Od superkoncepce k antikoncepci

Milan Chovanec

SOCDEM

Je to již takový folklór. Každý nový ministr dopravy představuje nové a zásadní priority. Ani pan Stanjura není v tomto případě výjimkou. Jak uvedl v Otázkách Václava Moravce, je pro něho prioritní dopravní stavbou silnice R/35, tedy komunikace spojující Čechy a Moravu severem země.

Na výkupy pozemků a další fáze projekčních prací prý budou letos vyčleněny všechny prostředky, které se dají efektivně utratit. Shrňme, alespoň ve stručnosti, co slova nového ministra ve skutečnosti znamenají.

Silnice R/35 se připravuje, alespoň podle všech dostupných informací, podle plánu. Pro první dva úseky Opatovice - Časy a Časy – Ostrov je nejbližší termín zahájení výstavby II. polovina roku 2014 a předpokládaná doba výstavby bude 3 roky. Stavební náklady představují pak dle dokumentace pro územní rozhodnutí celkem 9 578 mil. Kč. Další pokračování ani náklady zatím nelze odhadnout, protože nejsou zpracovány ani studie proveditelnosti ani projektové záměry. Sociální demokraté považují dlouhodobě urychlení dostavby této silnice za nezbytné. Kromě jiného se jedná o alternativu k dálnici D1, která umožní další rozvoj moravských regionů. Podporu dokonce stvrdili čelní představitelé sociální demokracie pěti krajů svým podpisem ve společném memorandu.

S ČSSD může tedy nový ministr dopravy počítat. Vyrovnat se bude muset paradoxně s jinými problémy. Těmi jsou priority jeho předchůdců i současných vládních a stranických kolegů. Hovoří-li dnes pan Stanjura o prioritě výstavby R/35, pak je zjevně něco v nepořádku. Buď stavba neprobíhá podle plánu a tady je nutné připomenout, že jako vládní zmocněnec pro dostavbu působil bývalý hejtman Pardubického kraje a následně náměstek ministra dopravy Ivo Toman (ODS). Nebo jde o snahu ukázat prostému lidu, že jmenování nového ministra dopravy má své důležité opodstatnění. V tom případě by bylo záhodno primárně představit i řešení navýsost aktuálních problémů, se kterými se dnes celý rezort potýká. Jinak se jedná jen o prázdné verbální cvičení a mediální hrátky.

Problémů opravdu není v rezortu dopravy málo. V prvé řadě jsou to dotace EU. Hrozí totiž, že nebudou vyčerpány prostředky v hodnotě desítek miliard korun. Navíc neustále klesají národní zdroje a rozpočty SFDI pro následující dva roky neumožňují zajistit dostatek prostředků na spolufinancování nových projektů, takže hrozí, že je nebude možné zahájit. Dramatická je situace v ČD Cargo i v její mateřské organizaci, kterou jsou České dráhy. Již více než půl roku řádně nefunguje Centrální registr vozidel a přede dveřmi je výběrové řízení na jeho nového provozovatele. Stejně tak nás čeká tendr na provozovatele mýta a zatím neproběhla žádná debata na téma jak a kde ho vybírat. Hovořit o tom, že silnice nižších tříd jsou hluboce podfinancované a veřejná hromadná doprava skomírá, je již téměř zbytečné. Právě tady by mohl pan Stanjura ukázat, že není jen pouhým „zimním králem“. Právě tady by mohl ukázat, že je krizovým manažerem a mužem na svém místě. Bohužel, se to neděje. Pan Stanjura raději přichází s podporou dlouhodobého projektu, který přesahuje horizont několika příštích vlád.

Představovat priority se stalo na Ministerstvu dopravy folklórem. Během trvání této vlády jsme se tak od superkoncepce posunuli až k antikoncepci. První kroky nového šéfa rezortu jsou toho jasným důkazem. Připomínám, že jeho mise skončí za 16 měsíců společně s celou současnou vládou.