplývá, že se každoročně zvyšuje nejen portfolio zásahů, ke kterým hasiči vyjíždějí, ale i jejich počet. Ve chvíli jejich příjezdu pak určitě každý pochopí, že práce hasičů je náročná nejen po fyzické, ale i po psychické stránce.
Enormnímu nasazení, které od hasičů vyžadujeme, bohužel, ne zcela odpovídá jejich odměňování. Platí to zejména při srovnání nástupních platů hasičů v evropských zemích. Zatímco plat nováčka bez praxe, který slouží ve čtyřiadvacetihodinových směnách, se u nás pohybuje kolem dvaceti tisíc korun měsíčně, jeho francouzský kolega si v přepočtu vydělá o polovinu víc. V Dánsku si domů hasič-začátečník odnáší přes 40 tisíc korun a frekventant hasičského kurzu v Británii na výplatní pásce najde ještě dalších 7 tisíc.
V této souvislosti je zcela paradoxní, že u nás všichni profesionální příslušníci hasičského sboru o peníze v minulých letech ještě přišli. Nečasova vláda jim, stejně jako například policistům, z výplaty nesystémově „sebrala“ 10 %. V průměru to pro každého hasiče znamenalo měsíční ztrátu kolem 3 000 korun. Někteří se tak dostali do finanční nouze, jiní zvažovali odchod. Tento zjevný nesmysl, chcete-li křivdu, se podařilo po dohodě s odbory již letos částečně zmírnit. Od 1. července budou všichni takzvaně „mokří“ příslušníci sboru zařazeni do 1. skupiny rizika. To v reálu znamená pro 6 500 hasičů, kteří slouží v zásahových jednotkách, měsíční příplatek tisíc korun. Od ledna jim pak, stejně jako všem státním zaměstnancům, stoupnou mzdy o další 3,5 %.
Náprava stavu, kdy se mnozí hasiči a policisté dostali do obtížné situace, kterou jim pravicové škrty způsobily, je jednou z priorit sociální demokracie. Jen tak je možné stabilizovat situaci ve sborech a uvažovat i o jejich adekvátním personálním posílení. Naší ambicí pro příští rozpočtové období je celkové zvýšení jejich mezd o 4 % a o to budeme ještě "svádět boj“ s ministerstvem financí. Podobný boj nás čeká i v rámci dotací z evropských fondů. Ty by měly následně směřovat především do systému dobrovolných hasičů a zajistit pro ně lepší a modernější vybavení. Jejich součinnost s profesionálními kolegy je potřebná a nezbytná nejen při běžných výjezdech, ale zejména při větších požárech a přírodních katastrofách.
