Podle něho se jedná o jasné obcházení rozpočtové politiky vlády a priorit, které si stanovila. Navíc je zde i nebezpečí toho, že stát nebude mít přímou kontrolu nad společností a tedy i nad penězi, které jsou určené na výstavbu silnic a dálnic.

„Riziko, že z akciové společnosti budou tyto peníze netransparentním způsobem vyváděné je neúměrně vysoké. Komerční úvěr ve výši až 30 miliard korun, který ministerstvo navrhuje jako součást tohoto plánu, je tak hazardem, který by neúměrně zatížil celý resort dopravy. Výsledkem by byl ještě větší rozpočtový deficit, komplikace při čerpání finančních prostředků z Evropských fondů a v konečném důsledku nemožnost dokončení páteřní dálniční sítě,“ dodává Chovanec.